Vážený pane hejtmane, vážený pane senátore, excelence, paní velvyslankyně, páni velvyslanci, dámy a pánové,
s radostí jsem přijal pozvání na toto setkání, jehož klíčovým bodem bude podpis společenské smlouvy o vzniku Jihočeského jaderného parku. Já to pokládám v kontextu dnešní situace v Evropě za mimořádně důležitý krok.
Rok 2022 si jistě budeme pamatovat jako přelomový. Válka na Ukrajině otřásla mezinárodním pořádkem, otestovala naše spojenecké vztahy – a v neposlední řadě nám také ukázala, jak moc nás poškozuje závislost na zdrojích a surovinách z rizikových zemí.
Celá Evropa byla donucena radikálně přehodnotit své energetické plány. Doba bezstarostnosti, kdy jsme starost o svou bezpečnost přenechali Spojeným státům a naši energetiku a výrobu zase do velké míry „delegovali“ do Ruska nebo Číny, s touto krizí definitivně skončila.
Některé země byly na krizi připraveny lépe a dokázaly si zajistit už dříve pestré zdroje; u jiných se naplno projevila léta odkládání problémů a ignorování varovných příznaků, a proto jsou nyní pod větším tlakem.
Mluvím samozřejmě bohužel i o České republice, která kvůli ruskému omezování dodávek čelí nebývalému zdražování cen elektřiny a plynu, a musí urychleně hledat alternativy. To je situace, která nás bytostně ohrožuje a se kterou si musíme poradit.
Moje vláda na to samozřejmě reaguje. Akutním opatřením je například snížení spotřebitelských cen pro domácnosti, firmy i veřejný sektor. Vedle toho děláme kroky, abychom vůbec energii měli, zajistili jsme kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu. To je pomoc pro nejbližší roky, pro tuto zimu, ale všichni si uvědomujeme, že to samo o sobě nestačí.
Proto pracujeme i na dlouhodobých systémových řešeních, zejména na takových, které posílí naši energetickou bezpečnost a nezávislost.
Rozhodně to není snadné. O energetickém mixu tu už mluvil Martin Kuba i o jeho limitech. Já bych k tomu ještě přidal to, že 40 % naší elektřiny dnes vyrábíme z hnědého uhlí. Naše doprava, průmysl nebo vytápění jsou nezdravě závislé na fosilních surovinách, které musíme z velké části dovážet.
Aby se Česká republika stala energeticky suverénním státem, je nutné, abychom v naší ekonomice navýšili podíl elektřiny – a tuto elektřinu v co největší míře získávali ze zdrojů, které dokážeme lépe kontrolovat, a to je vedle obnovitelných zdrojů především jádro.
Vláda v této věci podniká několik důležitých kroků: Zahájili jsme transformaci společnosti ČEZ, abychom získali větší kontrolu nad jadernými elektrárnami.
Odblokovali jsme tendr na dostavbu Dukovan, který byl delší dobu nepochopitelně zmrazen.
Připravili jsme zákon, který zásadně zjednoduší budování jaderných elektráren i zařízení využívajících obnovitelné zdroje.
A podporujeme také inovace v jaderné energetice, především v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů. To je jeden z hlavních důvodů tohoto setkání a to je i hlavní důvod proč jsem sem přijel a proč chci tuto aktivitu svoji osobní přítomností podpořit. Díky dnes podepisované smlouvě vznikne v areálu jaderné elektrárny Temelín pilotní projekt, kde se budou testovat možnosti reaktorů nové generace. Já to pokládám za velice moudrý, perspektivní a dobrý krok a chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří se na něm podíleli, jmenovitě alespoň pár jmen – hejtmanovi Jihočeského kraje Martinu Kubovi, řediteli společnosti ČEZ Danielu Benešovi, řediteli ÚJV v Řeži Danielu Jiřičkovi a samozřejmě Vám všem dalším, kteří na tomto projektu máte podíl.
Jsme přesvědčeni, že modulární reaktory představují naději na další rozvoj jaderné energetiky. Jsou to menší, sériově vyráběná zařízení, které do velké míry překonávají některé nevýhody stávajících reaktorů, které jsou stavěny jak se říká „na míru“. Už v řádu let mohou doplnit či postupně nahradit část dosluhujících elektráren a tepláren.
Technologie modulárních reaktorů se rychle rozvíjí, definují se mezinárodní standardy. Těší mě, že se Česká republika aktivně podílí na tom, aby tato harmonizace proběhla co nejrychleji.
Česko se do budoucna bez jaderné energie neobejde. Je to cesta, jak na jedné straně splnit evropské klimatické cíle, a kromě toho je to v našich zeměpisných podmínkách i nezbytnost. I z toho důvodu se naše země řadí k předním podporovatelům jaderné energie i v rámci Evropské unie.
Dává tedy smysl, abychom se v této oblasti snažili také o technologický vývoj a abychom na něj vyčlenili dostatek peněz, včetně financování z unijních zdrojů. První fáze finanční pomoc na analýzy a studie už ostatně probíhá.
To je ale teprve začátek. Česko by mělo usilovat o to, abychom v oblasti jaderné energetiky patřili k samotné špičce. Toto know-how posílí naši energetickou bezpečnost a může se stát i naší komparativní výhodou ve světě, kde budou energie vzácnější a jejich výroba náročnější než dosud.
Dámy a pánové, procházíme složitým obdobím, čelíme energetické krizi, ale jsem si jist, že nás tato krize neporazí. Ale doufám ještě v něco lepšího – že se stane katalyzátorem změny a technologického vývoje.
Česko musí nadcházející léta využít k transformaci a restartu své energetiky. Je to obtížná, dlouhá cesta, ale jak rychlá a úspěšná tato změna bude, záleží do velké míry na našich ambicích v oblasti inovací – na podpoře domácího výzkumu, na úspěšné synergii firem a vědců, na mezinárodní spolupráci s našimi partnery.
Proto vítám projekt Jihočeského jaderného parku a přeji nám všem, aby tento důležitý krok na cestě k nezávislé a udržitelné české energetice, brzy přinesl výsledky a byl úspěšný. Pěkný den.
Petr Fiala
předseda vlády
