Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 6. prosince zúčastnil v albánské Tiraně summitu členských států EU a zemí západního Balkánu. Mezi hlavními tématy jednání byla spolupráce v energetice v kontextu ruské války na Ukrajině, boj s nelegální migrací či prohlubování integrace západního Balkánu do evropského jednotného trhu. Lídři také dosáhli pokroku v oblasti sladění vízových politik zemí západního Balkánu s vízovou politikou EU. Během summitu byla přijata tzv. Tiranská deklarace.
Lídři na summitu potvrdili jednoznačný závazek k budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu. Stabilita těchto zemí je zásadní i pro bezpečnost ČR. Je zde mnoho příležitostí i pro české firmy. „Považuji proto za úspěch, že se tento výjimečný summit uskutečnil v době českého předsednictví. Během posledních měsíců jsme v rámci předsednictví dosáhli řady konkrétních úspěchů v otázkách, které byly mnoho let na evropské úrovni zablokované. Povedlo se nám například zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií a také přijmout rozhodnutí o vízové liberalizaci s Kosovem,“ řekl po skončení summitu premiér Fiala.
Otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu patřily ke klíčovým bodům jednání. EU výrazně zvýšila svoji podporu regionu na řešení těchto problémů. „Za tímto účelem přijala EU nový program na posílení správy hranic v hodnotě 40 milionů eur a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. V oblasti migrace jsme dosáhli významného pokroku v oblasti sladění vízových politik zemí západního Balkánu s vízovou politikou EU. Čím víc tento proces bude postupovat, tím víc bude docházet k uzavírání cest, které byly využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ uvedl po jednání premiér Fiala.
Summit se věnoval také řadě otázek spojených s dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Prezidenti a premiéři zemí EU a západního Balkánu se shodli, že Rusko nese výlučnou odpovědnost za současnou energetickou a ekonomickou krizi. Důležitým výstupem summitu je podpůrný energetický balíček pro západní Balkán v hodnotě 1 miliardy eur (24,3 mld. Kč). Ten může přinést další investice až ve výši 2,5 miliardy eur (60,7 mld. Kč), ale také zmírnit dopady energetické krize na nejzranitelnější obyvatele. Prostředky budou přístupné od ledna 2023. Na okamžitou podporu rozpočtů půjde 500 milionů eur v grantech, konkrétně 165 milionů eur pro Srbsko, 80 eur pro Albánii a Severní Makedonii, 75 milionů pro Kosovo a 70 milionů pro Bosnu a Hercegovinu. „Vyzvali jsme rovněž balkánské země k zapojení do naší platformy pro společné nákupy plynu. Věřím, že to přinese nižší ceny plynu nám všem,“ řekl Petr Fiala.
Na okraj summitu také byla uzavřena dohoda o snížení roamingových poplatků mezi Evropskou unií a státy západního Balkánu, která začne platit od října 2023. V Tiraně ji podepsali za účasti vrcholných představitelů EU zástupci telekomunikačních operátorů z tohoto regionu.
