Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vždycky když se otevírá k novelizaci zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy zákon o EIA, tak bychom navzdory ujišťování pana ministra i pana zpravodaje měli být velmi ostražití a měli bychom aktivovat prastaré varování "občane, střez si svůj život a majetek, Parlament zasedá".
Předminulý pokus, nechci se vyjadřovat nějak záporně k formálnímu pokusu o narovnání věcí ve věcech devíti projektů, který novelizoval zákon o posuzování vlivu a jehož výsledek dneska v našem právním řádu má číslo zákona 39, o posuzování vlivu, přinesl celou řadu koncepčních problémů, které vnímá velmi negativně jak naše veřejnost, tak i veřejnost odborná. Celá řada projektů je zablokována, velmi těžce se nám daří projekty aspoň nejvýznamnější znovu vracet do hry. U celé řady projektů, které již měly EIU schválenou, budeme muset nechat EIU dělat znovu.
Odborná veřejnost vyčítá, tedy hlavně podnikatelé ve stavebnictví, ministerstvu, že ne úplně řeší koncepční problémy, které minulá novela způsobila. Dokonce vytýkají, že neprobíhá patřičná diskuse na odborné úrovni. Vytýkají předloženému zákonu, že ne úplně řeší možnosti, jak zkracovat lhůty, které brzdí právě proces EIA a v navazujícím řízení pak také brzdí i proces vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení.
Máme tady výtky ke způsobu zpracování posouzení vlivu regulace, to je RIA, tak jak byla provedena. Pořád musíme mít na zřeteli to, že i když jsme tlakem Sněmovny na vládu a snahou vlády samotné, to musím přiznat, prosadili devět projektů, které se již dneska budou moci stavět, tak pořád ještě zbývá těch 94 projektů, které měly EIA a které budou muset za nových podmínek znovu EIA dělat. No a konečně, další věc ještě, abych nespěl k závěru, ještě mám jednu věc. Paralelně s touto novelizací probíhá novela stavebního zákona. To je zákon, na který všichni čekáme, který tady ve Sněmovně byl mnohokrát zmíněn, který paní ministryně Šlechtová přináší do Sněmovny, a který má asi 200 pozměňovacích. V jeho rámci se také otevírá právě zákon o EIA. A tam je na rozdíl od této novely projevena snaha novelizovat něco, co je velmi významné pro ten zákon. A to je právě vymezení vlivu tzv. dotčené veřejnosti.
My se tady v této novele k tomu nějak nedostáváme, ale v novele stavebního zákona, v té části, která se věnuje zákonu o posouzení vlivu, se tento pokus činí. Je tam snaha zvýšit počet podpisů pod listinu, kterou se definuje občanské sdružení ad hoc vzniklé k nějakému danému projektu z 200 podpisů na 500 podpisů. Je to aspoň pokus jak naprosto bezbřehou moc dotčené veřejnosti, tedy ekologických aktivistů, limitovat, regulovat nebo zmírnit. Jsou k tomu výhrady, které dobře znám. Proběhl seminář k novele stavebního zákona, kde se k tomuto problému pro mě velmi potěšitelně vyjadřoval pan Vondrouš ze Zeleného kruhu, který zastupuje ekologické organizace. On říkal, že těch 500 podpisů je hodně, že to bude činit problém v tom, aby se právě veřejnost z daného místa, kde ten projekt má být realizován, mohla do procesu vyjadřování se k předloženému záměru zapojit. To jsem okamžitě zaznamenal jako velmi významný pozitivní krok, protože dosud ekologové tvrdě trvali na tom, aby se do daného záměru mohlo zaplést sdružení odkudkoliv. Aby do záměru v jižních Čechách například mohlo mluvit občanské sdružení z Brněnska, třeba.
A já jsem dával velmi dobrý pozor a hned jsem se k tomu vyjadřoval. Podle mého názoru bych v tomhle viděl určitou podanou ruku od ekologů. Pojďme tedy se snažit o to, abychom v procesu druhého čtení, tedy při tvorbě pozměňovacích návrhů, hledali, jak tenhle problém řešit, jak více zdůraznit to, že ti, kteří protestují proti danému záměru, nečiní jenom z nějakého ideologického důvodu. Že to není nějaká jenom šikanózní žaloba, ale že to je skutečně žaloba lidí, kteří žijí v daném území a chtějí se k tomu podle svého dobrého svědomí vyjádřit.
A tady očekávám, že ekologové, ekologické organizace budou v této snaze minimálně neutrální, nechci-li říci nápomocné.
Chtěl bych ocenit také to, že k tomuto zákonu proběhl seminář, který pořádalo ministerstvo asi před týdnem nebo dvěma týdny, kde tedy nebyla taková účast odborné veřejnosti, jakou se mohl pyšnit seminář ke stavebnímu zákonu, ale přesto seminář proběhl. A tam byla zmíněna zajímavá věc. Totiž, že vlastně institut toho ad hoc vzniklého občanského sdružení v rámci dotčené veřejnosti disponující 200 podpisy bez vymezení časového rámce, odkudkoli, neověřenými, v podstatě není příliš využíván. Takhle mi to pan ministr tehdy řekl, že pokud někdo si stěžuje, tak jsou to historická občanská sdružení, která mají tříletou historii. Duha, Jihočeské matky, Děti Země a já nevím, kdo všechno tady páchá svoji činnost v tomto procesu ve snaze zabránit stavbám ve veřejném zájmu. Takže jenom tady deklaruji, že se budu snažit najít způsob, jak ten odstavec paragrafu vymezující dotčenou veřejnost právě ad hoc vzniklou, ale i tu veřejnost, která se definuje pomocí určité tříleté historie, aby se více zdůraznila její místní příslušnost.
Takže, dámy a pánové, já doporučím svým kolegům z ODS, abychom podpořili postup do druhého čtení a již teď avizuji, že se budu velmi snažit o to, abych pozměňovacím návrhem roli dotčené veřejnosti zpřesnil, aby ona měla nejenom bezbřehé rozsáhlé pravomoci, ale aby také měla k tomu odpovídající patřičnou odpovědnost. Děkuji za pozornost.
