Ve hře není to, že Praha, Berlín či Brusel zakáže Polsku těžit uhlí a vyrábět elektřinu, ale fakt, že existují vzájemně dohodnutá pravidla, která zajišťují, že novými aktivitami nebudeme dále devastovat životní prostředí. Polsko dle těchto pravidel nepostupovalo. A to je počátek problému. Problému, který eskaluje v nešťastnou dobu, kdy na trhu vzrostla cena krátkodobých dodávek elektřiny, což ovšem na podstatě sporu a problému vůbec nic nemění.
Fungujícímu systému vlády práva totiž nezbývá než přijmout "správné rozhodnutí" bez ohledu na to, že právě v tuto chvíli se nám to z jiného pohledu úplně nehodí. Selektivní systém využívání principu právního státu "když se mi to hodí" a popírání jeho legitimity a nezbytnosti jindy není nic jiného než jeho popření.
Je důležité si uvědomit, že tento proces nás chrání, neb se snaží zabránit tomu, abychom se vydali na cestu, která má obvykle velmi špatné konce.
Více ZDE.