Existuje široká shoda na tom, že politika EU musí být razantnější a jasnější. Dnes již téměř dokončený plynovod Nord Stream 2, odstartovaný před více než 5 lety tehdejší vládou SPD, a podporovaný vládou dnešní, jistě tomuto politickému směru neodpovídá. Neb jeho podstata není jen ekonomická, ale i politická.

I když zbývají již jen desítky kilometrů stavby plynovodu, strategie EU je jasná: Evropská unie se dlouhodobě snaží snižovat energetickou závislost na Rusku (dnes činí dovoz ruského plynu cca. 40 % spotřeby zemního plynu v EU). V posledních letech proto byla posílena potřebná infrastruktura v rámci Unie a na zajištění dalších dodávek z jiných zemí (včetně možnosti dovážet ve větší míře LNG).

Budoucnost Nordstreamu 2, a to, jaký bude mít vlív zejména na dnes transitní země, výrazně ovlivní zářijové volby v Německu. Pokud bude projekt dokončen a spuštěn, což by v dnešní situaci vztahů mezi Ruskem a západem nebylo nejlepší (a byl by to další zdroj napětí mezi USA a EU, který v době, kdy se dramaticky zlepšují transatlantické vztahy není vůbec vhodný), záleželo by zásadně na tom, jak bude Německo k jeho využívání přistupovat.

Rusko do projektu mohutně investovalo a jeho zájem bude, aby jím teklo co nejvíce plynu. Což dává teoreticky Německu do ruky silnou politickou kartu. Pokud by ale zvítězila na evropské straně trubek podobná logika, a šlo by „jen o business“, představovala by fungování tohoto plynovodu další bod oslabující evropskou politiku ve vztahu k Rusku.

Více o osudu Nord Streamu 2 si můžete přečíst na mém webu ZDE.