Řada zemí totiž volí cestu k omezení rizika zavlečení nebezpečné mutace, která je myslím lepší a dává lidem na výběr. Tou je velmi, ale opravdu velmi důsledná karanténa po návratu. V některých zemích i výhradně v předurčených místech (hotelech) a na náklad cestovatele.
Pochybuji o tom, že naše řešení funguje. Není mi také jasné, proč naše úřady zvolily délku 5 dní, když obecně platí požadavek na 10-14 dní. A zatím jsem nezastihl jedinou informaci o tom, jak tuto karanténu stát kontroluje a jak hlídá, aby věděl, odkud kdo přijíždí (v řadě zemí již jen za neposkytnutí informací hrozí obrovské pokuty).
Myslím, že zakázat lidem vycestovat do zemí, které cestovatele akceptují (dokonce i z nejvíce pandemií postižených zemí světa, jako je ČR), je vskutku extrémní řešení, které musí obstát z hlediska práva a za kterým musí být jasné důvody.
Ale nedostatečná reakce na dnes dobře známé riziko zavlečení nebezpečných mutací (tím, že stát zavčas nepřijme fungující omezení a nepostihne ty, co je poruší velmi citelně - což prakticky při jakékoliv výši nemůže kompenzovat škody, které tím vzniknou), je velká, a zcela zbytečný chyba. Zdá se mi, že ji právě stát dělá. A proto jsme tam, kde jsme.