Nyní si Andrej Babiš přeje co možná nejvíce normální Vánoce. V situaci, kdy před námi stojí vrchol zatížení lékařů a nemocnic, jeho vicepremiér plánuje, jak zajistit občanům, aby si na Vánoce nakoupili.
Mnohem menší starost, než o tržby obchodníků (kteří mimochodem ve velké míře prodávají zboží z dovozu), měl třeba o kulturu, sport nebo turismus, které jsou již dlouhé týdny v kómatu.
Co je ještě horší, je situace ve školách. Je ponecháno na rozhodnutí ředitelů, jak organizovat výuku dětí, když nesmí do školy. O to, aby se někdo cíleně a účinně staral o děti z ekonomicky nebo sociálně slabých rodin, kde buďto chybí dostatečná technika, nebo pomoc rodičů s výukou na dálku, nemůže být ani řeč.
Na webu ministerstva jsem objevil portál "nadalku", který se tváří, že chce učitelům pomoci. Pár desítek minut jsem nad chaosem odkazů a pozvánkami na semináře, z nichž některé se budou konat v polovině prosince (!), strávil. A zdá se mi, že internetový vyhledávač představuje pro školy skoro srovnatelnou přidanou hodnotu.
Ale čemu se divíme.
Pod investicemi do budoucna vidí naše vláda miliony kubíků betonu. Ne
třeba čistší ekonomiku, fungující technologie a vzdělanější lidi. A tak
pod problémem lockdownu, který do jisté míry sama (v tomto rozsahu)
vyvolala, si představuje omezení vánočních nákupů.