Doufám, že dnes již všichni pochopili, že cesta k největším ztrátám na ekonomice vede právě přes nezvládnutí zdravotní části pandemie. Tedy přesně tam, kam jsme se zřejmě i s přispěním “českého vyvažování zájmů ekonomiky a ochrany zdraví" dostali.
Myslím, že hodný zamyšlení není jen náš přístup k pandemii. Souvisí podle mne s pojetím svobody, solidarity a vůbec společnosti Zdá se, že mnozí mají za to, že svobodná společnost je ta, kde se každý stará sám o sebe a dělá si co chce. A právě málo empatie, odpovědnost a společenského pohledu zřejmě přivodil stav, do něhož se naše společnost postupem času dopracovala.
Asi proto jsme se v otázce migrace zachovali, tak jak jsme se zachovali. Možná proto část lidí dnes odmítá omezení potřebná k tomu, aby neohrozili ostatní. Možná také proto během krize věnujeme jen malou pozornost nejen těm, co ji nepřežili, ale též dopadu na sociálně slabé skupiny - na rozdíl od různých firem a podnikatelů se skupiny sociálně slabé (mimo důchodců), zahrnující třeba samoživitelky (samoživitele), či lidí objektivně znevýhodněné, prakticky nedočkaly od státu pomoci.
Z této krize vyjde naše společnost s velkými šrámy. Ty ekonomické, pokud budeme šikovní, „zalepíme“ bezprecedentním nárůstem dluhu a stovkami miliard korun z rozpočtu EU. Zalepit ty společenské bude ale trvat o dost déle. A proto je důležité o tomto mluvit a postupně se snažit naši společnost uzdravit a zároveň i zlepšit její odolnost. Více ZDE.