Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, navrhuji předřadit bod číslo 33, sněmovní tisk 24, zákon SPD o důchodovém pojištění, a to jako třetí bod dnešního jednání. A teď mi dovolte můj návrh odůvodnit. (Velký hluk v sále.)
Základem a podstatou našeho návrhu je zavedení minimálního garantovaného starobního důchodu pro všechny osoby, které mají na vznik a pobírání starobního důchodu nárok, tedy pro občany, kteří splnili příslušné zákonné podmínky, což je důchodový věk a dobu odvádění důchodového pojištění. Navrhujeme výši tohoto minimálního starobního důchodu ve výši minimální mzdy. Navrhovaná konstrukce tohoto minimálního starobního důchodu respektuje i další podmínky pro přiznání samostatných starobních důchodů i důchodů kombinovaných. Právní úprava pro výpočet a přiznání výše důchodů tak zůstává nedotčena z důvodu hladkého administrativního začlenění institutu minimálního důchodu do našeho důchodového systému.
Poměrně důležitým ustanovením návrhu je i to, že přiznání minimálního starobního důchodu proběhne vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce a že tedy pracovníci České správy sociálního zabezpečení nebudou nepřiměřeně zahlceni povinností přepočítávat hromadně tisíce jednotlivých důchodů a jejich souběhů. S ohledem na skutečnost, že minimální starobní důchod je pojímán jako institut, jehož primárním cílem je zajistit jeho příjemci důstojnou životní úroveň, je možnost jeho přiznání limitována i majetkovými poměry pojištěnce, tedy například příjmy z nájmu a z podnájmu, různými typy rent a dividend a podobně. Tyto záležitosti by byly ošetřeny a podloženy čestným prohlášením žadatele o minimální důchod a zároveň by byly i přezkoumatelné v případě pochybností krajskou pobočkou Úřadu práce.
Boj za významné zvýšení nejnižších důchodů, ze kterých nelze důstojně žít, je jednou z hlavních dlouhodobých priorit hnutí SPD. Jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu i proto, že životní situace našich nízkopříjmových seniorů je, a to i s ohledem na aktuální kontext enormně rostoucích cen energií, potravin a dalších základních životních potřeb, naprosto neúnosná. V této souvislosti je zavedení minimálního důchodu jednoznačně lepším a systémovějším řešením než odkazování seniorů novou vládou na to, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, což je zdlouhavé a administrativě nesmírně náročné. Nehledě na to, že mnoho nízkopříjmových seniorů žijících například v družstevních bytech nebo mimo Prahu na tento příspěvek nedosáhne, popřípadě o této možnosti vůbec neví, což se podle seriózních studií týká cca 300 000 osob, hlavně právě seniorů.
Je pro nás zcela nepřijatelné, aby desetitisíce seniorů byly po celoživotní tvrdé práci nuceny žít z příjmů hluboko pod hranicí chudoby a propadat se v důsledku toho do dluhových pastí a exekucí, popřípadě podstupovat několikrát za rok vysilující a mnohdy ponižující martyrium žádání o sociální dávky. Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali pro společnost několik desítek let a kteří mají často podlomené zdraví, do situace žadatelů o sociální dávky obrazně i doslova do jedné řady s těmi, kteří naopak neodpracovali vůbec nic, je navíc neetické, nemorální a nehumánní.
Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro náš stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří.
Zavedení institutu minimálního důchodu rovněž nepochybně sníží náklady a náročnost sociálního systému jako takového. Jde o institut, který je dlouhou dobu standardní součástí důchodových systémů mnoha evropských zemí. Oproti tomu současné nastavení českého důchodového systému je nespravedlivé a systémově vadné a naprosto nezaručuje možnost důstojného prožití důchodového věku, spíše naopak. Změňme to, dokud je čas. Děkuji za pozornost.
