Atentát vykonali dne 27. května 1942 v Praze-Libni Jozef Gabčík a Jan Kubiš, členové skupiny Anthropoid. V rámci realizace atentátu je pronásledovala smůla, když se zasekla zbraň, granát vybuchl na hraně auta, ale přesto byl Heydrich smrtelně raněn a po několika dnech umírá. Na zajištění atentátu se podíleli i další členové výsadku z Velké Británie i domácí odbojáři. Poslední z atentátníků přišli o život 18. června 1942 po marném boji s přesilou v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kterou využili výsadkáři z operace Anthropoid ke svému úkrytu.
Odvetné represivní akce ze strany nacistů na sebe nenechaly dlouho čekat a atentát na třetího muže nacistické říše měl pro český národ dalekosáhlé následky, neboť nacistický teror ještě zesílil. Již den poté, 28. května, zahájili nacisté popravy pro schvalování atentátu na Heydricha a 29. září bylo zaznamenáno, že stanný soud odsoudil za tyto údajné zločiny 252 lidí. Jedním z nejznámějších míst poprav se stala kobyliská střelnice. Vojenští historikové odhadují, že v reakci na atentát nacisté zabili na 2 tisíce českých občanů, včetně seniorů, žen a dětí. Srovnali se zemí obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942).
Toto období průběhu druhé světové války se souhrnně nazývá heydrichiáda. Předcházel jí ojedinělý atentát na představitele bezpečnostních složek nacistického Německa v průběhu druhé světové války, který měl vliv na vnímání Československa spojenci za války i při obnově státu. Úspěšný atentát vzbudil ve světě pozitivní ohlas a na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda. Ta byla dne 5. srpna 1942 prohlášena za neplatnou od samého počátku a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu.
V hnutí SPD nikdy nezapomeneme na všechny hrdiny, kteří prokázali své vlastenectví k našemu státu v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha, navzdory tomu, že je to stálo život. Čest jejich památce.