Tak jak si odhlasoval Evropský parlament, kdy pro návrh hlasovalo 331 z 640 přítomných europoslanců, pomocí tohoto nástroje by mělo dojít k reformě voleb do EP. Mělo by tak dojít ke sjednocení způsobu výběru europoslanců v jednotlivých členských státech, a to při zavedení jednoho celoevropského volebního obvodu. Tím by se ale posílily celoevropské strany a upozadily strany na národních úrovních.

Unijní země mají, pokud jde o výběr europoslanců, svá národní pravidla, které chce EU odbourat. Vrcholoví představitelé EU údajně chtějí tato pravidla sjednotit a také určit jednotné datum konání evropských voleb. Podle návrhu EP by celá unie volila společně na Den Evropy, tedy 9. května, a unijní občané by mohli volit v kterémkoliv členském státě, a to i korespondenčně. Europoslanci tak odhlasovali návrh, že každý volič ve volbách do EU bude disponovat dvěma hlasy: prvním jako dosud v národním, a druhým v celoevropském volebním obvodu, v němž by kandidátky sestavovaly a nabízely jednotlivé evropské politické strany. Tímto způsobem by se volilo 28 dodatečných poslanců, přičemž lídr stranické celoevropské kandidátní listiny by byl zároveň kandidátem této politické skupiny na předsedu Evropské komise.

Navíc na kandidátních listinách musí být na základě nesmyslné genderové ideologie rovným způsobem zastoupeni muži a ženy. V návrhu se tak uvádí kvóty nebo takzvané střídavé kandidátní listiny, na nichž se mužští a ženští uchazeči o parlamentní křesla střídají. Na tento nový volební proces a dodržování předpisů by měl podle představ europoslanců dohlížet nově vytvořený Evropský volební úřad, čímž opět dojde k vytvoření zbytečných dobře placených úřednických míst pro další byrokracii. S tím hnutí SPD zásadně nesouhlasí. Určitě nikoho ale nepřekvapí, že místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová tento návrh plně podporuje, čímž opět potvrdila, jaké zájmy v EU hájí.