dovolte mi krátce vystoupit k projednávanému bodu na dnešní mimořádné schůzi Sněmovny, která byla svolána kvůli žádosti vlády o souhlas s prodloužením doby nouzového stavu. Vláda Petra Fialy tak předkládá další návrh o prodloužení nouzového stavu, kdy prý vycházela z požadavku ministra vnitra Víta Rakušana, aby se mohla lépe vyrovnat s důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do České republiky. Sám ministr vnitra Vít Rakušan v nedělních Otázkách Václava Moravce vysílaných v České televizi dne 15. května tohoto roku hájil prodloužení nouzového stavu kvůli migrační krizi a ubezpečoval přítomné, že se jedná v této souvislosti o poslední prodloužení nouzového stavu. Současně platný nouzový stav by měl skončit k poslednímu květnu a tento nový vládní návrh požaduje jeho prodloužení do konce měsíce června 2022.
Těmto slibům ale poslanci z poslaneckého klubu hnutí SPD nevěří a mohu zde konstatovat, že hnutí SPD tento návrh o prodloužení doby nouzového stavu v žádném případě nepodpoří a budeme hlasovat proti jeho prodloužení. Dle hnutí SPD je nutné už nezatěžovat naše občany opatřeními vyplývajícími z nouzového stavu, které jim mohou bránit k plnému využívání jejich práv a svobod vyplývajících z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, které jsou součástí ústavního pořádku České republiky. Zde jenom připomenu, že tak dlouhé období omezující občany v jejich právech nemá obdoby v žádném z evropských států. Pomalu se tak nouzový stav stává běžným stavem v České republice, což už musí skončit.
Nyní si dovolím malou sondu do nedávné historie a připomenu vyhlášený nouzový stav v České republice během pandemie koronaviru, který vyhlašovala vláda Andreje Babiše. Poprvé byl nouzový stav v souvislosti s covid-19 vyhlášen 12. března 2020. Vláda při něm vyhlásila zákaz soukromých i veřejných akcí, zákaz vstupu do sportovních a kulturních zařízení, omezila provoz restaurací a některých obchodů či dočasně uzavřela státní hranice. Tento nouzový stav nakonec platil 66 dní, konkrétně do 17. května 2020. Podruhé byl nouzový stav vyhlášen minulou vládou od 5. října 2020. Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu celá řada opatření, jako uzavírání všech typů škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února 2021. Bezprostředně na něj od 15. února navázal nouzový stav vyhlášený na žádost hejtmanů a podobná situace se opakovala ještě jednou. Nouzový stav tak definitivně skončil až 11. dubna 2021. Potřetí vyhlásila nouzový stav končící vláda Andreje Babiše dne 25. listopadu 2021 a skončil 25. prosince téhož roku.
Nyní připomenu nouzový stav vyhlášený vládou Petra Fialy. O jeho vyhlášení na 30 dnů kvůli migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu rozhodla Fialova vláda na jednání ve středu 2. března 2022. Začal platit 4. března a měl skončit 2. dubna. Následně dne 29. března 2022 byl nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské invazi prodloužen o dva měsíce a potrvá do konce května. Sněmovna toto prodloužení schválila po téměř devíti hodinách hlasy poslanců pětice koaličních stran. O jeho případném prodloužení opět musí rozhodnout Poslanecká sněmovna, a proto vládnoucí pětikoalice svolala tuto mimořádnou schůzi.
Svůj argument vláda odůvodňuje tím, že důvody pro prodloužení nouzového stavu konzultovala v rámci strategické skupiny, která v součinnosti s legislativním odborem Ministerstva vnitra připravila návrh hlavních důvodů pro další prodloužení nouzového stavu. Ty dále rozpracovala do čtyř bodů: 1. Aktuální počty uprchlíků. 2. Fungování ubytovacích kapacit a úhrada nákladů. 3. zajištění činnosti státních orgánů. A 4. legislativní opatření navázaná na nouzový stav, kde právě spatřujeme největší nedostatky a kde vyčítáme dlouhou nečinnost v přípravě potřebných zákonů, které bylo nutné připravit i v průběhu koronavirové pandemie. Nyní je to ještě doplněno s přípravou a zprocesováním novel zákonů, které byly přijímány v souvislosti s řešením uprchlické vlny, tzv. zákony lex Ukrajina. Na to bezprostředně navazuje zajištění funkčnosti a provázanosti IT systémů státní správy, kterými jsou řešeny informace a opatření v uprchlické vlně.
K tomu si dovolím citovat z příslušného ústavního zákona, že nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Jeho vyhlášení upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů a uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.
Současný nouzový stav odůvodňuje premiér Fiala tím, že má zefektivnit pomoc ukrajinským uprchlíkům a těm, kteří se o ně bezprostředně starají, a též aby jim bylo zabezpečeno odpovídající ubytování. Dle předsedy vlády se toto prodloužení nouzového stavu nedotkne českých občanů. K tomu bych rád znal odpovědi na otázky, které z toho plynou, například to, jestli přijatá opatření nezhorší přednostní zdravotní péče o naše seniory a zdravotně postižené osoby, co si máme domyslet pod přijímáním opatření pobytu cizinců, a že se to našich občanů týkat nebude. Vždyť v případě vyhlášeného nouzového stavu lze například nařizovat hoteliérům a osobám poskytujícím ubytovací služby, aby poskytli svoje ubytovací kapacity ve prospěch uprchlíků, a tak jim nařídit, aby ve svých ubytovacích zařízení poskytli například ubytování romským osobám majícím maďarské a ukrajinské občanství. Ty se hromadně se svými početnými rodinami přemisťují do České republiky, neboť velmi rychle našly cestu, jak náš štědrý sociální systém zneužít ve svůj prospěch.
Na vládu bychom chtěli v této souvislosti apelovat, aby těmto praktikám zamezila a přijala důsledná a rychlá opatření, aby k takovýmto situacím nedocházelo. Je to výsměch hlavně všem našim slušným a pracujícím občanům, pro které toho naše vláda do současné doby moc neudělala. V době vyhlášeného nouzového stavu mohou být také prováděny nákupy bez výběrových řízení. A právě pro případy, aby se takovým praktikám zabránilo, neboť mohou být zneužívány, hnutí SPD nouzový stav odmítá. S hoteliéry, majiteli penzionů či rekreačních středisek pak může vláda a hejtmany o ubytování v jejich ubytovacích zařízeních jednat a nikoliv jim to nařizovat. To je součástí práce politika spočívající v tom, že umí nabízet přijatelné kompromisy vedoucí k vyřešení konkrétních problémů. Na prvním místě by měli všichni mít zájmy našich občanů a prosperitu České republiky. Ubytování lze řešit s těmi, co tyto služby nabízí, třeba dohodou a zvýšené náklady krajům lze provádět například změnami parametrů zákona v rámci rozpočtového určení daní.
Současná vláda navíc již měla rovněž tři měsíce na to, aby problematiku s ubytovacími kapacitami pro migranty řešila a přijala k tomu příslušnou legislativu. Vláda by měla podniknout takové kroky, aby veškerá opatření v souvislosti s migrační vlnou šlo účinně řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy mnohem mírnějšími opatřeními, než je nouzový stav, a to například vyhlášením stavu nebezpečí.
Ten je nejnižším z krizových stavů, který mohou orgány České republiky vyhlásit v reakci na mimořádnou událost, jako je např. současná migrační krize a není ji možné odvrátit v ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek Integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí upravuje krizový zákon, který ale zasluhuje zpřesnění výkladových pojmů, aby všechny činnosti zde uvedené měly právní ukotvení a na jejich výklad nešlo nahlížet z více úhlů pohledu.
Krizový zákon upravuje stav nebezpečí jako jeden ze tří krizových stavů. Právní úpravu krizových stavů lze považovat za poněkud roztříštěnou, když nouzový stav a stav ohrožení státu je upraven v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky a právní úprava stavu nebezpečí je jako jediná obsažena v krizovém zákoně. Vážené dámy a pánové, k projednávanému prodloužení nouzového stavu bych ještě uvedl, že je zde i rozporný komentář ústavních soudců, kteří se k nouzovému stavu už v minulosti vyjadřovali. Za připomenutí stojí teď zmínit situaci v rámci projednávání předchozího prodloužení nouzového stavu. Plán prodloužit stav nouze do konce května budilo obavy zejména ústavních právníků, podle kterých žádost vlády nemusí být v souladu se zákonem.
Tímto jsem chtěl upozornit na to, že tento legislativní krok vlády spočívající ve vyhlášení nouzového stavu opakovaně, musí být řádně podložen věcnými argumenty tak, aby splňoval zákonnou oporu. Za zmínku stojí i výroky právníků k problematice takzvaných mimořádných stavů, kde uvedu hlavní nedostatky ústavního zákona o bezpečnosti, které dosud zazněly v odborné diskusi, ať už šlo o judikaturu nebo o poznatky nauky. Vzhledem ke značnému počtu a významu těchto nedostatků je na první pohled zřejmé, že ústavní zákon o bezpečnosti má daleko k ideálnímu ústavnímu předpisu pro regulaci mimořádného vládnutí v České republice. Ústavní zákon o bezpečnosti totiž nikde přímo a jednoznačně nestanovil, v jaké právní formě se jednotlivé mimořádné stavy vyhlašují a jakou právní formu mají následné akty mimořádného vládnutí podnikané v jejich rámci.
S problémem stran formy mimořádného vládnutí u nás je pak nerozlučně spojena jednak otázka soudního přezkumu mimořádného vládnutí, jednak vztah mimořádných stavů a opatření k Listině základních práv a svobod. Ústavodárce se totiž ani slovem nezmínil o kompetenci obecného soudnictví a Ústavního soudu ve vztahu k mimořádným stavům a opatřením, což přineslo judikaturní rozpor a právní nejistotu. Nyní zmíním ty nejdůležitější nedostatky, které obsahuje ústavní zákon o bezpečnosti České republiky.
Za prvé je to absence výslovného uvedení principu mimořádného vládnutí. Za druhé nestanovení právní formy vyhlášení mimořádných stavů a formy opatření vydaných za mimořádného stavu. Za třetí je to nevyjasnění otázky soudního přezkumu. Za čtvrté nevyjasnění vztahu ústavního zákona o bezpečnosti k Listině základních práv a svobod, zejména ve vztahu k omezování práv a svobod občanů. A za páté vztažení principu civilní kontroly pouze v zákonné úpravě.
Tím jsem chtěl jenom připomenout vládě, že si zřídila post ministra pro legislativu, který by měl se svým aparátem přednostně vyřešit tyto dva velmi důležité zákony, které jsem zmínil a jejich provázanost ostatní legislativou. Pro úplnost znovu tyto zákony připomenu. Je to ústavní zákon č. 110/1998 Sb., zákon o bezpečnosti České republiky, a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. V hnutí SPD zastáváme také názor, že současná vláda nepředložila kvalitně zpracovanou vládní strategii ke zvládání migrační krize obsahující kroky vedoucí k vyřešení tohoto problému s tím, aby byly dopady na české občany co nejnižší. Požadujeme, aby se vláda zaručila, že se pro naše občany nezhorší kvalita zdravotní péče a její dostupnost.
Též požadujeme po vládě garance, že se nezhorší kvalita výuky na všech typech škol. Delší dobu také vyzýváme vládu, aby konečně začala řešit rostoucí ceny všech důležitých komodit a ceny základních potravin. Zatím se jen projevuje bezradnost vlády vedoucí k pomoci našim občanům. Vládní přístup k řešení uprchlické vlny z Ukrajiny je jednak i nadále nesystematický a nahodilý a způsobuje mnohá rizika pro občany České republiky.
Závěrem jenom připomenu, že žijeme v České republice a blaho našich občanů by mělo být pro všechny politiky zastoupené zde v Poslanecké sněmovně prioritní, čímž neříkám, že bychom neměli pomáhat válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Hnutí SPD jasně říká, že pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům musí být přiměřená pouze na nezbytně nutnou dobu a nesmí probíhat na úkor občanů České republiky. Podoba pomoci nesmí ohrozit sociální smír v naší zemi, nesmí vyvolat sociální pnutí a nesmí ohrozit a omezit přístup českých občanů k veřejným službám typu zdravotnictví či školství a snížení poskytování již tak dlouho odkládaných zdravotních výkonů.
Prodloužení doby nouzového stavu, tak jak to navrhuje současná vláda, hnutí SPD nepodpoří, neboť odmítáme jeho případné zneužití a proto budeme hlasovat proti prodloužení doby nouzového stavu.
Děkuji za pozornost.
