Projev na 23. schůzi Senátu dne 20. 5. 2020 k návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů
Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych reagovat na tu největší debatu, která se týká né samotné podstaty novely, ale skutečně toho ošetřovného a podmínek. Budu teď zejména reagovat na pana senátora Canova a pana senátora Drahoše. Já svým vládním kolegům, panu ministrovi zdravotnictví a panu ministrovi školství všechny tyto poznámky vyřídím, protože vnímám, že se to týká zejména toho faktu, že povinná školní docházka nebyla a nebude od 25. května obnovena.
My jsme se jako ministerstvo práce a sociálních věcí právě snažili reagovat na tuto situaci. Máme tu nějaké stanovisko epidemiologů, pak rozhodnutí ministerstva školství, do toho nám hrála ta situace kolem mateřských školek, protože tam, jak bylo správně řečeno, školky nebyly zavřeny, o jejich uzavření rozhodli zřizovatelé a teď přistupují k jejich otevření, a do toho nám ještě hrála ta situace kolem druhého stupně základních škol, protože ošetřovné bylo po dobu mimořádných opatření prodlouženo do 13. narozenin, tzn. že jsme měli zase jinou situaci v 5. a 6. třídě, a do toho ještě situace kolem rozvolňování sociálních služeb, kde byl velký tlak na to, aby to šlo velmi rychle atd., atd. To znamená, my jsme se rozhodli, abychom ve svém důsledku netrestali pracující rodiny s dětmi, které mají nemocné děti, protože kdybychom k pozměňovacímu návrhu nepřistoupili, ty by byly ve svém důsledku v měsíci červnu bez ošetřovného, tak jsme se rozhodli – a s ohledem na to, že chyběla pravidla a situace se neustále vyvíjela – že budeme rodičům v této nelehké době poskytovat vysoký stupeň nebo standard pomoci. Chceme tento standard pomoci, protože situace je skutečně mimořádná, dodržet do 30. června, nechceme neustále měnit pravidla hry a provádět tendenční změny s efektem na nějakou kratší dobu. A já bych chtěla jenom pro vaši informaci, co se týká ošetřovného, tak zmíním některá čísla, která jsou velmi aktuální. A týká se to také toho dotazu, zda budeme kontrolovat nebo nebudeme kontrolovat dodržování a čerpání ošetřovného, tak jen v měsíci březnu ČSSZ vyplatila 375 088 dávek, které jí přísluší, zejména nám – omlouvám se za ten výraz – brutálně stoupla nemocná a ošetřovné, samozřejmě že česká správa musí vyplácet také svou běžnou agendu – PPM, otcovskou, dlouhodobé ošetřovné, atd., atd. V měsíci dubnu to bylo již 500 239 dávek, to znamená opět několikanásobný nárůst oproti běžnému standardu, a ke včerejšímu dni za měsíc květen česká správa zpracovala 358 986 dávek. To znamená, ten nápor je obrovský, přesto se nám daří dvě třetiny dávek vyplácet do 10 pracovních dnů, i když nám zákon dává 30denní lhůtu, ale my si uvědomujeme, jak v této těžké situaci lidé potřebují peníze co nejdříve, proto se snažíme opravdu všechno celé procesovat, a kdybychom přistoupili ke kontrole celého systému a nepostavili bychom systém na čestném prohlášení a na tom, že rodič opravdu nejlépe zná tu situaci v rodině a situaci dítěte – zdravotní důvody, sociální důvody apod., apod., a bude reagovat na situaci ve školství, tak kdybychom k tomu nepřistoupili, tak by to znamenalo opravdu opět velkou administrativní zátěž a zpomalení výplaty dávek ze strany ČSSZ v řádu týdnů.
Vím, že je to argument, který často používám, ale opravdu. Ten nápor je obrovský, v podstatě zjednodušeně řečeno trojnásobný oproti běžnému stavu, zároveň máme o 10 % méně zaměstnanců, protože i zaměstnanci ČSSZ jsou nemocní, mají malé děti, tzn. čerpají ošetřovné, u české správy jsou aktuální čísla 11 %, u úřadu práce 9 %, to znamená v průměru 10 %, a přesto se nám daří velmi rychle a plynule administrovat pomoc. Jsou nějaké výjimky, kde byly problémy, ministerstvo práce a sociálních věcí to řeší a naposledy jsme na začátku tohoto týdne zřídili formulář pro několik desítek případů podle našich odhadů, kde je stále nedořešeno ošetřovné například za březen, protože nejsou dodány podklady, protože nejsou vyplněny formuláře správně, nebo proto, že to zaměstnavatel poslal velmi pozdě. To se stává, stále dostáváme formuláře za ošetřovné za měsíc březen, přesto se to např. týkalo dvou dnů a zaměstnavatel se rozhodne, že to pošle zároveň s dubnem, a tím pádem dochází k opožděnému vyplácení, protože to Okresní správa sociálního zabezpečení každá jednotlivá dělá podle data přijetí toho, kdy to přišlo, tzn. ne podle toho, jakého časového rámce se to týká, ale podle toho, kdy od zaměstnavatele byl celý formulář postoupen.
Co se týká ještě dotazu pana senátora Drahoše, tak ještě jednou. Rodič důvod na měsíčním výkazu péče zaškrtne, předá ho zaměstnavateli a ten ho předá Okresní správě sociálního zabezpečení. Škola už tam nic nevyplňuje. Škola to udělala na začátku v první fázi, ale pak ten další každý měsíc, nebo rodiče se mohou například rozhodnout, že budou čerpat ošetřovné mnohem kratší úsek a ukončí to za menší dobu než je kalendářní měsíc, tak potom se k tomu škola už nevyjadřuje, nic nepotvrzuje a tím pádem odpadá administrativní zátěž. Co se týká komentářů, resp. dotazů paní senátorky Chalánkové, doprovodné usnesení podporuji, to jsem již řekla na výboru, nemáme s tím problém, protože vláda v tomto slova smyslu přesně koná a chystá své následující kroky. Nicméně bych chtěla upozornit, že dnešní návrh je třetím významným krokem ze čtyř, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí pomáhá výslovně firmám nebo živnostníkům. Ten první krok byl návrh na odpuštění odvodů na sociální pojištění nebo zabezpečení pro OSVČ, pro živnostníky, na půl roku, to byl velmi rychlý krok, prošel oběma komorami Parlamentu ČR velmi rychle, druhý zásadní krok je program Antivirus. Jenom připomínám, že ke včerejšímu dni jsme přesáhli hranici půl milionu podpořených pracovních míst z programu Antivirus. To znamená, je to velmi funkční program, který jsme během několika týdnů postavili na nohy, kurzarbeit v ČR nebyl doposud uplatňován, na rozdíl např. od Německa nemáme zkušenost s tzv. kurzarbeitem, která by čítala několik desítek let, přesto se nám podařilo program rozjet, je dobře funkční a já na něho slyším chválu ze všech stran. Dnes tedy diskutujeme o vládním návrhu na odklad plateb za tzv. socko, a to je pomoc s likviditou firmám, které nebyly hluboce zasaženy koronakrizí, nicméně od začátku proklamuji, že přijde i ta druhá část, kdy budeme chtít odpustit nejvíce zasaženým firmám právě platby za sociální pojištění nebo zabezpečení. To očekáváme, protože v pondělí bude tripartita, zde chceme tento návrh předjednat, odpoledne schválit na vládě a pevně doufám, že již příští týden jako vládní koalice k té druhé části dospějeme a za nedlouhou dobu budeme tento návrh projednávat i zde v horní komoře Parlamentu ČR. To znamená, dnešní návrh je skutečně posílení likvidity firem, které nebyly tak hluboce zasaženy, a je to výhodná půjčka za velmi nízký, velmi výhodný úrok a upřímně otevřeně přiznávám, že úrok jedno procento za čtvrtletí, resp. čtyři procenta per annum je tam nastaveno proto, protože to číslo, které je z tržního hlediska, z hlediska tržního mechanismu velmi výhodné, ale zároveň tam potřebujeme nastavit alespoň nějakou brzdu, která povede k tomu, že návrh nebude pro všechny. Protože kdybychom se rozhodli, že tam nebude žádné penále, tak to znamená, že to je návrh, který mohou využít úplně všichni, a já připomínám, že se bavíme o 34 miliardách měsíčně, tzn. za tři měsíce se jedná o celkový objem finančních prostředků 102 miliard Kč a předpokládám, že pokud by tam nebylo žádné penále a odložit by si pojistné mohly bezplatně i ty firmy, které nejsou zasaženy současnou krizí, a je jich skutečně mnoho, tak by to znamenalo, že stát rezignuje na výběr sociálního pojištění, tzn. že potřebujeme opravdu nějakou brzdu. A pro firmy, které jsou skutečně hluboce zasaženy, tak finalizujeme návrh na odpuštění sociálních odvodů. Děkuji.
