Navzdory tomu si ale jsou jistí, jak velkou sekyru bude noční hlasování Sněmovny o daňovém balíčku do jejich rozpočtu mít. Tomuhle jejich pokřikování hbitě sekundují levičáci všech odstínů z médií, jakoby někdy měli talent pro předvídání situací a salónní ekonomové, kteří ještě v době probíhající epidemie ve Wu Chanu očekávali 3% růst české ekonomiky.
Dost mě pobavilo, a zároveň vyděsilo, když ve druhé části nedělních OVM kdosi z diskutujících (myslím, že pardubický hejtman Netolický) zvolal: "kdo to kdy viděl, aby v krizi někdo snižoval daně!". A ostatní? Mlčeli. Asi tedy souhlasili. Takže milí - kdo to jaksi viděl -tak to třeba zažili Rusové, když po opilcovi Jelcinovi byla země rozvrácená a tehdy reformisté v Putinově vládě (kterých se k velké škodě Ruska později zbavil) zavedli rovnou 10% daň, nebo třeba Trump, který po svém nástupu prosadil Republikány připravenou daňovou reformu ( a ona funguje), daňové úlevy ordinovaly v minulosti při hlubokých krizích mnohé vlády a nevím o zemi, kde to nevyšlo.
Nevidím do hlavy Babiše (?Bureše), abych znal jeho motivy na zrušení superhrubé mzdy, když předtím stejné návrhy ODS úporně odmítal. Faktem je, že současná krize, jejíž konec s ohledem na nevyzpytatelné chování čínského viru není v dohledu, nejvíce postihla střední třídu. Můžeme se dohadovat, kdo podle klíčového, nikoli jediného parametru - příjmů, do střední třídy patří. Takoví socialisté jsou přesvědčeni, že lékař s hrubým platem 70 tisíc měsíčně už je boháč a do střední třídy tedy nepatří. Ale to je na jinou diskuzi.
Snad nikdo nepopře, že drtivou část daňových příjmů veřejných rozpočtů generuje střední třída. Sociální skupiny jsou příjemci těchto peněz, a možná bude překvapením pro mnohé, že ve světě (i u nás) jsou většími příjemci než plátci do eráru i oligarchové a velcí podnikatelé.
Investice do střední třídy je spolu s udržováním sociálního smíru, nejlepší investicí. Velikost a ekonomická stabilita střední třídy rozhoduje o vzdělanosti národa, je nositelem kultury a její kontinuity, rozhoduje o úrovni a technologické vyspělosti země, její finance rozhodují o kvalitě lékařské péče a kvalitě a rozsahu sociální péče, atd. Proto si moudré vlády či moudří vládcové pečlivě hlídají stav střední třídy. Tak například v sousedním Bavorsku jsou každoročně sbírána data o situaci lidí ze střední třídy v každém městečku, parametry rozvoje, či úpadku střední třídy sleduje např. marocký král, a proto ekonomika přežila bez úhony krize po roce 2008...
Takže pokud nakonec dojde ke zrušení superhrubé mzdy a udržení daní na 15 % pro střední třídu, tak se tato investice státu násobně vrátí. Za jak dlouho? Pokud skončí šikana střední třídy v Česku, jak tomu bylo doposud, tak výraznou nadhodnotu bude odvádět tak za 3 - 5 roků při skeptickém odhadu. A u těch, kdo z vyšších příjmů budou investovat do svých dětí, tak tam je ta doba pochopitelně delší. takhle to funguje ve vyspělých zemích a nevidím důvod, proč by to nefungovalo u nás. Jenže jestli si lidé zvolí tydýty, kteří daňové příjmy veřejných rozpočtů počítají trojčlenkou, tak si projdeme chronickou krizí bez konce a s rizikem, že v dalších volbách lidé sáhnou po někom ostřejším, než jsou lidé z demokratické části politického spektra. Příkladů z historie je habaděj.
