Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, stojíme před rozhodnutím o státním rozpočtu na rok 2021 a není to žádné jednoduché rozhodování. Pro rok 2020 jsme začínali s deficitem 40 miliard korun, který nakonec byl schválen po dlouhých bitvách a změnách té situace, nikoliv změnách, které by si přály politické strany, ale změnách vyvolaných tou světovou pandemií covid-19, na 500 miliardách. Nebylo to nic, co by bylo asi dobré, jednoduché pro každého z nás. Nakonec musela zvítězit odpovědnost k tomu, jestli budeme se trpně dívat na to, jak skončí občané České republiky, kteří ztrácí práci, kteří nemají šanci se vrátit do své práce, kterou si sami vybrali a nebo jestli stát pomůže. A pomůže i těm, kteří ještě měsíc předtím, klidně v prosinci, lednu 2020 nebo únoru 2020 ještě říkali, že státu je potřeba méně, že co by ten stát vlastně chtěl a nyní nevidí nic jiného, než říkat: státe dej, státe postarej se, státe zařiď, ať fungujeme, ať máme nějaké kompenzace za výpadek v našem podnikání. Ano, to je realita letošního roku, protože realita roku 2019 byla zcela jiná, byla otázkou konjunktury a byla otázkou také jiného uvažování řady lidí, kteří ho nemínili změnit až do té chvíle, když krize na ně úplně dolehla. Ve stejné situaci jsme dnes, kdy víme, že po první vlně světová pandemie covid-19 neskončila, že máme druhou vlnu a že se nevyvíjí nijak příznivě, že někteří jsou přesvědčeni o tom, že se jich to netýká, jiní jsou přesvědčeni o tom, že vláda něco dělá pozdě, že naše opatření jsou příliš tvrdá, aniž by si uvědomili, že hranicemi našeho státu jsou ta opatření mnohem tvrdší, mnohem důslednější včetně sankcí a že uvažování některých, kteří jsou nakaženi neoliberalismem, už je za hranou možného, za hranou vůbec akceptovatelného od těch, kteří nemocí prošli nebo ji měli alespoň v rodině.

Jak z této situace ven? Jestli budeme uvažovat ve starých schématech nebo ve schématech nových. Je evidentní, že ty státy, které se postavily čelem k tomu, aby zajistily svoji ekonomiku, aby zajistily fungování jak veřejného sektoru, tak sektoru soukromého, se chovají mnohem odpovědněji k tomu, co je možné a co možné není. Nenavrhují věci, které na jedné straně zvětšují výdaje státního rozpočtu a přitom zároveň snižují možnosti příjmů. Takové kroky jsou samozřejmě zcela nesmyslné. Postrádají logiku, postrádají to nejpodstatnější, co má každý návrh obsahovat; jaká bude budoucnost a jestli řešíme tu situaci jen pro dnešní den nebo pro kroky, které budou muset následovat, až budeme jednotlivé dluhy splácet. A dluhy, které budou splácet nikoliv pouze fyzické a právnické osoby, ale které bude splácet stát a jeho veřejné rozpočty, protože veřejné rozpočty vždycky musí dýchat spolu, protože když budou dýchat proti sobě, tak samozřejmě dojde k rozpadu celého státního mechanismu nebo chcete-li mechanismu společnosti. Komunistická strana Čech a Moravy vědoma si toho, v jak složité jsme situaci, se ke všem návrhům státního rozpočtu pro rok 2020 zachovala velmi odpovědně. Nenavrhovala populistické kroky, které by mohly vést k dramatickému pádu příjmů státního rozpočtu, ale také podpořila všechny kroky, které vedou k tomu, že jednotlivé subjekty státu, ať jsou to úřady, ať jsou to fyzické osoby podnikající, ať jsou to zaměstnanci, ať jsou to právnické osoby, které tady působí, ať s českým nebo zahraničním vlastníkem, aby přežily, aby fungovaly. Jednotlivé programy mohou mít jistě své chyby. Ale na druhou stranu bylo evidentní, že kroky, které děláme, mohou vést pouze k tomu, abychom překonali tuto krizi, aby všichni ti, kteří mají šanci obnovit své podnikání, aby tak učinili. A situace nám dala za pravdu. Ve chvíli, kdy vyhasínalo ložisko pandemie covid-19 v červnu a v červenci letošního roku, se ukázalo, jaké dobré kroky tato Sněmovna při schvalování státního rozpočtu na rok 2020 při té poslední změně učinila. Protože nárůst výkonu ekonomiky byl šesti, sedmiprocentní a v některých sektorech dokonce i vyšší. Ano, byly sektory, které neměly možnost obnovit svoji dynamiku, ať už jde o cestovní ruch nebo pohostinství a podobně, kde měli jenom krátký čas na obnovení své činnosti.

Z toho všeho jsme vycházeli, když jsme začali projednávat s vládou státní rozpočet na rok 2021. Naše kroky vedly k tomu, abychom posílili ty složky, které mají přímý vliv na tu potřebu, kterou mají občané České republiky. Prvním takovým krokem bylo prosazení změny zákona o zdravotním pojištění a posílení prostředků za státního pojištěnce. Ano, tento krok znamenal pro státní rozpočet zvýšení deficitu, o kterém jsme hovořili, když jsme podporovali 500 milionů (?) korun deficit. Proč? Protože jsme věděli, že zdravotnictví bude tím základním pilířem léčby, ochrany zdraví občanů České republiky. Nebyl to krok jednoduchý, byl to krok, který musel následovat a buďme rádi, že se vydařil, že ve zdravotnictví prostředky byly právě proto, že byly ze zdravotního pojištění a že byly i z jednotlivých programů. Druhý krok, které jsme činili, byl v otázce sociálních služeb, abychom mohli zajistit to, že, ti kteří přijdou po nemoci, budou muset být odděleni od svých rodin, aby měli zajištěnou péči. Také to nebyl žádný jednoduchý krok, ale byl to krok nutný a potřebný. Je evidentní, že i tento krok se vydařil a že zatím není situace u nás taková jako v některých státech na západ od nás, nebo na východ od nás či na jih, ale je to situace, která jasně znamená, že naše systémy jsou zatím zcela funkční. Třetí úvaha, která nás vedla k tomu, abychom si naplánovali naše kroky do státního rozpočtu roku 2021, bylo to, jak velký má být deficit a jak v tom deficitu se budou chovat jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Nakonec jsme vládě vyhověli a v prvním čtení jsme deficit ve výši 320 miliard schválili.

A jsem přesvědčen o tom, že to byl krok správným směrem už podle vývoje státního deficitu za rok 2020, i podle toho, jakým způsobem vláda rozhodovala ve prospěch jednotlivých subjektů ekonomického systému státu.

A potom byla úvaha, která musela přijít, to znamená je možné rozebrat naše rezervy v jednotlivých kapitolách? Je možné rozebrat rezervu vlády na řešení nenadálých situací? Bude druhá vlna poslední? Nebo budou následovat vlny třetí a čtvrtá? To byla úvaha, která nás vedla k tomu, že jsme hovořili o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu tak, abychom si uvědomili, co je možné a co je nutné. Uvědomujeme si obrovskou práci hasičů, uvědomujeme si obrovskou práci vojáků, uvědomujeme si obrovskou práci těch, kteří pracují jako dobrovolníci. Uvědomujeme si také to, co v nouzovém stavu znamenalo převedení studentů lékařských fakult do zdravotního systému. Uvědomujeme si, co to znamenalo zabezpečit tyto služby.

A proto jsme nakonec řešili přesuny, které jsme navrhli jak v rozpočtovém výboru, tak nyní na Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, abychom posílili sociální systémy o 1,2 mld. korun, abychom posílili Hasičský záchranný sbor o 120 mil. korun a Policii České republiky o 280 mil. korun. A nakonec jsme navrhli největší přesun, který se stal uhelným kamenem našeho řešení a dohody s hnutím ANO, se kterým máme dohodu o toleranci. Mnozí mi tuto dohodu vyčítají. Já jsem přesvědčen o tom, že dohoda, kterou jsme uzavřeli, je pro tuto krizi výhodná pro stát, pro občany České republiky, a proto požadujeme, aby vládní rozpočtová rezerva byla posílena o přesun 10 mld. korun z kapitoly Ministerstva obrany. Nebereme Ministerstvu obrany žádné zvýšení rozpočtu. Ze 72 mld. se posiluje na 75 mld. a víme, že se může těch 10 mld. vrátit dokonce i zpátky do kapitoly Ministerstva obrany, protože bude možná nutné znovu vojáky povolat k výkonu zdravotnických povolání, možná, že je bude nutné povolat k tomu, aby pomáhali Policii České republiky. Možná, že je bude nutné povolat k tomu, aby zabezpečovali pomoc Hasičskému záchrannému sboru a fungovali ve prospěch občanů České republiky v této těžké krizi.

Vím, že to je rozhodnutí, které bude napadáno těmi, kteří uvažují pouze ideologicky a ve starých schématech toho, jestli je tento krok krokem správným směrem. Ale já opravdu nevím, nemám žádnou křišťálovou kouli a myslím si, že ji nemáte ani vy, abychom odhadli, co se může odehrát při pokračující pandemické krizi COVID-19 v roce 2021. Myslím si, že dobrý hospodář vždycky vytváří rezervy, vytváří si je tak, že některé záležitosti je schopen odložit, některé záležitosti je schopen okamžitě podpořit a pro některé kroky si nechává volné ruce. Není to nic jednoduchého, nic ale také složitého. Není to nic, co bychom neuměli pochopit, co by neuměl pochopit každý, kdo se snaží dobře hospodařit. Ano, stalo se to politickým tématem - tento přesun - ale tématem, které jasně říká občanům, že primárně státní rozpočet myslí na ně, že vláda vytváří takové rezervy, kdyby se krize prohloubila, že bude mít prostředky na to, aby řešila tu potřebu, ať už v podpoře nějakých kompenzací, nebo v podpoře vyslání vojáků do těch míst v České republice, kde je potřeba pomoci nejvíce, jestli to bude zdravotnictví, jestli to bude ochrana obyvatel, jestli to bude pomoc Hasičskému záchrannému sboru při rozvozech a celé fungování IZS. Ano, mluvili jsme o tom, že ten nesmyslný krok, který tady učinily bývalé vlády, myslím že za doby, kdy ministryní obrany byla Vlasta Parkanová a zrušily se pluky civilní obrany, je potřeba napravit. Hovořili jsme o tom s Ministerstvem obrany, hovořili jsme o tom s Ministerstvem vnitra, s Hasičským záchranným sborem a uvědomujeme si, že i to možná bude potřeba a že i o tom se budeme muset v roce 2021 bavit. To je reálný stav, protože vyčlenění těch vojáků je evidentně nutné tak, jako bylo nutné v roce letošním.

Jestli se tohle stalo sporem, tak je to spor, kteří vedou ti, kteří nevnímají konkrétní reálnou realisticky odůvodněnou situaci v České republice a uvažují pouze ve starých schématech v zájmu těch nebo oněch. My jsme několikrát upozorňovali na to, že pro udržení zaměstnanosti je potřeba udržet i zaměstnanost v těch podnicích, které slouží pro Armádu České republiky, ať už je to Vojenský opravárenský závod, Letecké opravny Malešice, ať už je to ERA Pardubice, nebo další podniky a vnímáme to tak, že je potřeba i pro tyto podniky vytvářet dostatečné rezervy na to, aby mohly fungovat, protože se může stát, že i veškerá podpora, veškeré kompenzace neudrží všechny podniky funkční a že se může zvýšit nezaměstnanost a že pokud tyto podniky budou funkční a budou pracovat, tak mohou řešit některý z nárůstu nezaměstnanosti. Ano, to byla naše úvaha. Někomu se zdá možná lichá, někomu se zdá možná nesprávná, ale my jsme takto uvažovali, nic jsme neskrývali a od září jsme poctivě na tom, jak má vypadat státní rozpočet pro rok 2021, pracovali a dohadovali se s těmi, kteří mají vládní odpovědnost. My ji neneseme, ale cítíme odpovědnost vůči občanům České republiky. A tu odpovědnost chceme unést. Proto posilujeme ty systémy, které jsou potřebné, zdravotnictví, sociální systémy, policii, hasiče a samozřejmě vytváříme rezervy, abychom tyto systémy udrželi všechny funkční. Možná se vám to zdá málo, ale my jsme přesvědčeni, že v této složité krizové situaci je to krok správným směrem. Proto budeme trvat na tom, aby naše pozměňovací návrhy byly projednány, schváleny, abychom mohli státní rozpočet ve třetím čtení také podpořit, protože jsme přesvědčeni o tom, že takto postavený státní rozpočet, byť s tak velkým deficitem, může pomoci České republice tuto hlubokou krizi překonat.

Děkuji vám.