Již dlouho musíme jíst hořké plody toho, co se ve společnosti děje, když politici lžou i za cenu, že štvou lidi proti sobě. Když nerespektují demokratické instituce, ale naopak hledají způsob, jak je “ohnout” ve svůj prospěch nebo dokonce zničit.

Lidé, jejichž vůdci ukazují na falešné nepřátele, lžou a vezou se na vlnách strachu, se pak logicky ubírají k zoufalým činům. Výsledky takového jednání vidíme dnes a denně, jen občas nás ještě stále dokáže šokovat jejich intenzita. Své o tom ví pozůstalí po ubodaném starostovi Gdaňsku Pawłovi Adamowiczovi, pozůstalí po ubodané britské političce Jo Cox. Po včerejšku ví celé Spojené státy, co se může stát, když kandidát, který prohrál volby, neuzná svou prohru a poštvává své přívržence k narušování demokratických procesů. Je to nesmírná hanba, kterou se bývalému prezidentovi již těžko kdy podaří smýt.

Nenechme se totiž mýlit. Jsou to lidé v pozici moci, co pak nesou odpovědnost za věci, které jimi způsobili.

V politice i v životě má vítězit čest a pravda. Pokud se politikovi nepodaří zvítězit touto cestou, má to akceptovat a ne sobecky strhnout celou zemi do katastrofy, jako se o to snaží brzy již bývalý americký prezident Donald Trump.

Rány, které způsobil americké společnosti a americkým lidem, se hned tak nezacelí. Bude to těžký úkol, ale přeji americkým lidem, aby našli společnou cestu k lepší, smířlivé budoucnosti. Ta, která stojí na lži a sobectví, totiž končí tak, jak jsme to mohli vidět včera.