My máme poměrně s paní ministryní různý názor zejména na program Antivirus B, ale ten bod jsem nechtěl ani zařadit a debatovat o podstatě těchto programů, protože původně měly skončit v červenci, pak v září, pak v říjnu, pak v prosinci, a jak se nám vleče debata o kurzarbeitu, tak ty programy ještě běží. U programu Antivirus A vlastně nemám žádnou námitku. U Antiviru B si myslím, že už měl skončit, ale respektuji politickou realitu a politickou vůli vlády, a nechci dnešní debatu zatěžovat tím, zda Antivirus B měl skončit, nebo ne. On pokračuje a bude pokračovat minimálně do konce února, resp. myslím si do té doby, než bude účinný kurzarbeit, pokud to mohu říct takhle zkráceně.
Ale u těch programů se ukázala jedna negativní zkušenost a já bych řekl, že je to přílišná tvrdost sankcí. Mám před sebou jeden konkrétní případ - ne jediný, ale jeden. Paní ministryně ať se nezlobí, já tu společnost nebudu jmenovat, alespoň ne na mikrofon, nicméně můžu prozradit, že je to rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení. Teď nebudu číst ten úřední dokument, ale zjednodušeně. Tato firma čerpala z programu Antivirus C, tak jak to bylo umožněno, mimo jiné za červenec a srpen. A to se čerpalo tak, že prostě vypočtete si nárok na tu slevu, to vykážete a pošlete o tuto sumu sníženou položku. Podle zákona za červenec mělo být pojistné uhrazeno, to zbývající, to znamená, málokdy to bylo úplně na nule v té firmě, do 20. srpna. Přišla kontrola a zjistila, že platba byla připsána na účet Pražské správy sociálního zabezpečení 21. srpna, tudíž zpoždění jeden den. Zkuste si každý z vás odpovědět na otázku, jak zareagoval český stát reprezentovaný Pražskou správou sociálního zabezpečení, jaká byla sankce. Sankce byla sto procent! Nemáte na tuto podporu zákonný nárok, tudíž zákonná sleva je nula, tudíž dlužíte několik desítek tisíc korun, a dovolujeme si vás upozornit, že až do okamžiku zaplacení této dlužné částky vám naskakuje zákonné penále. Dvacátého srpna měli zaplatit nejpozději, zaplatili 21. srpna.
To samé se této firmě stalo, a můžeme spekulovat o důvodech - nemocná účetní, zaváhání externí firmy - je to podle mého názoru drobné administrativní pochybení, pochybení to bezesporu je. Za srpne měli zaplatit do 20. září a připsáno to bylo 25. září. Takže v tomto případě zpoždění pět dnů. Ta firma nemá ani 50 zaměstnanců. Odhaduji, že jich je kolem 20, možná o něco méně. Za srpen i červenec jim Pražská správa prostě neuznala vůbec nic, tudíž oznámila, že dluží 171 917 korun a k tomu se počítá penále, které už je v řádu jednotek tisíců korun. A chci se zeptat nás zákonodárců, zda skutečně bylo naším úmyslem, když pomůžeme firmě zhruba tím, že ušetří 85 tisíc korun měsíčně za odvody za své zaměstnance k tomu, aby udržela pracovní místa, a stane se jí, že zaplatí jednou o den a z 85 tisíc je nula a jednou se jí stane, že zaplatí o pět dnů později a opět z 85 tisíc je nula, zda to skutečně bylo naším úmyslem.
Naším tedy ne. Budu odpovídat za náš poslanecký klub. A já tu debatu nechci natahovat, mně by docela stačilo, kdyby pan ministryně na mikrofon řekla, že to považuje stejně jako my za nespravedlivé, za příliš drastické a že například ta sankce bude stejná, jako když nezaplatí za září, kdy už nebyl Antivirus C, a kdyby zaplatili místo 20. října 21. října, tak sankce je 0,1 % z dlužné částky, pokud se nepletu, možná ještě nižší. Tomu bych rozuměl. To by mi přišlo spravedlivé, protože za drobné pochybení je nějaká drobná sankce. Tady za drobné pochybení ve zpoždění jednoho dne, resp. pěti dnů je drakonická sankce a státní podpora je nula.
Myslím si, že k tomu stačí změna podmínek toho programu. Stačí k tomu dobrá vůle. Paní ministryně říká, že je zákon. Tak ať paní ministryně změní zákon. Já si to nemyslím, a jsou i právní rozbory, které mají jiný právní názor. Ale budiž, nepřeme se o to, jaký nástroj použít k té změně. Hledejme nástroj, aby ty sankce nebyly tak drastické a tak nespravedlivé. A jestli to bude muset být cestou změny zákona, za nás nabízím, že to může být velmi rychle, nebo jestli to bude změnou metodického pokynu, nebo individuální žádostí, což je ta nejhorší cesta, nechat to na nějaké libovůli někoho, který individuálně rozhodne, že může snížit, resp. každá firma může požádat o snížení tvrdosti, to bych nepokládal za šťastné. Ale toto je cesta, kterou se snižuje důvěra, podnikatelé si to samozřejmě řeknou mezi sebou, těch případů jsou desítky. Neříkám, že jsou jich tisíce, ale jsou desítky a je to hrozná škoda. Tady stát šetří na nepravém místě.
