V českém případě se jedná pravděpodobně hlavně o desítky tlumočníků, kteří s našimi vojáky spolupracovali. Podle neoficiálních zpráv by jim a jejich rodinám Česko mělo poskytnut (po právu) azyl. Zdá se ale, že to někde vázne a minimálně si české úřady dávají na čas. Talibán však postupuje rychle a získává v zemi okres za okresem. Každý další den znamená pro afghánské spolupracovníky nejen obrovský stres, ale i skutečné ohrožení života.

Zajímalo by mne, na co přesně Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničí čekají? České úřady se k situaci nevyjadřují, což odůvodňují tajným charakterem celé akce (o které se dle mých informací stále jedná). Proč to ale tak dlouho trvá, když jde o problém předem jasně známý? Lze dohledat, že například Německo již „odvezlo“ 60 Afghánců s rodinami a během srpna plánuje odvézt dalších 471 spolupracovníků a 2380 rodinných příslušníků. Velká Británie již deportovala na své území 1300 Afghánců s rodinami a na seznamu má dalších 3000.

Upřímně doufám, že naše vláda nehodlá z této situace „vyšvejkovat“ a k přesunu ohrožených lidí rychle dojde. Styděl bych se nejen zato, kdyby Češi nedostáli tomu, k čemu se na začátku mise zavázali. Pomoci lidem, kteří nám pomáhali chránit životy našich vojáků, a kteří jsou nyní v ohrožení života, by mělo být zcela samozřejmé.

Pokud by nedej Bože došlo liknavostí našich úřadů k tomu, že by někteří z našich spolupracovníků přišli o život či zdraví, nesl by za to náš stát nejen odpovědnost, ale ohrozil by naše podobné mise i do budoucna. Kdo by totiž chtěl spolupracovat s vojáky či policisty ze státu, která nechá své spolupracovníky v případě ohrožení na holičkách?