"Minulost a přítomnost jsou spolu spjaty více, než jsme si ochotni připustit. Naše dnešní individuální i kolektivní frustrace se odvíjejí od samého počátku toho, jak myšlenkově a rozumově stavíme svůj svět a osobní každodenní příběhy, ze kterých skládáme svoji životní cestu.
Máme problém. Zavrhli jsme spekulativní část myšlení starých Řeků. Většina lidí v postmoderní době nevychází při vytváření procesu myšlení a rozumových konstrukcí ze svých vlastních pramenů, ale spokojuje se, jinými lidmi, předkládanými obrazy, schématy a jejich účelovými interpretacemi. Tato schémata, obrazy a jejich interpretace se odvolávají na vědu, operují pragmatismem a „doložitelnými daty“. Pro toto myšlení vytvořené ze skládaných obrazů a programované jinými se používá termínu „more geometrico“ ( podle geometrie). Mimochodem, stejný systém myšlení byl typický pro éru komunistické diktatury. Předkládali obrazy, vynucovali si jejich přebírání a pochybovače zavírali a popravovali. Nejhorší je, pokud o našich životech rozhodují politici, kteří vylučují pochybnost a dokonce pochybovat ostatním zakazují.
Český národ postrádá metodicky kultivovanou cestu k vlastním bytostným předpokladům, k dění světa jako prostoru možností, na níž se česká společnost ustavovala. Voláním po pragmatismu rozhodování se v naší společnosti ustavila hloupost, která si nárokuje právo na vládu. Jde jen o peníze a s nimi spojené jistoty, a tak celek chátrá. Jistě, převzali jsme v minulosti filosofii vycházející z antiky a křesťanských hodnot, ale to nestačí. Pokud tuto filosofii v našich životech neprovedeme, čekají nás jen další historické karamboly, kterými začínáme být pověstní i daleko za našimi hranicemi.
V našem myšlení jsou zabudovány chyby. Ne, že by ve společnosti zcela absentovali lidé schopní a odhodlaní ukázat nám cestu, ale jejich slabost prosadit se patří k tragickým tradicím našich národních dějin. Pokud si i nadále budeme myslet, že si ve svých životech vystačíme s přírodními vědami vykládanými jako nauka o mašinách, bez vyššího smyslu, potom nás i nadále budou vést za ruku na životní cestě osobní frustrace, společenská i národní selhání a bezcílnost bytí.
Když člověk přemýšlí „more geometrico“, stává se množinou nějakých vlastností a platností. Potom je už pouze otázkou času, kdy se nějaká „osvícená“ skupina zmocní tvorby těchto vlastností a daností a máme tu novou, dosud nepotkanou totalitu jako vyšitou. Pokud ale člověk tíhne k přesahování sebe sama, žije a je cestou a pravdou. Nejen komunisté (v mimořádně hrůzné podobě v padesátých letech), ale i dnešní rádoby „osvícené skupiny“ chtějí naši cestu řídit, kontrolovat, plánovat, vypočítávat a vše proměňovat na malé nezpochybnitelné jistoty. Nejvyšší metou je pro většinu lidí předurčená budoucnost, o níž rozhodují peníze. Jen málokdo cítí a odhalí, že vždy je v tom ukryta imperiální lest.
Jak tohle všechno souvisí s těmi, kterým zde dnes vzdáváme úctu? Jednoduše, nemysleli „more geometrico“. Nepřepočítávali svoje postoje na peníze, ve svých životech vycházeli z vlastních pramenů, nenechávali si podsouvat tvorbu vlastností a platností falešnými „osvícenci“. Prohlédli imperiální lest komunistů, zatímco davy v ulicích nadšeně, nebo ze strachu, jásaly, v ukradených továrnách tleskali zlu a podepisovaly petice na podporu politických poprav a dlouholetých žalářů. Tak to bylo, a tak jednoduché to je.
Naším historickým problémem nejsou primárně původci zla. Nejsme v tomto ani lepší, ani horší, než jiné národy. Náš problém ovšem je, že příliš mnoho lidí myslí „more geometrico“, což se v praxi projevuje velkým počtem lidí ochotných sloužit zlu a ještě větším počtem těch, kdo ze strachu, nebo pohodlnosti, k tomuto zlu mlčí.
Chce-li náš národ odolat rozpadu etiky a kulturním hrozbám, musí začít vzdělávat a vychovávat svoje nástupce od prvních krůčků ve škole až po university. Vzdělávat nejen v přírodních vědách, ale pomoci jim otevřít svět vnitřního života. Naučit je vést v čase rozhovor s vlastním životem ".
Tolik asi můj pokus vysvětlit složité v rámci mých schopností. Jsem si ale jistý, že něco podobného neuslyšíte ani od politiků, ani od církve, ani od vědeckých elit země.
Ale zpátky na začátek. O minulém víkendu mně kamarád říkal, že ale tohle nesedí k miliónu lidí na Letné v roce 89. Přece ti lidé neotočili o 180 stupňů svoje názory.? "Neotočili svoje názory", říkal jsem. "Jen prostě obraz Havla a jeho příběhu, obraz nabité svobody, obraz okupované země vyměnili za obraz Zemana, zmrzlináře/kobliháře Babiše, za ty obrázky Šlachtů, Okamurů a kdovíkoho". Část lidí je zděšena, velká část lidí ještě nechápe, že jejich vzorové obrázky pro život jsou falešné patníky u silnice vedoucí do pekel. Tak prosté to je, tak jednoduché to je.