Další klíčový zákon je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který musí proběhnout v rámci modernizaci a dekarbonizace energetiky. Je to jeden z nejvíce skloňovaných zákonů posledních let a navazuje bohužel na tu situaci, kterou se pokoušíme napravit, kdy selhala sněmovna v letech 2009-2010, zejména tedy v tom 10. roce a umožnila se podpora, která nás bude stát téměř 600 miliard korun, opakuji – 600 miliard korun, pro fotovoltaiky, které vyrobí 2,6 % elektrické energie. Ten zákon nicméně není zdaleka jenom o té fotovoltaice, byť je pravda, že to se skloňuje s tím asi nejvíce. Je důležitý pro dekabronizaci českého teplárenství, pro dekarbonizaci dopravy a je zcela zásadní pro to, abychom byli schopni naplnit klimatické cíle. V tuto chvíli by to mělo být z mého pohledu méně o tom ukazovat na viníky, a myslím, že všichni je známe a víme, ale je třeba udělat tlustou čáru za tím, co nastalo, a podpořit dále obnovitelné zdroje, které považujeme za zcela zásadní pro to, abychom energetický mix udrželi.
Mnohokrát jsme zde i na této půdě řešili to, že směřujeme nejdříve k nízkoemisním, později k bezemisním zdrojům, je to správná cesta. A mimo jádra není možné postupovat jinak, než že podpoříme rovněž obnovitelné zdroje. Ale obnovitelné zdroje musíme podporovat s rozvahou, musíme je podporovat zejména na investiční úrovni, některé z nich pochopitelně i na té provozní úrovni. A musíme je podporovat tak, abychom ty stamiliardy korun, které tam budeme dávat, skutečně překlopili do toho, co potřebujeme, a to je do podílu na výrobě elektrické energie. Já si velmi vážím toho, že se na jednání podvýboru a výboru skutečně deklarovala snaha upravil tuto novelu zákona pozměňovacími návrhy, aby byla průchozí v Poslanecké sněmovně. Je pravda, že to je rovněž i o vysoké politice. A je třeba objektivně říct, že Poslanecká sněmovna, když to řeknu s nadsázkou, velmi zazmatkovala v tom schvalování tohoto zákona. A z mého úhlu pohledu zcela nepochopitelně odsouhlasila ten finální závěr, který nedělá tlustou čáru za podporou obnovitelných zdrojů, ale do značné míry by likvidoval i ty, kteří docela férově investovali v době následující.
My jsme od počátku říkali jednu zásadní věc, a to je to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda navrhly takzvané vnitřní výnosové procento, to je to IRR, to velmi diskutované, pro fotovoltaiku na úrovni 6,3 procenta. V průběhu dalších měsíců na bázi, myslím si, docela korektní diskuse jsme dospěli ke kompromisnímu řešení, a to takovému, že se to nahradí 10% sazbou takzvané solární daně a že posuneme tu hranici z 6,3 % do rozpětí 8,4-10,6 %. A to právě z toho důvodu, aby ti, kteří prostě nainvestovali do těch zdrojů v rámci překupů, nebyli takzvaně drceni tou nízkou sazbou 6,3 %.
Můžeme diskutovat o tom, jestli ta sazba 6,3 % je dostačující, není dostačující. Vzali jsme v úvahu úrokové sazby bank v té době, vzali jsme v úvahu dobu, ekvitu, kterou se přispívalo na to financování. A myslím si, že to byla docela rozumná dohoda. Ještě jednou – 10 % solární daň a rozpětí 8,4-10,6 % na všechny obnovitelné zdroje. Podotýkám na všechny obnovitelné zdroje. Ano, je pravda, že jsme současně vždycky říkali, že vláda, která bude následně rozhodovat v tomto rozpětí, pokud tady bude tato vláda, tak rozhodne pro fotovoltaiku o té nejnižší sazbě, to je 8,4 %, a bude to de facto vykompenzováno, to, co jsem zde říkal, čili není to 6,3 %, ale je to 8,4 %.
A k tomu 10 % solární daně. Z těch důvodů, abych se už neopakoval, které jsem zde vznesl. To, co nastalo, ten veletoč v rámci schvalování, si myslím, že vejde do dějin Poslanecké sněmovny. Já jsem to úplně nepochopil, protože zejména tedy část trojkovalice shodila svůj vlastní návrh, který sněmovna odsouhlasila, a novým hlasováním, pod snahou tedy docílit vyššího výnosového procenta, bohužel shodila úplně vše. Takže výsledek je takový, že kdyby to dneska bylo takto schváleno, tak by to poškodilo úplně všechny. Proto jsem rád, že Senát toto uchopil, podle mého názoru, v zásadě a věcně správně, že je snaha tento renonc poopravit a že se navrhuje to rozpětí, tak jak bylo navrženo Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ve finále ale musím říct, tak jak bylo navrženo i těmi dotyčnými stranami, které to ale následně zase neodsouhlasily.
Kdybych šel teď do trošku detailu toho, co vlastně zde proběhlo na obou výborech, tak v případě pozměňovacích návrhů uvedených v usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství, dopravu atd. je většina návrhů shodná s návrhy ústavně právního výboru. A nad rámec tohoto je obsažen také návrh na zavedení provozní podpory pro nové solární elektrárny. Tady musím jenom zdokladovat, že se jedná o takzvané aukce, které jsou rovněž hodně skloňovány. A tady, jak jsem již několikrát vyjádřil, tak provozní podporu pro tyto nové zdroje, bavíme se o fotovoltacie a bavíme se o provozní podpoře, ne o investiční podpoře, stamiliardy korun, opakuji, jdou do investiční podpory fotovoltaiky, čili nepovažuji to za správné. A rozvoj uvedených zdrojů lze, podle našich názorů, prosazovat těmi investičními dotacemi. Nicméně nechceme vylívat dítě i s vaničkou a jsme připraveni a jsem připraven z důvodů určité průchodnosti zaujmout neutrální stanovisko, protože to, že to v tom zákoně bude, zase na druhou stranu musím uznat, ještě neznamená, že to tak bude zavedeno. To je objektivně třeba přiznat. A byla by škoda, abychom na tomhle tom ztratili, řekněme, zcela zásadní věci tohoto zákona, který si myslím, že už je po těch obrovských diskusích v úplném finále. A znovu říkám, vážím si toho, jak k tomu oba výbory přistoupily tady.
Zcela zásadně fakt ale nemůžu souhlasit s pozměňovákem, který by byl v rámci takzvaných elektráren nainstalovaných v roce 2011. Jinými slovy, abych to teď ještě dokreslil, je zde snaha, aby se podpora dala i těm, kteří neskončili v tom roce 2010, ale byli schváleni v roce 2010, ale nainstalováni v roce 2011. Celá ta podstata totiž tenkrát toho problému, a troufám si tvrdit možná cílené akce v té sněmovně, která proběhla, byla v tom, že soláry dostávaly a měly schválenou určitou podporu.
Vláda si uvědomila, byť tenkrát se ty vlády střídaly, byla ta úřední vláda, uvědomila si to, že hrozí veliký problém a že to skutečně může stát stamiliardy korun. Z mého pohledu pozdě zatáhla za ruční brzdu, ale, objektivně řečeno, alespoň za ni zatáhla. Nicméně poté byla úřední vláda a byl březen roku 2010. A v této době Poslanecká sněmovna měla přijmout to, že se zastaví tato podpora, což přijala. Bohužel s jednou podstatnou věcí – až pro ty, kteří budou mít ty soláry nainstalované od roku 2011. Jinými slovy, dala tam tenkrát těch, tuším, 7 měsíců nebo kolik to dělá, více, dokonce od března do konce prosince, prostor pro to, aby se to v rychlosti dobudoválo. Co nastalo, všichni víme. Účet v lepším případě 560-570 miliard, v horším případě 600 miliard korun. Výroba 2,6 %. Nevím, kdy sněmovna selhala více než v těchto dnech. A můžeme se bavit o tom, jestli to byl zájem, nebo nebyl, podstatný je výsledek.
Takže proto dneska nechceme přijímat to, že ještě ti, kteří by byli v roce 2011 nainstalováni, by znovu tu podporu dostali. To bychom se dostali do úplně paradoxní situace. Místo abychom udělali čáru za minulostí, tak bychom vlastně pustili na ten dvorek ještě ty, kteří to následně instalovali. A tady nemůžu ani souhlasit s tím, že by se řeklo třeba jenom ti, kteří to mají od března do dubna atd. Okamžitě by tady byly prostě soudní spory s tím, že by to bylo, proč ne prostě do konce roku atd. Já rozumím té podstatě a tomu smýšlení, to zase musím říct, že chápu to, že to třeba pro ty, kteří už to měli hotové, není úplně zcela spravedlivé, to beru, tenhle ten argument. Jenže bohužel v tom systému celé té nespravedlnosti prostě tam proběhla taková řada věcí a aktů, že i toto není možné při tuto chvíli přijmout, protože byl by to obrovský precedent, který bychom bohužel nebyli schopni právně ustát.
Takže tady bych poprosil, aby toto nebylo přijato, protože pokud by toto nastalo, tak jsem přesvědčen, že by sněmovna neodsouhlasila, z mého pohledu, regionální a rozumné návrhy Senátu, obou výborů, ze které ještě jednou děkuji.
