Inflace je problémem celosvětovým, neboť také celosvětový je její původ.

Primárně ze odvíjí z opakovaného růstu cen základních surovin (ropa, surové kovy, dřevo, plastové polotovary atd.) a druhou zásadní příčinu má v krizi globální logistiky.

Globální korporace všeho zaměření dostaly v podobě covidu ideální nahrávku na smeč, a jak je patrné, smečují dokonale. Covidem je odůvodnitelné cokoli. Kupříkladu růst cen železa se dnes oficiálně vysvětluje covidovým omezením těžby železné rudy v Austrálii a Peru. Je to sice pouhá hra s vykonstruovanými argumenty a statistickými údaji, ale nikdy ji neprokážete. Převyšující poptávka nad rádoby omezenou, nebo dokonce kartelovými dohodami upravenou nabídkou, přirozeně zvyšuje ceny surovin, což se vzápětí promítne do růstu cen zboží, z nich jakkoli vyráběného či jeho výrobu provázející. Snížení cen téže komodity si navíc na sebe v hotových výrobcích nechá dlouho čekat.

Ano, i za socialismu bychom dnes trpěli inflací, vyvolanou např. dovozem železné rudy, ale surové železo bychom si byli schopni minimálně pro vlastní potřebu vyrábět sami - kladenská Poldovka, VŽKG či NHKG Ostrava atd., atd. Dnes toho schopni nejsme, protože dovážet musíme i to železo.

A v úvodu zmiňovaná krize globální logistiky? To má jednoduché vysvětlení. Nedávno jsem na toto téma četl zajímavou reakci v diskuzi na jednom z internetových portálů. Posuďte sami, cituji:

"Velká část spotřeby v Evropě se vyrábí mimo Evropu, konkrétně například v Číně. Jelikož za posledních 18 měsíců vzrostla cena přepravy z Asie do Evropy o minimálně 500 procent (u malých kontejnerů o 700), tak pokud se přepravuje běžné trochu větší spotřební zboží, je ho uvnitř velkého kontejneru za 0,7 až 1 mil. Pokud stála doprava dříve 60.000 Kč a dnes stojí už 400.000. A fakt to nejde koupit levněji, dokonce jste rádi, že vám to zboží po 2 měsících někdo vůbec odveze, protože přístavy jedou v Asii na 30 procent kapacity kvůli covidu. Takže se kumulují další kontejnery v přístavech, čímž vzniká další handlovaní o ceně a její růst.

Zatímco před covidem se cena dopravy z nákupní hodnoty zboží/surovin pohybovala do 10 procent, což pokryla běžná marže obchodníka, dnes je úplně normální, že cena přepravy dělá 70 procent z nákupní ceny. To se ve výsledné ceně promítá třeba 30 - 40 procenty a kvůli tomu muselo dojít k růstu ceny spotřebního zboží. Dnes opravdu není primárním důvodem ani ropa, ani elektřina, ani růst mezd ve státním sektoru. To jsou všechno s velkým odstupem sekundární nebo dokonce terciální důvody. Globální logistika se projevuje určitým podílem prakticky do každého zboží, ať už kvůli ceně primárních surovin nebo kvůli dovozu finálních produktů."

Jinak řečeno - výkřiky pravicové opozice, jak ona by všechno dělala lépe, jak ona by takový růst inflace nikdy nedopustila, je opět jen pouhé nepodložené předvolební chvástání a ohlupování voličů. Jsme v zajetí globální ekonomiky, globálního byznysu, do něhož jsme sami sebe vtáhli po roce 1989 mnohem více, než bylo žádoucí z pohledu toho, co ještě nějak můžeme ovlivnit a co už nikoli.

Chladnokrevně zabijácká politika globálního byznysu na tomto vydělala hned dvakrát. Poprvé díky levné pracovní síle v Asii a podruhé teď ruku v ruce s covidem.