Veřejnost může v soutěži, kterou pořádá Nadace Partnerství, vybírat mezi celkem osmnácti finalisty a hlasovat pro ně na webu www.adapterraawards.cz, a to až do 15. října 2021. Vítěz veřejného hlasování i nejúspěšnější finalisté vybraní odbornou porotou soutěže si odnesou zážitky ze zahraniční exkurze. Vítězové vybraní odborníky navíc získají i finanční ocenění, konkrétně v kategorii Volná krajina to bude 100 000 korun od hlavního partnera soutěže Nestlé Česko a v kategorii Zastavěná území zase dostane nejúspěšnější projekt 50 000 korun od Plzeňského prazdroje.
Speciální ocenění získá také nejlepší projekt realizovaný na území hlavního města Prahy. Výsledky vyhlásí zástupci Nadace Partnerství 4. listopadu 2021 v rámci odborné konference o adaptačních opatřeních ve městech, která se uskuteční v pražském HubHub centru v Paláci Ara.
Krajinný park Lítožnice, který se nachází mezi pražskými Běchovicemi a Dubčí, se v posledních letech péčí hlavního města Prahy proměnil k nepoznání. Místo napřímeného koryta Říčanky byl obnoven přirozeně meandrující mělký potok s podmáčenými loukami a množstvím tůní. Místo tří rybochovných rybníků v havarijním stavu je zde jeden velký 10 hektarový Lítožnický rybník s extenzivním chovem ryb, ostrůvky a rozsáhlými příbřežními mokřady. Příměstská krajina tak dostala nový atraktivní rozměr, ve kterém se snoubí opatření proti suchu a protipovodňová ochrana stejně tak jako rekreační potenciál s podporou biodiverzity.
„Projekty v této soutěži jsou zcela v duchu našeho klimatického závazku, konkrétně jeho části o adaptačních opatřeních na změnu klimatu. Jsme hrdí na další úspěšnou revitalizaci krajiny na území Prahy. Tento projekt je výsledkem synergie mezi hlavním městem jako investorem a projekční kanceláří. V průběhu náročného projektování docházelo ke společnému a pozitivnímu zdokonalování myšlenek, které vedly k ideálnímu cíli. Projekt tak dokonale naplnil potenciál zájmového území s mnoha celospolečenskými funkcemi,” říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.
Městská část Praha 12 zase vsadila na šetrné zemědělství na svých pozemcích. Konvenční způsob hospodaření velkého agrodružstva vystřídal komunitní permakulturní sad, biokoridor, louky a aleje podél cest. Některé pozemky městská část propachtovala novým hospodářům s podmínkou šetrného hospodaření v krajině, o ostatní pečuje sama za účasti občanů. Praha 12 tak následovala příklad hlavního města Prahy, které podmínku ekologického hospodaření pro pachtýře na svých pozemcích a členění velkých bloků půdy na menší zavedlo v roce 2020.
Mosaic House Design Hotel se ve starší funkcionalistické budově otevřel v roce 2010 jako vůbec první český zelený hotel. Může se pochlubit využíváním šedé vody, včetně zpětného získávání tepla, a využíváním obnovitelných zdrojů energie. Díky moderním opatřením ušetří na spotřebě vody kolem 93 tisíc korun ročně, na spotřebě plynu ročně ušetří přibližně půl milionu korun.
Kampus České zemědělské univerzity v Praze se zase rozrostl o nový Pavilon tropického zemědělství. Projekt vznikl s ohledem na environmentální výzvy tak, aby byl provoz budovy do budoucna udržitelný z hlediska nákladů i vlivu lidských aktivit na přírodu. Fakulta využila tepelná čerpadla k vytápění, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu, ale pracovala i například s lomem slunečního světla tak, aby se budova nepřehřívala.
