Miluji výzvy. A nikdy jsem se žádné nezalekla. Má-li být tou novou výzvou opoziční práce, ujmu se jí se stejnou energií a odhodláním, které jsem naší skvělé zemi věnovala jako vicepremiérka a ministryně.
Vůbec nepochybuji, že směr, kterým jsme postupovali, byl odpovídající a správný. Že hodnoty a kroky, jako je zvyšování životní úrovně v zemi, masivní covidová pomoc, stabilní a nízké daně, citlivá rozpočtová konsolidace nebo obrana naší suverenity před někdy nedobrými bruselskými nápady a trendy, budou brzy po opadnutí volebních emocí shledány jako správné.
Už dnes můžeme pozorovat, jak zástupci pětikoalice začínají ze svých nereálných plánů a čísel postupně ustupovat. Ze sta miliard škrtů je už jen 60. Kolik to bude za týden? Jiný vývoj samozřejmě očekávat nešlo. Pro naši ekonomiku, zkoušenou globálními výzvami, je to ale dobrá zpráva.
Dnes vyšla zpráva Eurostatu, podle které je zadlužení České republiky v rámci Evropské unie šesté nejnižší. Náš dluh vůči HDP ve druhém čtvrtletí klesl na 42,7 procenta. Na konci prvního kvartálu bylo zadlužení ve výši 44 procent. Je to tak. Česko je fiskálním premiantem.
V následujících měsících a letech čeká nejen naši zemi řada historických výzev, kterým bude nastupující vláda muset čelit. Má k tomu ty nejlepší výchozí podmínky, jaké si jen mohla přát.
A já bych si z celého srdce přála, aby nad opoziční rétorikou co nejdříve zvítězil zdravý rozum, který nedovolí, aby se v naší zemi zase žilo hůř, jak si to všichni dobře pamatujeme z období poslední vlády naší pravice.
A když nad rozumem naopak zvítězí politická ješitnost a tvrdohlavost, není důvod ztrácet naději. Jsme tady pro vás. A můžu vás ujistit, že se za vás dál budu bít stejně tvrdě, jak jste u mě zvyklí.