Odůvodnění, proč to předkládáme ve stavu legislativní nouze, je argument případné hospodářské újmy a škody, která je v situaci, kdy je extrémní zatížení státního rozpočtu, opravdu bezprecedentní. Ta situace tady v minulosti nikdy taková nebyla, neměli jsme nikdy v České republice takový nárůst státního dluhu, výdajů státu, a proto to předkládáme ve stavu legislativní nouze. Podotknu, a to zaznělo ve veřejném prostoru, že jsme o tomto politicky rozhodli 29. prosince. Politické rozhodnutí vlády zaznělo 29. prosince. Ale protože kdybychom to udělali v průběhu ledna v (nesrozumitelné) legislativním procesu zpětně k 1. lednu, pak by to byla nepřípustná retroaktivita. Do toho jsme se pouštět nechtěli a řekli jsme, uděláme tento krok v průběhu ledna v legislativním procesu tak, aby to bylo jasné, čitelné rozhodnutí, které se potom bude týkat těch výplat a toho odměňování od 1. února. Jasně jsme řekli, není to vůči jedné skupině, úzké skupině soudců nebo státních zástupců, není to krok politický jenom proti skupině ústavních činitelů, soudců a státních zástupců, ale to zmrazení se týká i statisíců lidí, které jsme udělali i vůči jiným profesím zaměstnanců ve veřejném sektoru, případně zaměstnanců pod státní službou.
Takže i to je určitá odpověď na minulé nálezy Ústavního soudu z hlediska toho, zdali je to přípustné nebo není přípustné, jestli tam je možné zahrnout kromě nás ústavních činitelů také soudce a státní zástupce. Ale vracím se k tomu, že politické rozhodnutí bylo učiněno před 1. lednem, před tím, než došlo k tomu nárůstu, ale protože legislativně bychom nebyli schopni toto zprocesovat v průběhu ledna a zpětná retroaktivita by byla opravdu něco, o čem bych se tady s vámi nepřel, proto to děláme od 1. února. Je to na období jedenácti měsíců, nemůže tady být námitka nějaké zhoršené objektivity výkonu těchto profesí z důvodu jejich majetkové a příjmové újmy. Klidně tu debatu můžeme dál vést, ale myslím si, že stejně ten spor případně, pokud to bude napadeno, musí a jedině má možnost rozhodnout Ústavní soud. Děkuji.