dovolím si také navázat na předchozí bod, který tady byl uváděn panem vicepremiérem Rakušanem, který se týkal především problematiky v gesci Ministerstva vnitra. Já tedy předkládám pracovně další část lex Ukrajina, který je v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, v situaci, která je naprosto bezprecedentní, v situaci, kdy tady za 82 let od skončení druhé světové války tato situace v Evropě, a troufnu si říct, vlastně ani ve světě v takovém rozsahu nebyla, kdy tady dochází k napadení Ukrajiny, napadení civilního obyvatelstva, žen, dětí. Vidíme bohužel v živém přenosu bombardování zdravotnických zařízení, domovů, sídlišť a podobně. A musíme se tedy potýkat i s tím, abychom dokázali jako lidé těmto lidem pomoci.
Dovolím si také říci, že jsme v situaci, kdy jsme součástí války, která se dotýká celé Evropy, protože tito muži tam bojují a bojovat budou za obranu své země před agresorem, před putinovskou armádou. A je potřeba, abychom se jako Česká republika i ostatní země dokázali postarat o jejich manželky, o jejich děti, o jejich rodiče, o ty, kteří utíkají z obavy o svůj život do bezpečí a potřebují alespoň zvládnout pokrytí základních životních potřeb v těchto dnech a ve dnech budoucích a také mít prostor sami sebe, své děti, své rodiny důstojně živit v rámci možností.
A proto předkládáme tuto zákonnou úpravu, která teď akutně reaguje pro tuto situaci a pro ty příští týdny v několika oblastech na konkrétní potřeby, které tady jsou. Navazujeme na to, že pokud těm lidem bude udělena dočasná ochrana, anebo uděleno speciální vízum za účelem strpění, tak jak tady o tom hovořil ten předchozí materiál, tak v těch případech budeme reagovat tak, abychom těm lidem mohli zpřístupnit trh práce, aby tito lidé poté, co získají přístřeší, ubytování v rodinách, ubytování v zařízení, ubytování u organizací, zvládnou nějakým způsobem ty první dny nebo první týdny se zastabilizovat, tak aby dokázali také se rozhlédnout kolem sebe a hledali možnosti, kde pracovat.
Přístup na trh práce je nastaven tak, že k těm lidem budeme přistupovat v okamžiku, kdy budou mít to vízum, jako k občanům České republiky. Nebudou v situaci, že by museli chodit a žádat o nějaké další speciální pracovní povolení. Firmy, zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, jestli na tu pozici soutěžili nějaké občany České republiky, nějaké uchazeče o práci z České republiky. Prostě jim otevřeme legálně náš pracovní trh, aby tito lidé nemuseli být pod tlakem zprostředkovatelů, pod tlakem lidí, kteří je budou třeba držet v nějaké šedé ilegální zóně, pod tlakem lidí, kteří by je chtěli zneužívat i třeba v oblastech, jako je prostituce a podobně. Tady vysíláme jasný vzkaz, a je to velmi důležité pro lidi z Ukrajiny, kteří přicházejí, že prostě mají veškerou právní ochranu, aby na trhu mohli být legálně, za důstojných pracovních podmínek, aby byli odměňováni podle naší legislativy a aby je nikdo nemohl zneužívat a tlačit do nějaké tísně. Je to velmi důležité. My se to snažíme komunikovat, aby i oni věděli, že tuto ochranu jim poskytujeme. Není to jenom o tom, že můžou mít práci a výdělek, ale že kompletně jsou chráněni v rámci platné legislativy. Toto je součást této novely zákona.
Jenom podotknu, my se budeme i v příštích týdnech soustředit na to, že budeme dělat cílené kontroly. A tady jasně říkám a varuji, aby nezkoušeli někteří, nechci říct lidé, protože s lidskostí to nemá nic společného, ale prostě aby nezkoušely některé organizace a podobně zneužívat situace těchto lidí, aby je nezkoušeli dostat do nějaké šedé zóny a do nedůstojných pracovních podmínek. Budeme se na to zaměřovat. To tady avizuji.
Druhou oblastí, kde v této zákonné úpravě reagujeme, je problematika dětských skupin. My tady děláme logický krok, abychom dětem a maminkám, protože 80 % příchozích jsou maminky - většinou tam otcové nejsou, otcové jsou tam jenom v případě, že rodina měla více jak tři děti, tehdy Ukrajina umožňovala a umožňuje těmto lidem ještě opustit Ukrajinu, ti ostatní jsou voláni k branné a povolávací povinnosti - ale umožňujeme těmto dětem vstup do dětských skupin a umožňujeme zřizovatelům dětských skupin, aby je tam mohli mít. To znamená upravujeme podmínky, že to nemusejí být děti zaměstnanců a podobně. Mají přístup do dětské skupiny a můžeme jim tam poskytnout tuto péči, aby právě maminky a rodiče mohli mít také prostor jít pracovat a o jejich děti bylo bezpečně postaráno. Děláme tam také úpravu, kdy umožňujeme potom ukrajinským obyvatelům, kteří budou na území České republiky a budou mít to vízum, aby mohli případně i v těch dětských skupinách pracovat. I toto tam je obsaženo. Myslím si, že i to je hodně důležité, protože budeme potřebovat posílit personální kapacity, protože i v této oblasti jsme se potýkali s nedostatkem vychovatelů, asistentů a podobně. Takže to je tato část.
Dále řešíme otázku ochrany dětí, to znamená nezbytná opatření na ochranu nezletilých ukrajinských dětí ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí, abychom měli možnost nahrazení některých veřejných listin například čestným prohlášením vlády. I na to je potřeba pamatovat. I toto tam je vloženo.
Pak se také vypořádáváme s oblastí sociálních služeb, protože už dnes víme, že u starších lidí, především u těch starších jsou situace, které budou vyžadovat podporu a péči sociálních služeb v České republice, takže tam řešíme to, aby poskytovatelé sociálních služeb mohli tyto lidi vzít jako své klienty, aby o ně bylo postaráno. Máme tady i pozměňovací návrh, který bude načítat za některé i další poslance kolega Vít Kaňkovský, který řeší otázku toho, abychom i prověřovali majetkové a finanční poměry těch osob na území České republiky, zdali nemohou mít spoluúčast na péči, aby to nebylo automaticky bráno tak, že kdokoli přijde a poskytovatel řekne, mohu vás přijmout, tak že to bude stoprocentně hradit stát. Chceme pamatovat i na toto.
Samozřejmě máme dneska i nástroje, jakým způsobem garantovat, aby opravdu byla zajištěna i kvalitní péče pro občany České republiky. To znamená tady platí smlouvy, které jsou uzavřené mezi klienty a poskytovateli. Ty nelze zrušit, nelze vypovědět, nelze udělat to, aby tady poskytovatelé třeba zkoušeli prioritizovat teď občany z Ukrajiny. To není možné. V případě například poskytovatelů, kteří nejsou dneska síti, ti privátní, tam budeme hledat cestu případně formou dotačního titulu. Když se ukáže, že bude větší potřeba těch lidí, a my nebudeme stačit na to těmi stávajícími kapacitami, abychom tam případně vytvořili nějaký finanční prostor, abychom i těmto lidem, když jich bude opravdu hodně, tu péči dokázali poskytnout. Snažíme se k tomu přistupovat opravdu s jasným principem a důrazem. Nemůže se stát, že by nějaký občan České republiky se dostal do situace, že jemu by ta sociální služba nebyla poskytnuta, a byla poskytnuta prioritně občanovi, který přichází z Ukrajiny. Toto tady chceme také jasně deklarovat a říci.
Pak je velmi důležitou oblastí ta tolik diskutovaná humanitární dávka v posledním řekněme týdnu. Chci tady jenom apelovat na jednu důležitou věc. Bylo to trošku i ne úplně dostatečně vysvětleno možná i z mé strany tento týden. Byť to vláda projednala, to neznamená, že se to tento týden dá vyplácet. Tady je potřeba dokončit legislativní proces, podpis pana prezidenta, vyjití ve Sbírce zákonů. Já reálně v praxi počítám s tím, že bychom mohli potom tuto humanitární dávku v praxi začít realizovat zhruba od 21. března, zhruba od pondělka.
To si myslím, že by mohl být reálný stav, kdy do té doby bychom chtěli také dopracovat řekněme i ty technické věci. Nám hodně záleží na tom a je to pro nás důležité z hlediska našich personálních kapacit, abychom to dokázali dělat v režimu on-line - jak náběr těch žádostí, tak i výplatu. Pracujeme na tom. Není jednoduché tyto věci tvořit v řádu dnů včetně i IT řešení apod., ale pro to, abychom to byli schopni zvládnout, tak to prostě musíme dokázat vymyslet, včetně i potom těch kapacit, kde bychom s těmi lidmi komunikovali, u těch, kteří to budou chtít řešit osobně a kde bychom jim to dokázali vyplácet, protože stávající prostory úřadů práce jsou limitní a není možné prostě tam mít situaci, kdy tam budou dlouhé fronty, stovky osob a připustit to, že by se zhoršila péče o občany České republiky.
Takže i na tyto věci se snažíme teď i prakticky pamatovat. Podstatou té humanitární dávky je to, že těm občanům, kteří přijdou, uprchlíků, válečným uprchlíkům z Ukrajiny jsme schopni nabídnout pomoc v té humanitární dávce ve výši pět tisíc korun na osobu na měsíc. Platí to i pro celý měsíc březen. Musí mít ale to vízum, bez toho není možné jim vyhovět, a počítáme, že by tento institut trval nejdéle šest měsíců. Můžeme nařízením vlády ještě případně v budoucnu upravit výši této humanitární dávky. To je asi tolik k této oblasti.
Zmíním ještě pozměňovací návrhy, které tady také budou potom načteny a odůvodněny. Ten další pozměňovací návrh se ještě týká oblasti dětských skupin a týká se tady ještě jeden pozměňovací návrh oblasti toho solidárního příspěvku. Chci ho tady okomentovat. My jsme původně ten solidární příspěvek měli už i v návrhu toho zákona před tím, než jsme ho dávali na jednání vlády. Jelikož na jednání vlády byla debata i v návaznosti na nastavení té finanční podpory pro kraje, města, obce a pro ten sektor řekněme penzionů, hotelů, který také je dneska angažován a vede se i intenzívní debata kolem financování této oblasti, zároveň s ohledem na to, že ještě také probíhá poměrně rozsáhlý průzkum, který monitoruje i přístup občanů České republiky, domácností z hlediska ochoty přijmout lidi pod své přístřeší a nabídnout jim i tu pomoc, to ubytování v rodinách, tak jsme se na konec rozhodli přistoupit k tomu tak i po debatě ještě během včerejška a dnešního rána, že podáme tedy pozměňovacím návrhem možnost zmocnění pro vládu, aby vláda připravila nejenom ty podmínky z hlediska výše tohoto solidárního příspěvku, ale i z hlediska například zastropování na počet lidí v té domácnosti apod.
Takže toto bychom chtěli dopracovat během příštích dnů. Je také hodně důležité to promyslet dobře tak, aby se nevytvořil žádný další trh s chudobou, aby se předešlo zneužívání této dávky, protože primárně ta dávka nemá být o tom, že někdo v rodině poskytne přístřeší a ubytování těmto uprchlíkům proto, že za to má zaplaceno, ale má to být o tom, že ten člověk to poskytuje především proto, že chce pomoci, a my mu touto formou budeme chtít hledat cestu, jak ho podpořit s úhradou těch nákladů, které vzniknou z hlediska třeba topení, spotřeby plynu, teplé vody apod.
Považuji za hodně důležité, abychom domácnosti v České republice podpořili. Já si myslím, že každý, kdo to udělal do dnešních dnů, tak mu patří obrovské poděkování. Myslím si, že naprostá většina lidí to udělala ne proto, že za to něco čeká, ale proto, že se rozhodli tak jasně reagovat, ale pokud by ta situace měla být trvající delší čas, třeba několik týdnů nebo měsíců, tak vím ze svého okolí, blízkého okolí a od lidí, kteří takovéto kroky udělali, že to prostě nebudou schopni utáhnout. Často do toho šli i třeba mladé rodiny, které mají dneska řekněme ten rozpočet už tak napjatý, nebo do toho šli i lidé, kteří jsou už třeba sami, vdovy, vdovci, a prostě říkají, my to třeba měsíc dva vydržíme, ale budeme potřebovat tu pomoc. Takže tímto smyslem je motivována tato zvažovaná pomoc, kterou bychom mohli poskytnout. Rozhodně to není motivováno tím, abychom tady vypláceli peníze a vytvářeli motivaci, kdy ti lidé ubytují někoho pod svojí střechou jenom proto, že za to dostanou od státu peníze. Ne, ta motivace hlavně má být pořád o tom, že pomáháme, protože jsme lidé.
Děkuji za pozornost.
