A teď v souladu ještě s ohledem na uprchlickou krizi a více než 300 000 státních pojištěnců samozřejmě naopak ještě to umocňuje můj pocit z nerozumnosti tohoto kroku. Ale teď mi dovolte říct něco z hlediska finančního. Já nejsem lékař, já jsem právník, bývalá ministryně financí, to je veskrze známo. Takže já se budu soustředit a držet se svého kopyta.

Když hnutí ANO převzalo v prosinci roku 2017 resort zdravotnictví, tak já si troufnu říct, že to byl skoro stav klinické smrti. Ten resort byl podfinancovaný a já, věřte mně, nemluvím jenom z nějakých debat s ministrem nebo na vládě, já jsem za ty čtyři roky a nejenom oblast zdravotnictví, si objela celou řadu, celou řadu ať už nemocnic, nebo jsem mluvila s velkým množstvím zdravotníků i s ohledem na covidovou situaci a na neustálý tlak na peníze, zejména z oblasti zdravotnictví. A to se teď nebavím, prosím, jenom o platbách za státní pojištěnce...

Moc děkuji, paní předsedkyně. Budu se opravdu snažit být věcná. Takže já teď nemluvím jenom o platbách za státní pojištěnce, o tom zřejmě mluvil i pan předseda, ale to nechám na něm, ať si to s panem ministrem řeknou sami; ale já mluvím o tom, že jsme museli zvednout platy zdravotního personálu, lékařů, sester. Mluvím o vybavení nemocnic, to nikdy nekončí, to nikdy nekončí, ale určitě kus práce se tam udělalo. O finanční situaci nemocnic, my jsme oddlužovali státní nemocnice. To byla částka 6,5 miliardy, dneska by se v tom prostě potáceli. Doufám, že aspoň toho využijí a zůstanou v černých číslech.

Ale mluvím samozřejmě i o stavu veřejného vysokého školství ve vztahu ke zdravotnictví. Ale o tom mluvil už pan předseda, tak já nebudu opakovat to, co on o tom mluvil, to co už tady říkal, abych to neopakovala, ale ta situace byla opravdu velmi těžká. A protože tady se de facto nějakými systémovými kroky nebo reformami nikdo po léta nezaobíral. A já neříkám, že jsme to vyřešili. V žádném případě. To nikdy nekončí. To je obrovská studnice problémů, a pokud do toho už trošku máte vhled, tak určitě mi dáte za pravdu.

Nikdo se třeba nezaobíral problémem, asi to říkal pan předseda, já jsem byla na semináři k EET, ale nikdo se nezaobíral problémem, že velká část našich kvalitních zdravotníků každoročně odchází do okolních zemí, že je tady vzděláme, dáme jim bezplatné vzdělání, oni nám odjedou do Německa, do Rakouska, chybí nám tady. Ukázalo se to v covidu, kdy najednou my jsme zvažovali, že stáhneme... Byla taková úvaha, když chyběl personál, že by se stáhly sestry z Rakouska. Ale pak jsme slyšeli, nedělejte to, stáhnou nám Slováci slovenské sestry nebo lékaře. Je to skutečně systémový problém a my jsme se snažili ty věci řešit.

Můj kolega Adam Vojtěch, já s velkým respektem na něho vzpomínám, můžete ho kritizovat horem, spodem, nikdo si neprošel takovým peklem jako on. Nikdo. A musím říct, že on se opravdu snažil o spoustu systémových věcí, které byly roky odkládány. A že některé se nedotáhly, nebudu se vymlouvat, ale bylo to i díky, díky covidu.

A přesto v podstatě, bez ohledu na to, a on nemohl v té době ještě tušit, že dveře klepe covidová krize, přesto připravil z hlediska, abych posoudila novodobou historii, tak zdravotnictví na nástup této krize o hodně lépe než se kdy podařilo kterémukoliv předcházejícímu ministrovi, kteří se tam střídali. Samozřejmě naši vládu nevyjímaje.

V roce 2017, když jsme přebírali tento rezort, tak platba za státního pojištěnce byla něco nad 900 korun, bylo to konkrétně 920 korun. My jsme ji navyšovali - 969, 1 018, 1 057, 1 767 a nakonec pro rok 2022 1 967. To jsou známá fakta vyplývající z rozpočtu, ze zákona. A navýšení těchto plateb, a já jsem o tom vedla, on to tady pan předseda zdvořile neřekl, ale my jsme se velmi přeli, to byly velké spory a troufnu si říct, že i velké pracovní hádky nás dvou. Ale pak jsem nedala jenom na tu debatu s ministrem nebo s náměstky, ale skutečně jsem se bavila s pojišťovnami, bavila jsem se s řediteli nemocnic, nechávala jsem si dělat od expertů Ministerstva financí analýzy, protože mnohdy měli velké oči, řekli na investice, pak se ukázalo, že to třeba nejsou schopni proinvestovat. Takže jsem se tomu skutečně věnovala, co jsem mohla.

A říkám odpovědně, že ty peníze byly nutné vzhledem k podfinancovanému stavu českého zdravotnictví. Zvedaly se ceny zdravotní starostlivosti, léků, technologií. Museli jsme zvýšit platy. Vždyť jsme jim všem tleskali, děkovali jsme jim za covid, za tu hrůzu, kterou si prošli. A pak jsme je samozřejmě za to museli odměnit. Vždyť ti lidé tam byli od rána do večera, mnohdy riskovali svoje zdraví, nebyla vakcinace, nastavovali... Víte, jaká tam byla nemocnost, jak jsme to neustále řešili. Nakonec jste to sledovali také, i když z opozičních lavic. A my jsme jim chtěli zabezpečit nejen důstojný život odpovídající nezpochybnitelné náročnosti povolání lékařů a sester, ale i dalších - dalšího obslužného aparátu, abychom zejména zabránili hromadnému odchodu kvalitních pracovních sil z oboru zdravotnictví do zahraničí. Blízkost Německa je pro nás výhodou, ze které profituje český průmysl a ekonomika, ale bohužel v oblasti zdravotnictví tomu tak není. Já jsem z jižní Moravy - stejný problém Rakousko, úplně to samé. Blízkost jedné z nejrozvinutějších ekonomik Evropy bude trvale vytvářet konkurenci českým nemocnicím a zdravotnickým zařízením a je nepochybné, že čeští zdravotníci budou v Německu vždy lépe hodnoceni, avšak rozdíl nesmí být propastný. Musíme adekvátně ohodnocovat naše lékaře a lékařky.

Já se třeba zeptám pana ministra, on mě teď neposlouchá, ale...

Velmi děkuji, paní předsedkyně. Nechci tady nikoho zkoušet, ale dívali jste se třeba, pane ministře, nebo někdo jiný, na to, kolik je dneska průměrný plat lékaře ve státní nemocnici, nebo sestry? (Z levé části reaguje pan poslanec Brázdil, že tu žádný ministr není.) Je tady, je tady. Já se na něho dívám. Nemusíte mě... Já ho sleduji. To znamená i o kolik se zvýšil, že už se domnívám, že už je to důstojný plat. Ano, namítnete mi třeba, že je to i se službami, ten argument často slyším. Ale ono se to nedá... Často to slyším od personálu, když jsem s nimi třeba mluvívala. (Na pana poslance Svobodu:) Od vás neříkám, že ne, pane docente, prostřednictvím paní předsedající. Ale myslím si, že už je to dneska, pohybuje se přes sto tisíc ten průměrný plat, a to je v pořádku, já to schvaluji určitě, u sester je to něco přes šedesát, samozřejmě je to průměr, takže neříkám, že to berou všichni, někdo bere víc, někdo bere méně, ale myslím si, že už jsou to, a po zásluze, protože je to jedno z nejnáročnějších zaměstnání.

A teď ke zdravotním pojišťovnám. Od doby, kdy jsme převzali rezort zdravotnictví, tak celkové zůstatky zdravotních pojišťoven po období poklesu a stagnace, ty grafy jsem tady měla mockrát, se začaly zvyšovat až na dvojnásobek hodnoty, kterou měly ve chvíli, kdy jsme rezort přebírali. Celková platba za státní pojištěnce v roce 2021 byla ve výši téměř 130 miliard, protože to bylo nezbytné - tam jsme zvyšovali tu platbu dvakrát, to víte - pro vyřešení komplikované zdravotnické situace globální pandemie. My jsme mnohdy nevěděli... Ceny vakcín se měnily. My jsme to museli předfinancovat ze státního rozpočtu. To zpoždění, kdy vám to pojišťovny potom refundují, to už víte určitě, tak mají nějaké zpoždění. Odhadovalo se to. Jednou nám vyčítali, že jsme jich objednali málo, pak nám zase vyčítali, že jsme toho objednali moc. Ono po bitvě každý generál. Ono bojovat s neviditelným nepřítelem také nebylo nic jednoduchého. Nevymlouvám se, byla to veřejná služba a dělali jsme, co jsme mohli, tak jako děláte vy teď v této těžké krizi, která je také složitá.

Takže jenom takovou stručnou komparaci. V roce 2016 šlo na státní pojištěnce 62,3 miliardy korun. V roce 2017 to bylo jenom o trošku více 65,3. V roce 2018 to bylo 68,4 miliardy. V roce 2019 - 71,8. V roce 2020 - 97,3. V roce 2021 - 127. A pro rok 2022 jsme plánovali a vlastně ta legislativa se tady změnila - 138,9 miliardy. Takže systematicky jsme navyšovali platby za státní pojištěnce tak, abychom dorovnali dluh v systému, který tu byl po léta předcházejících vlád vytvořen. Předcházející vlády 2007 až 2017 navýšily platbu za státní pojištěnce o necelých 18 miliard za deset let. 18 miliard za deset let. A pak si řekněme, jestli bylo, nebo nebylo zdravotnictví podfinancované. My jsme navýšili platby za státní pojištěnce o téměř 75 miliard korun. Ano, byl tady covid. Byli jsme pod tlakem covidu, to je jednoznačné. Ale ten nepoměr si myslím, že je evidentní.

1. března roku 2020, to nikdy nezapomenu, v 16 hodin odpoledne byly potvrzeny v České republice první případy koronavirus SARS-CoV-2. A naše vláda byla tímto okamžikem zcela v odlišné situaci, než si kdokoli mohl představit v těch nejtemnějších snech. Jak jsem říkala, museli jsme se tomuto neviditelnému nepříteli postavit, semknout se, naučit se fungovat a tak dále. Bylo to prostě těžké období. Nechci už ho tady připomínat.

Ale znova tady říkám, bez neutuchající snahy zdravotníků by ty ztráty byly daleko, daleko vyšší. Takže naše špičkové zdravotnictví, a to si musíme pořád připomínat, naše špičkové zdravotnictví nás vlastně z té lapálie dostalo. A to jsme si vždycky jako bývalý kabinet byli vědomi, plně vědomi. A navyšování plateb za státní pojištěnce právě zrcadlila finanční náročnost zdravotnické starostlivosti a reagovalo to na aktuální vývoj. A bylo zcela opodstatněné v důsledku aktuální situace. My jsme měli jediný cíl - zabezpečit vysokou kvalitu zdravotní péče a chránit zdraví českých občanů. Každý občan musí dosáhnout na bezplatnou péči a musí pro něho být dostupná. A nechtěli jsme, když jsme měli takové vysoké náklady kvůli covidu ohrozit to, že nebude dostatek peněz.

Logika navyšování platby za státní pojištěnce v důsledku inflace, která tady je, jak ji nazývají odborníci pádivá, řekli jsme si tady během posledních dnů a týdnů ta čísla několikrát - nárůst inflace, je logická. Jestliže se nám takhle navyšují ceny, tak se nám to promítá všude. Rostou ceny léků. Rostou ceny úkonů. Budou vyšší náklady - zdravotníci a tak dále, to se o tom tady můžeme bavit hodiny. To znamená, má to na to vliv a má to samozřejmě jasný důvod. A ukázalo se to vlastně, my jsme to samozřejmě nemohli tušit, že přijde taková doba, že tady budeme mít dalších víc než 300 000 státních pojištěnců, myslím teď uprchlíky, o které se samozřejmě musíme postarat, to naprosto nezpochybňujeme. Ale je to další výdaj, další náklady. A ty peníze budou potřeba. A tento krok, znova opakuji, nepovažuji vůbec za logický.

Já jsem na příjmové straně hovořila o inflaci, to už opakovat nechci, a na výdajové straně je to samozřejmě, pozor, ještě nezapomínejme, teď řeší všichni, a já tomu rozumím, že je tady krize energetická, je tady krize s pohonnými hmotami, rostou nám ceny potravin, všeho zboží, služeb, máme tady uprchlickou krizi - ale nezapomínejme a já budu jenom ráda, když to tak nebude, ale znejistil mě pan ministr zdravotnictví, když tady na mě udělal minulý týden takhle, že to úplně tak jisté není, my nejsme úplně asi zřejmě si jisti tím, že pandemie je za námi. Já budu jenom ráda, když to tak bude. Ale vždycky bychom po těch zkušenostech, a říkám to s tou zkušeností exekutivní, kterou si nesu, bychom měli být připraveni, že se bohužel by mohla i epidemiologická situace zhoršit.

Když jsme tady diskutovali o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila už vláda Petra Fialy, tak já jsem samozřejmě měla spoustu výhrad, ale za ten nejšílenější škrt jsem považovala právě tady těch 14 miliard za státního pojištěnce. Celkově tam vycházelo, že se snižují výdaje o 20 miliard, ale státních pojištěnců se mělo týkat 14 miliard a toto je ta legislativa, která v té době chyběla a já jsem upozorňovala, pozor, nemůžeme šetřit na zdravotní starostlivosti. Vlastně platba za státní pojištěnce se týká starobních důchodců, matek nebo rodičů na mateřské dovolené, na rodičovské, nezaopatřených dětí. Teď samozřejmě i uprchlíků, o které se musíme postarat. A já jsem to považovala už tehdy a teď o to víc za hazard s křehkou zdravotnickou situací a vůbec se zdravím občanů. Všech občanů, kteří teď jsou na území České republiky. Bez ohledu na to, odkud přišli, nebo zda se tady narodili.

Pan předseda Babiš tady mluvil o všech těch problémech, protože on se vždycky o zdravotnictví zajímal z těch resortů nejvíc. Asi to bylo i díky covidu. Takže já nebudu tady mluvit už o těch vzácných nemocech, nejsem lékař, to nechám svým kolegům, kteří jsou na to experti a pracují v tom třeba celý život. Ale je to skutečně z jedné kapsy dáváme ty peníze do druhé. Stát to pošle zdravotním pojišťovnám, teď to zase vezme, aby to tam třeba musel vrátit. A já chci upozornit na to, že plánované příjmy systému veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu tvoří zhruba třetinu plánovaných příjmů v roce 2022. A přitom ten systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021, já jsem měla, ty odhady byly kolem 13 miliard deficitu, ale výsledek byl potom ještě o něco horší. Takže to, že tam jsou vytvořeny rezervy, je samozřejmě dobře, je to díky tomu, že jsme třikrát po sobě navýšili velmi zásadně tuto platbu za státního pojištěnce, ale obávám se, že tento zásah povede k tomu a v podstatě nakonec i ta predikce je, že systém je ztrátový.

Nejaktuálnější kvantifikace počítají se schodkem systému téměř 20 miliard, ale přitom tyto kvantifikace, které jsem viděla, tak nepočítaly, ještě nereflektovaly uprchlickou vlnu, která nastala samozřejmě po agresi Ruské federace na Ukrajinu. Takže úzkou spojitost se záporným saldem systému má i vývoj finančních rezerv v systému, u kterých je plánovaný výrazný meziroční pokles. Takže je téměř pravděpodobné, že k vyčerpání těchto rezerv dojde. A podle odborníků jsou v současnosti ohroženy až tři zdravotní pojišťovny.

Svaz zdravotních pojišťoven deklaruje, že si prostě nemohou dovolit další neplánované výdaje a že naopak se budou muset v nastupujících podmínkách snažit o co největší úspory. Takže já nevím, jak vy, vážení kolegové, ale na mě výrok maximální úspory v souvislosti se zdravotní starostlivostí nezní vůbec dobře.

Cituji dále: Bude nutné prověřit zpětnou efektivitu a přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv. Což je z mého pohledu absolutně nepřijatelné. Tím z mého pohledu se dostanou nemocnice do neobhajitelné situace. Takže je otázka, kam to povede. Ke zpoplatnění? Omezení lékařské péče? Prostě to jsou věci, ze kterých skutečně mám velký strach. A o celé řadě problémů, které se řeší a které náleží odborníkům, jako je míra proočkovanosti v rámci nových státních pojištěnců, screening jejich nemocnosti. A samozřejmě musíme jim poskytnout - teď mluvím o uprchlících - nezbytnou péči.

Já mám jeden dotaz na pana ministra a už končím. A velmi bych uvítala, ono už to v některém z jeho vystoupení zaznělo, a já skutečně to bych považovala za velmi pozitivní gesto, kdybychom mohli být zapojeni jako opozice do přípravy. Pochopila jsem, že se připravuje nějaký pozměňovací návrh, nebo úprava tohoto návrhu stran valorizace, aby byla tady nějaká jistota bez ohledu na to, kdo bude kdy u vlády, protože vlády přicházejí a odcházejí, aby byla zajištěna nějaká valorizace, nějaký valorizační mechanismus k pravidelnému navyšování platby za státního pojištěnce. Já bych se chtěla zeptat, jestli mohu, pane ministře (Stanjuro), já jsem zaznamenala tento materiál, který byl ve veřejném eKLEPu vlády, je to jako součást konvergenčního programu, který připravilo Ministerstvo financí, toto je rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta 2023 až 2025. Já jsem se pídila, asi byl schválen, protože byl zařazen - nebyl, a byl myslím, že stažen, mám pocit. A já bych měla jeden dotaz. Takže když je stažen, tak může být ještě samozřejmě upraven, což je jasné.

A mám jeden jediný dotaz: Tam jsou jednotlivé, mimo jiné, je tam spousta čísel, ale je tam i platba státního rozpočtu na státní pojištěnce, ano na straně, já mám tedy šest, je to chyba, dobře, tak když to tady řeknete, budu hrozně ráda. (Na ministra Stanjuru.) Tam je rok 2021, to znám, 1 767, rok 2022 už je upraveno o to, co chcete tam vzít o těch 200 korun, za nás bylo 1 967, vy tam chcete vrátit 1767, tomu ještě rozumím. To je předmětem tohoto zákona. Ale 2023, 2024 a 2025 je částka, a to mě velice vylekalo, 1 567! Takže to by bylo vlastně ještě méně než v roce 2021. Pokud je to chyba, možná to byl důvod i toho stažení, třeba je těch chyb tam víc, já počkám až na ten finální, který vláda schválí. Tak jenom, jestli k tomu byste se vyjádřil. A samozřejmě, velice bych uvítala, kdybychom mohli být přizváni a naši experti, kteří se v tom pohybují, a kdybychom mohli mít šanci se vyjádřit k nějakému valorizačnímu mechanismu a kdy by mohl být součástí tohoto zákona, protože to je něco, co určitě by zajistilo budoucnost, pokud bude dobře nastaven, zajistilo budoucnost veřejnému zdravotnímu pojištění a vlastně tím i všem lidem, kteří z něho čerpají a kteří vlastně vyžadují lékařskou péči.

Děkuji moc.