A dovolte teď, abych stručně svůj návrh odůvodnila. Znovu tady musím zopakovat, že Česká republika je podle informací z Eurostatu z dubna 2022 zemí s třetí nejvyšší inflací v celé Evropské unii. Dle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme v březnu měli 11,9 % inflaci, v dubnu dokonce 13,2. A dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje Český statistický úřad a obsahuje také imputované nájemné, což je takové specifikum nájemné vlastního bydlení, které se vykazuje i podle metodiky Českého statistického úřadu, jsme v březnu dosáhli závratných 12,7 % a v dubnu 14,2 %. To jsou všeobecně známá fakta.
Samozřejmě když se podíváme na jednotlivé položky, zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 41,5 %, ceny elektřiny o 30,1 %, zemního plynu o 44,2 %, tepla, teplé vody o 17,5 %, tuhých paliv o 24 %. A vzrostly samozřejmě logicky i ceny nájemného - z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 24,1 %. Potraviny - tady řeknu jenom pár položek, protože bych to tady mohla číst hodinu - růst cen mouky zrychlil na 52,3 %, masa na 11 %, polotučného trvanlivého mléka na 31,3 %, vajec na 14,2 %, cukru 25,5 %. A samozřejmě logicky se zvýšily ceny stravovacích služeb o 19,5 %. Kdybych provedla komparaci - skutečně nechci zdržovat důležité téma, které nás dnes čeká - tak jenom řeknu: máslo, když se podíváte podle Českého statistického úřadu na cenu někdy v listopadu 2021, tak to bylo téměř 169 korun, nyní je cena skoro 178 korun. A takto bych mohla pokračovat. Chleba dnes stojí 37, skoro 38 korun. Kuřecí celé 68,30 a tak dále. Čili opravdu inflace drtí nás ve všech směrech. Ceny oděvů vzrostly o 21,4, obuvi o 15,2.
Ale co nám vlastně klesá, tak je pokles reálné mzdy. V roce 2022 je predikováno až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku se odhaduje až na 10 %, takže v důsledku vysoké inflace a klesající mzdy nám samozřejmě české domácnosti rekordně chudnou.
Samozřejmě bych tady mohla mluvit o stavebních pracích, o průmyslových výrobcích, o zemědělských výrobcích. Ale to všechno jsou známá fakta. A musím znovu zopakovat a musím konstatovat, že vláda dělá pramálo. A pomoc, kterou představila, nebo resp. o které spíš mluví, očividně nefunguje. Od zítřka se sníží spotřební daň o korunu padesát. Už teď mi píší občané z konkrétních míst, uvádějí konkrétní místa, kde se cena dneska navýšila, aby se zítra snížila. A řekneme si, řekneme si, občané to sledují, zda tu korunu padesát pocítí. Já vám říkám už teď z tohoto místa, že ne.
Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva. Je zasažena i střední třída. A mohu vám říct, že už se na nás obracejí i mnozí nemalí podnikatelé, že je prostě drtí inflace, drtí je tyto ceny. Projevují se v byznysu. A oni jsou ti, kteří platí daně a jsou zaměstnavateli v této zemi. Jde v podstatě o globální fenomén. Příčin je samozřejmě mnoho - narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, důsledky zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa a samozřejmě také akcelerovaná celá situace konfliktem na Ukrajině.
Skokový nárůst cen, primárně energií, řešila už naše vláda. Projevilo se to jednoznačně. Snížili jsme DPH. Poklesla cena elektřiny. Poklesla cena plynu. A v podstatě poklesla i inflace za rozhodné měsíce. My jsme připravili, už naše vláda připravila - bohužel to spadlo pod stůl - takže jako poslaneckou iniciativu jsme připravili tyto dva tisky - snížení DPH na energie, elektřinu, plyn na nulu z 21 % po dobu jednoho roku - samozřejmě ne definitivně - po dobu tohoto roku. A současně jsme připravili další tisk - snížení DPH na pohonné hmoty, které dnes tvoří nejvyšší položku z pohledu inflace. Když se podíváte na strukturu zdanění pohonných hmot, tak přes polovinu dělají daně. Tak proč část těchto peněz nenechat občanům, kteří jsou tímto v podstatě velmi, velmi omezováni?
Když se podíváme do okolních zemí, už několikrát, vlastně pořád opakuji, že 24 zemí Evropy plošně pomáhá. Vyjmenuji jenom pár z nich. Německo, které přišlo s daňovým zvýhodněním 300 eur a snížení cen paliv po dobu tří měsíců. Němci navíc chtějí ulehčit lidem dojíždějícím za prací autem tím, že sníží ceny paliv o 30 centů, což je asi 7,4 koruny na litr benzínu, a 14 centů, to je asi 3,50 koruny, na litr dieselu. Němci nezapomínají na své nízkopříjmové obyvatele. Uvolnili v přepočtu 3,17 miliardy korun na jednorázovou pomoc. Velice rozumným krokem se potom vydali i v otázce veřejné dopravy, kde po dobu tří měsíců zavedou zvýhodněnou jízdenku, která bude na měsíc stát 9 eur. Zatímco v Německu se rozhodli podpořit veřejnou dopravu, tak naše vláda se rozhodla snížit slevy, které zavedla naše vláda, a naopak zdvojnásobit seniorům a studentům jízdné.
Podobné kroky před Německem zavedlo Polsko. Snížilo DPH na plyn od 1. ledna 2022 z 23 na 8 %, od 1. února z 8 na nulu. V Polsku to prostě jde. Také Slovensko - země s nižší inflací, s vyšším veřejným zadlužením - se rovněž rozhodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, se Slovenskými elektrárnami se dohodli na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní, které mělo ušetřit jednotlivým domácnostem přes 12 000 korun. Slovenská vláda oznámila nový balíček opatření za téměř 1,3 miliardy euro, v rámci kterého se zvyšuje přídavek na dítě, daňový bonus a současně dostanou jednorázový příspěvek rodiny s dětmi, senioři, domácnosti v hmotné nouzi a další skupiny.
K obdobným krokům - takhle bych mohla pokračovat - se odhodlala drtivá většina zemí Evropské unie. A já se ptám, proč to nejde u nás? Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí. Máme mimořádné příjmy v státním rozpočtu. Bude extrémně velká dividenda ČEZu. A v podstatě v tuto chvíli se vláda nesnaží, aby tyto peníze částečně vrátila lidem. Takže se ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč poslanci, kteří požadovali od nás rozšíření pomoci v době pandemie, s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou podpořit občany v této době, v době pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení daní, nebo zavádění cenových stropů, anebo plošná pomoc?
Českou cestou, kterou zvolila tato vláda, je nechat dopadnout následky celého zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje ze zvyšování cen. Čili znovu vyzýváme vládu, ať svůj postoj přehodnotí, protože hrozí tady opravdu narušení sociálního smíru.
Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)
