„V radě jsme před týdnem jednohlasně odsouhlasili ukončení pořizování konceptu územního plánu a zahájení pořizování nového Metropolitního plánu.
Nicméně na jednání zastupitelstva už bylo vše jinak a koaliční partner se rozhodl náš společný záměr nepodpořit, “ neskrývá svoje rozčarování nad čtvrtečním jednáním zastupitelstva první náměstek primátora a radní pro uzemní rozvoj Tomáš Hudeček (TOP 09).
Rozhodující dnem pro zastavení projednané a odsouhlasené změny konceptu územního plánování byla středa 23. 5. 2012, kdy se na radnici objevil zcela nestandartní dopis podepsaný náměstkem ministerstva pro místní rozvoj Miroslavem Kalousem (ODS). V dopise náměstek napadal ukončení pořizování konceptu ÚP a zahájení pořizování Metropolitního územního plánu na jednom jednání zastupitelstva. Přitom legislativní odbor MHMP tento postup považuje za zcela správný.
„Ze strany ministerstva se jedná o naprosto bezprecedentní krok, kdy se MMR zcela bez vyžádání a jen ze své vůle vyjadřuje k otázce, která je zcela v gesci zastupitelstva MHMP a která je navíc podle právních posudků zcela v souladu se zákonem,“ doplňuje Tomáš Hudeček a uzavírá: „Je to jasný signál pro to, že vůči kmotrům a korupci postupujeme skutečně účinně.“ MMR do gesce MHMP zasahuje přesto, že MHMP disponuje právními posudky, které zpracovali JUDr. Jan Mareček, předseda České společnosti pro stavební právo, spoluautor stavebního zákona a prováděcích vyhlášek k němu a Mgr. Ivan Karfík, advokát kanceláře DLA Piper Prague LLP, který spolupracuje s Odborem územního plánu MHMP a které shodně říkají, že postup zastavení pořizování územního plánu a následné pořízení nového je souladu se stavebním zákonem.
Zastavení pořizování konceptu územního plánu a schválení pořizování Metropolitního plánu jako stěžejního nástroje v boji s korupcí na území HMP by mělo zastupitelstvo schválit na mimořádném zasedání 7.června 2012. Podle zákona postupuje MHMP správně, není tedy důvod, proč změny neschválit. Všechny námitky pochází podle Hudečka ze snahy hájit starý, pro určité skupiny značně výnosný, systém.
V letech 2005-2010 navíc podle Hudečka přišla Praha díky územním změnám o necelé 3 miliardy korun. Praxe v západních zemích je totiž taková, že při žádosti o územní úpravu (například navýšení podlahových ploch) platí developer městu tři procenta ze zisku získaných touto úpravou. V Praze podle zpráv od developerů byla a je zkušenost stejná, akorát místo oficiální smlouvy se peníze zřejmě posílaly na účty, které nepatří ani městským částem ani MHMP.
