Zavedení společné měny je především politické rozhodnutí, ke kterému se Česká republika zavázala při svém vstupu do Evropské unie. Naštěstí není časově určeno, a proto nehrozí ani žádné sankce za odklad. Přijetím eura bychom se zavázali vstoupit do fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), a přijat nastavená pravidla pro financování krachujících států eurozóny. Česká republika by tak doplatila na astronomické dluhy zemí jako je Řecko, Itálie, Portugalsko nebo Španělsko tím, že by se podílela na jejich financování skrze záchrannou síť ESM (jednotlivé země dluží za druhé).

Zde je dobré připomenout, že celá vládní pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti i STAN), přijetí eura v předvolební kampani v souvislosti s parlamentními volbami na podzim minulého roku podporovala. Pro podporu eura se v minulosti vyslovoval i Andrej Babiš (ANO). Před měsícem se k podpoře přijetí eura opět vyjádřili představitelé TOP 09, podle kterých by se Česká republika měla opět začít upínat k přijetí eura, což by podle této strany oživilo ekonomiku. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekli místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový a místopředseda evropského výboru Ondřej Kolář. K diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice vyzval v červenci staronový předseda hnutí STAN Vít Rakušan.  

V hnutí SPD od svého počátku zásadně odmítáme přijetí eura, neboť jsme přesvědčeni, že má celou řadu negativ. Se zánikem české koruny by zanikla i pravomoc České národní banky provádět měnovou politiku. Ta by byla určována Evropskou centrální bankou nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky, nýbrž z pohledu eurozóny jako celku. Většina našich občanů se domnívá, že přijetím eura by došlo k zdražování všech komodit a ještě k většímu nárůstu inflace, a proto jsou proti zavedení eura. Tento názor zastává 56 procent našich občanů, což prokázal dubnový průzkum Eurobarometru (zde), který byl realizován ve vybraných unijních státech, jež nejsou členy eurozóny.