Ta podpora budování a rozvoje vysokorychlostních sítí probíhá na několika úrovních. A je samozřejmě jasné, že v liberalizovaném českém, respektive evropském trhu sítí elektronických komunikací budují ty sítě především podnikatelé. Ale v případě tam, kde jsou rozsáhlé investiční náklady, tak tam se jeví i podpora ze strany státu jako nezbytná. Ale to, co opravdu potřebují podnikatelé pro budování vysokorychlostních sítí, jsou legislativní a nelegislativní opatření.
Tady vycházíme z nějakých dokumentů, které jsme v rámci České republiky už přijali. Je to strategie rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou. A je to rovněž akční plán 2.0 k provedení nedotačních opatření na podporu plánování a výstavby síti elektronických komunikací. A je zde i materiál, který se týká rozvoje mobilních sítí, což s tím úzce souvisí nebo je naprosto propojeno, a to je implementace a rozvoj sítí 5G v České republice.
Na základě tohoto materiálu byla založena také aliance, která, které se pracovně, říká 5G aliance, která je společnou platformou na podporu sítí a služeb páté generace. A právě proto, že ta otázka je komplexní a nemůže si s ní poradit jenom stát nebo jenom podnikatelé, tak tuto alianci tvoří zástupci jak soukromé, tak veřejné, tak akademické sféry. A to jsou důležité kroky k tomu, abychom se posunuli dál.
To, co může udělat stát a má udělat stát, se týká legislativních opatření. Tady se podařilo prosadit několik věcí, které usnadňují a urychlují výstavbu elektronických komunikací. Je to třeba zjednodušení pro přípojky do sta metrů, usnadnění kolaudačního řízení pro stavby sítí elektronických komunikací nebo zavedení institutu tak zvaného přípoloží, aby se ušetřily náklady na stavební práce. Současně se také legislativně upravila možnost podélného umístění vedení inženýrských sítí, včetně kabelovodu pozemních komunikacích a snadnější překládka.
Pokud jde o dotační programy, dotační mechanismy, tak tady jsme vytvořili možnost využít Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a počítáme s podporou i v rámci budoucího Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, tedy ve zkratce OP TAK.
Rovněž předpokládáme využití evropských prostředků pro rozvoj sítí s velmi vysokou kapacitou. Tady máme na mysli především využití prostředků z Národního plánu obnovy. Jedná se o komponentu 1.3 digitální velkokapacitní sítě. A v rámci této části Národního plánu obnovy byly již některé výzvy vyhlášeny. A v této komponentě se rovněž počítá s alokací pro zkvalitnění signálu v síti 5G na železničních koridorech.
Dále se předpokládá, to jste možná měla také na mysli, využití evropských prostředků pro dokrytí tak zvaných bílých míst sítěmi 5G zejména na venkově, to je v obydlených lokalitách, ve kterých není žádný nebo dostatečný mobilní signál. A ani se tam nepředpokládá, že by v blízké budoucnosti na základě tržních podmínek některý operátor tady do těchto lokalit rozšířil svoji síť.
Tak jak vidíte, tak ty uvedené aktivity jsou ve vysokém stupni přípravy. Některé už se realizují. U některých je ještě potřeba, aby provedla, aby proběhla tak zvaná notifikace veřejné podpory Evropské komise nebo veřejné konzultace, kde se třeba dochází k vyhodnocení v případě toho pokrývání železničních koridorů nebo lokalit (Upozornění na čas.) bez mobilního signálu. Takže jenom, abych to shrnul. Ta cílená veřejná podpora, poslední věta, směřuje pouze do míst, kde ty tržní mechanismy selhávají, a tak to má být.
