Protože se účastním prvního jednání Senátu po senátních volbách, tedy částečně v novém složení zasedáte, tak dovolte, abych využil této příležitosti a jménem svým i jménem české vlády poblahopřál všem nově zvoleným senátorkám a senátorům nebo těm, kteří obhájili svůj mandát, a současně mi dovolte, abych poblahopřál těm, kteří jsou v čele Senátu, byli do něj zvoleni, a samozřejmě vám všem, kteří jste získali funkce v orgánech naší druhé komory.
Mým úkolem tady je, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 20. – 21. října v Bruselu, navazovalo přímo na neformální pražský summit nebo neformální zasedání Evropské rady. Mělo některé pravidelné části jako je jednání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou, pozdravil toto jednání také prostřednictvím videokonference prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Hlavním tématem této Evropské rady byla energetika, hospodářská situace, a tím druhým tématem byla Ukrajina a také vnější vztahy EU.
Teď se pokusím velmi stručně připomenout některé ty závěry jednání. Pokud jde o energetickou bezpečnost a snížení cen energií, což samozřejmě je věc, která trápí nejenom ČR, ale většinu evropských zemí, tak před Evropskou radou byl vydán návrh Komise, který obsahoval několik návrhů na zmírnění vysokých cen energií, zejména plynu. Evropská rada se těmito návrhy zabývala. Otevřeně říkám, ta debata není jednoduchá, nebyla jednoduchá, protože každý stát je v trošku jiné situaci, mají různé země různý energetický mix, různé podmínky. Nakonec dosáhnout nějakou shodu je velmi těžké a přesto se to v těch klíčových věcech podařilo.
Shodli jsme se, a to je výsledek této Evropské rady, na dobrovolných společných nákupech plynu, to je důležitou pro ČR, protože společné nákupy zajistí jednak dostatek plynu, jednak plyn za nižší ceny jak bychom to byli schopni vyjednávat sami. Myslím, že je to velký posun. Znovu zdůrazňuji, je dobrovolný tento mechanismus společných nákupů.
Evropská rada také podpořila solidaritu v případě přerušení dodávek plynu, a to i pro ty země, které mezi sebou neuzavřely dvoustranné vztahy. Víte, že ČR uzavřela např. takovou dvoustrannou dohodu s Německem, ale byl přijat obecný princip pro evropské státy.
Dále, a to je také důležité, jsme se shodli na reformě způsobu, jakým se stanoví cena plynu na evropském trhu, a to je důležité, kdybych to měl říct úplně jednoduše, proto, že ten mechanismus nastavení ceny plynu byl konstruován pro to, že většina plynu do Evropy přichází prostřednictvím plynovodu. Teď ale už v podstatě většina plynu je ve formě zkapalněného plynu, ale LNG, a na to je potřeba upravit to stanovení ceny plynu.
Evropská rada podpořila také realizaci dočasného dynamického cenového koridoru pro transakce se zemním plynem. Ten název označuje princip, kdy při prudkých výkyvech ceny plynu dojde k okamžité reakci a nebude smět ta cena překročit určitý limit.
Jasná shoda panuje také, pokud jde o úspory energie. V tom ČR může jít příkladem, protože jak jste asi zaznamenali včerejší vyjádření ministerstva průmyslu, tak meziroční pokles spotřeby plynu u nás je kolem 30 procent, takže my se šetřením problém nemáme, ale je důležité, aby to dělali všechny evropské země.
To, co je také výsledkem té Evropské rady, je, a to považuji za opravdu velký úspěch a věřte mi, že to není jednoduché, abychom toho dosáhli, je výzva Radě a komisi k předložení možnosti pro zastropování cen plynu při výrobě elektřiny. Tento mechanismus nebyl v návrzích Komise, a proti tomuto mechanismu se staví některé země z různých důvodů, některé velmi významné a velké země Evropy, a to, že se nám podařilo do závěrů dát tento úkol komisi, považuji za velký úspěch. Komise má připravit analýzu nákladů a výnosů opatření, a pak by měl následovat ten proces, že o případném návrhu bude rozhodovat Rada energetických ministrů. Proč analýza nákladů a přínosů? Vznikají pochybnosti o tom, které země budou doplácet rozdíly při zastropování ceny plynu při výrobě elektřiny, a je potřeba mít v této věci jasno, abychom se na tom nakonec mohli shodnout.
Zároveň jsme se domluvili na potřebě některých dlouhodobých řešení, zlepšení fungování energetických trhů, zvýšení investic do energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů. Toto je pro nás také důležité, protože jestliže chceme stavět např. plynovod mezi ČR a Polskem Stork II, tak současně požadujeme, aby to bylo zařazeno do evropských infrastruktur, aby nám to bylo částečně proplaceno.
To, o čem tady mluvím, tak to všechno bude realizováno nebo většina toho bude realizována ještě v rámci českého předsednictví, proto pan ministr Síkela už 25. října, tedy bezprostředně po jednání Evropské rady, svolal Radu pro energetiku, a připravujeme další mimořádnou radu na 24. listopadu, Radu pro energetiku, která by měla přijmout další opatření.
Debata byla nejenom o energetice, byla také o zachování konkurenceschopnosti Evropy, odolnosti evropské ekonomiky, ale já pokládám za nejpodstatnější tu diskusi o energetice a cenách energií.
Druhé velké téma byla Ukrajina a vnější vztahy. Tady se stále daří držet ten naprosto jednotný jasný postoj všech evropských zemí, pokud jde o silnou podporu Ukrajiny a silné odmítnutí ruské agrese a v pokračování izolaci Ruska včetně dalších balíčků sankcí.
Věnovali jsme se také okrajově přípravě nebo podílení se Evropské unie a jednotlivých evropských států na rekonstrukci Ukrajiny, na to jednání Evropské rady pak navázala expertní konference v Berlíně, kterou uspořádalo německé předsednictví, nikoliv Rady, ale německé předsednictví G7 25. října. Očekáváme, mluvím tady o tom, protože očekáváme další návrh Komise v této věci.
Na závěr diskuse byla deklarována nutnost společného postupu při schvalování víz ruských žadatelů, to pro nás je zase něco, co nepředstavuje problém, naopak je to dobře, protože Česká republika patří tady k těm zemím, které mají nejpřísnější vízovou politiku, aby to fungovalo, tak je potřeba, aby se do toho zapojili i ostatní.
Pak jsme řešili některé otázky, které tady pak se mohu v případě dotazů k nim dostat, potravinová krize způsobená ruskou válkou na Ukrajině a další věci.
Ještě na závěr svého vystoupení zmíním oblast vnějších vztahů, kterou pokládám za důležitou, nebo tu diskusi pokládám za důležitou. Jednak EU v historicky rekordním čase přijala sankce vůči Íránu za napomáhání Rusku ve formě dodávání sebevražedných dronů, které jsou používány na Ukrajině.
A s přihlédnutím k brutálnímu potlačování protestů, které teď v Íránu probíhají. Musím říct, že to rychlé přijetí sankcí vůči Íránu v rekordním čase je i výsledek dobré práce české diplomacie. Je to jeden z výsledků českého předsednictví.
Asi nejdůležitějším bodem té vnější agendy byl vztah k Číně. Velmi obsáhle jsme diskutovali postoj EU k Číně. Shodli jsme se na posilování bezpečnosti a odolnosti EU, evropských států, shodli jsme se na tom, že je potřeba snižovat závislost na Číně ve strategických oblastech, shodli jsme se na tom, že je potřeba posilovat odolnost dodavatelských řetězců. Říkám tady tyto věty, tato hesla, vypadá to jako samozřejmé, ale samozřejmé to vůbec není, protože vztahy k Číně mají evropské státy velmi rozdílné. Jsou země, které dlouhodobě budovaly velmi intenzivní spolupráci s Čínou. Jsou státy, kde se to určitě nepodařilo, jako je třeba ČR. To, že jsme se dohodli na tom, že budeme snižovat závislost na Číně, že v Číně vidíme určitý typ hrozby, že budeme posilovat odolnost dodavatelských řetězců, že se budeme soustředit na to, abychom nezvyšovali jakýmkoli způsobem závislost na Číně v těch strategických oblastech, to si myslím, že je velký posun kupředu. Jenom tady připomenu, že to i odpovídá, to taky není úplná samozřejmost, závěrům summitu NATO v Madridu, který přijal novou strategickou orientaci NATO na příští roky, poprvé v historii je tam Čína definována jako hrozba, samozřejmě hrozba jiného typu než třeba Rusko, ale v tom kontextu mezinárodní politiky a naší bezpečnosti, posilování naší bezpečnosti je toto důležité. Řekl bych, že EU tady, ne že reaguje na výsledky toho summitu NATO, ale jde stejným směrem. To si myslím, že je jenom dobře.
Poslední věta. Krátce jsme debatovali také klimatickou konferenci COP27, která se uskuteční od příštího pondělí v Egyptě. Českou republiku tam budu reprezentovat, ale hlavně ČR tam z pozice předsedající země bude reprezentovat ostatní země EU. I z tohoto hlediska je tento klimatický summit velmi důležitý.
Pane předsedo, dámy a pánové, to jsou základní informace o průběhu poslední Evropské rady v Bruselu.
