Dovolte mi, abych tady za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupil a reagoval jednak na návrh svolání této schůze a také i na argumentaci, kterou tady přednesli mí dva předřečníci pan poslanec Juchelka a pan poslanec Tomio Okamura, a řekl, jaké kroky konkrétně vláda realizuje k pomoci zranitelným skupinám obyvatel v České republice v souvislosti s energetickou krizí, vysokou inflací. A také bych popsal i třeba ty věci, které tady byly opakovaně zmíněny, pokud jde o problematiku úřadů práce.
Já jenom připomenu ty stěžejní kroky, které jsme udělali za dvanáct měsíců, není to ještě rok, bude to tento týden, kdy vláda má zodpovědnost za fungování naší země. A začali jsme hned na začátku ledna. Na začátku ledna jsme tady v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze projednávali změnu zákona o státní sociální podpoře tak, abychom mohli reagovat na situaci narůstajících cen energií. A byl to moment, kdy o tom, že ceny energií narůstají, se vědělo už od září roku 2021. A nepřišel žádný vládní návrh, na MPSV nenapsali žádný vládní návrh zákona, aby toto řešili. A věděla paní ministryně Maláčová, věděla vláda Andreje Babiše, že to řešit musí a že zdaleka nebude stačit jenom to zvýšení, které se udělalo na úrovni vlády změnou nařízení vlády. Takže my jsme tady udělali úpravu tak, abychom mohli operativně zvyšovat ty tzv. normativy. A jenom připomenu - příspěvek na bydlení je opravdu jedna z klíčových podpor, jak pomoci domácnostem zvládnout narůstající náklady na bydlení. A když jsem nastupoval na MPSV, tak ten tzv. normativ stropoval - 45 % žadatelů narazilo na ten strop a nebyly už jim potom adekvátně uhrazeny náklady na bydlení, které jim vzrostly, dostali jenom částku toho stropu. My jsme v průběhu roku 2022 upravili tento normativ, upravili jsme i jeho pravidla. A to zásadní upraveni další, které proběhlo po tom 1. lednu, tak bylo k 1. říjnu. K 1. říjnu se výrazně zvýšily normativy, upravily se cenové hladiny, upravily se i parametry pro jedno a dvoučlenné domácnosti a dneska ten základní mechanismus podpory funguje tak, že pokud domácnost není schopna pokrýt náklady na bydlení a převyšují náklady na bydlení částku větší jak 30 % příjmů té dané domácnosti, tak mají na tuto podporu nárok. A po té úpravě v říjnu dneska 85 % domácností je v situaci, kdy má uhrazeno plně ty náklady, které má na elektřinu, na plyn, na bydlení, které jsou nad tu hodnotu 30 % příjmů domácností.
Ale to nekončí ten příběh. My jsme na to reagovali a Sněmovna a Senát tento poslední měsíc přijali další návrh, který jsme přinesli, a to je opět novelizace zákona o státní sociální podpoře, kdy jsme sjednotili některé věci, které za mě jsou nepochopitelné, proč vůbec tak dlouho trvaly, že například byla rozdílná hranice, to je možnost domácnosti požádat o příspěvek na bydlení - v Praze to byla hranice 35 % příjmů domácností, mimo Prahu 30 %. Do té doby nikdo neměl potřebu toto řešit. Toto jsme upravili, udělali jsme opět ještě zvýšení těch limitů pro domácnosti, které topí tuhými palivy, především z důvodů narůstajících cen dřevních pelet. Takže děláme kroky, kterými adresně cíleně podporujeme domácnosti, a je to vidět i na tom, jak ty žádosti od domácností přicházejí, kdy největší nárůst právě přišel s říjnem, kdy jsme upravili ty normativy, a když srovnáme říjen 2021 a říjen 2022, tak je ten nárůst - 32 % domácností si o tuto formu podpory požádalo a ten nárůst finančních prostředků je o více jak 40 %. Průměrná měsíční podpora, kterou poskytujeme domácnostem v rámci příspěvku na bydlení, byla 4 100 korun za listopad, po úpravě normativů, který byl v říjnu, je to 4 600 korun měsíčně pro tyto domácnosti. Takže opravdu toto je cílená adresná podpora.
Jako ministr nemám zájem na tom, aby lidé byli v situaci, kdy chodí a dlouhodobě žádají o sociální podporu, o příspěvek na bydlení, ale mám zájem o to, abych systémem poradenství ty lidi byl schopen nasměrovat na to, že pokud mají svoji nemovitost, tak tam mohou udělat opatření, která se týkají zateplení fasády, výměny oken, dveří, investice do nového způsobu vytápění, to znamená třeba fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo. A proto jsme provázali ten systém poradenství mezi úřady práce, sociálními pracovníky v terénu, pracovníky Státního fondu životního prostředí, místními akčními skupinami - právě proto, abychom těm lidem nabídli smysluplné dlouhodobé řešení. A to řešení je - nemusíte být závislí na té státní sociální podpoře v této oblasti, ale můžete udělat opatření, která dlouhodobě budou pro vaši domácnost prospěšná. Snížíte si své náklady na bydlení, snížíte si závislost na dodávkách energií od externích dodavatelů. Vždyť přece to je ten rozumný koncept, který má ten stát podporovat i v dobách, kdy by tady nebyla válka, kdy by tady nebyly vysoké ceny energií. Prostě má to podporovat ten stát dlouhodobě.
A to děláme, nastavili jsme Novou zelenou úsporám Light, která umožňuje poprvé i nízkopříjmovým domácnostem, aby na tato opatření měly finanční prostředky. Nastavili jsme systém i záloh. Pokud domácnost nemá finanční prostředky na nákup materiálu pro investici, může využité zálohy, nakoupit to, udělat to, udělat to i vlastními prostředky. Nemusí k tomu mít žádný složitý projekt. Poté, co to zrealizuje, dodá jenom jednoduchý formulář s fotodokumentací před a po a tuto podporu tato domácnost získává.Takže to další posun v tom hledat smysluplná, dlouhodobá, racionální řešení.
Pak jsme udělali v průběhu roku 2002 dvakrát zvýšení životního a existenčního minima, které je provázáno na další dávky státní sociální podpory, kdy se rozšiřuje okruh možných příjemců a také se zvyšují tady tyto formy podpory. A to stejné vláda udělala včera, kdy zvyšujeme životní a existenční minimum od 1. ledna. Dále jsme udělali kroky, které vedly k podpoře také zranitelných skupin obyvatel, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Tato Sněmovna přijala návrh, který upravoval nejenom vyšší příspěvku na mobilitu, ale rozšířila se tam i právě ta část lidí, kteří jsou například závislí na přístrojích s (energeticky) náročnou spotřebou, oxygenerátory a podobně, tak ti mají tuto sazbu zvýšenou.
Udělali jsme tam zvýšené podpory pro lidi, kteří potřebují speciální pomůcky, kteří potřebují přestavbu svého domu a potřebují například plošinu, protože jsou imobilní. Tyto kroky se tady zrealizovaly a jsou dneska v účinnosti. Ano, udělaly se i věci v oblasti valorizace důchodů, zákonné valorizace důchodů, které pomáhají dneska zhruba 3,4 milionu příjemců důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích. Takže musím se tady vymezit vůči tomu, že tady zaznívá, že vláda nepomáhá lidem. Není to pravda. Vláda pomáhá lidem.
Vláda udělala i klíčové kroky v oblasti přímé podpory energií. Dostupný tarif do konce tohoto roku znamenal jasnou, efektivní pomoc domácnostem s úhradami plateb za elektřinu a za plyn. Vláda zabezpečila to, abychom měli dostatek plynu, máme pokrytou celou zimní topnou sezónu. To nebyly věci, které se staly automaticky. Vláda dotáhla včera také podporu celého segmentu odběratelů, od domácností, malých a středních podniků, veřejného sektoru i po ty velké podniky. Ti mají jistotu a ví, s jakou cenovou kalkulací mohou pro příští rok počítat při své výrobě.
A to jsou kroky, které vedou také k tomu, že Česká republika má nejnižší nezaměstnanost dlouhodobě a má i nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Když jsou tady zmiňovány otázky úřadu práce, tak k těm mně dovolte se vyjádřit. Já jsem si vyžádal ze svého ministerstva informace o tom, jak například minulá vláda řešila problematiku úřadu práce. Tak já jenom tady zmíním, že za rok 2019 za 2020 premiér Andrej Babiš opakovaně psal dopisy paní ministryni Janě Maláčové a vyjadřoval hrubou nespokojenost s fungováním úřadu práce s fungováním generálního ředitelství Úřadu práce, s tím systémem.
A v těch dopisech jsou ty věci popsány. To, o čem tady mluvil pan poslanec Juchelka, to není věc, která by se stala za mého ministrování. To je věc, o které tady mluví váš pan předseda v roce 2019 v těchto dopisech. Velmi rád vám je předám, můžu z nich citovat. Tady hovoří o tom, jak úřady práce z jeho pohledu nejsou funkční, jak je potřeba udělat změny. Takže, prosím pěkně, kdyby vy jste tu kritiku, kterou jste tady vystavěli, vnímali v kontextu toho, že za poslední čtyři roky jste měli také vládní zodpovědnost za to, jak ten resort funguje, jak fungují úřady práce, tak si musíte uvědomit, že to, že tam je dlouhodobě personálně neřešená situace, není problém posledních dvanácti měsíců.
Je to problém posledních minimálně dvou, tří let. To, že se neřešila otázka kvalitního zafinancování lidí, kteří tam pracují, není problém posledních dvanáct měsíců, je to dlouhodobý problém. A je tady mnoho dalších věcí, které - a myslím si, že poměrně oprávněně Andrej Babiš tady psal v těch dopisech - ale co se změnilo fakticky za ty čtyři roky, kdy on byl premiérem? Vůbec nic se nezměnilo. Otázka IT systému - nikam se neposunula. Otázka digitalizace na tom úřadu - nikam se neposunula. Kdyby toto se řešilo, tak spoustu věcí, které tady dnes byly zmíněny, jsme vůbec nemuseli diskutovat, protože by byly dávno vyřešené.
Pan poslanec Juchelka tady mluvil o legislativní složitosti, náročnosti pro žadatele na dávky, ale co se stalo za minulé vlády z hlediska zjednodušení systému, z hlediska odstranění té nesmyslné byrokracie? Bohužel se nestalo vůbec nic. Tady byla zmíněna otázka příspěvku na péči. Ano, já ho chci, aby se zvýšil, a máme to i v tom návrhu zákona o státní sociální podpoře. Ale ať jsme tedy féroví, tak já jenom připomenu, jaká byla situace okolo příspěvku na péči v tom minulém volebním období. A budu tady citovat kolegu Vítka Kaňkovského, který se této problematice věnoval velmi intenzivně.
Příspěvek na péči se zvyšoval v terénních službách v roce 2018, a to bylo na základě senátního návrhu, senátního návrhu, za kterým stála senátorka Jelínková, Horská, Plaček. A nechtěla to vládní koalice. Paní ministryně Schillerová nechtěla přistoupit na toto zvýšení příspěvku na péči, ale na návrh Senátu se to podařilo. Když se posuneme dál, tak zvýšení, které proběhlo u příspěvku na péči v pobytových zařízeních. No, tak to se stalo až s poslaneckou novelou, za kterou stáli poslanci a poslankyně Pastuchová, Šafránková, Kaňkovský. To nebyl vládní návrh a vládní aktivita, kdyby tady přišel osvícený premiér a řekl - musíme po letech valorizovat příspěvek na péči a uděláme to.
A Vítek Kaňkovský mně popisoval, jak to jednání s paní ministryni u této debaty, u této Poslanecké novely probíhalo. Paní ministryně financí nechtěla přistoupit na tento návrh zvýšení příspěvku na péči. Tak já to tady jenom říkám proto, že nemám rád to přehazování horkého bramboru. Já se snažím věci krok za krokem postupně řešit a nevyřešíme všechny hned ze dne na den. Ale je nefér, je nefér, když tady přijde kritika ze strany Aleše Juchelky, poslance, který byl čtyři roky součástí minulé vládní koalice a byl jeden z klíčových expertů hnutí ANO na sociální politiku, a kritizuje věci, pro které on v těch předchozích čtyřech letech mohl udělat obrovský kus práce. A neudělal ty kroky. (Nesouhlas poslanců ANO.)
Takže to si myslím, že není namístě. Kdyby tady Aleš Juchelka vystoupil a řekl - předložil jsem tady čtyřikrát návrh na zvýšení příspěvku na péči a pokaždé mě s tím mí koaliční vládní kolegové vyhodili, tak by to byla kritika, která je dneska namístě. Kdyby předstoupil Aleš Juchelka a řekl - předložil jsem novelu zákona o státní sociální podpoře, kde zjednodušuji ty věci ve prospěch klientů, žadatelů, ve prospěch pracovnic na úřadu práce, a neuspěl jsem, tak by ta jeho kritika tady byla dneska namístě. Ale nic takového tady nebylo učiněno ani tady řečeno.
Já se nezříkám odpovědnosti za to ty věci rozpohybovat a udělat pro lidi daleko více příznivé klientské prostředí, a to děláme, na úřadech práce se za dvanáct let nechytlo vůbec (?) nic v oblasti digitalizace. Já jsem přišel na ministerstvo - a to je průkazný fakt - v dubnu jsme měli nachystanou digitální dávku pro solidární domácnost, to stejné u humanitární dávky, solidární domácnost (a?) tento příspěvek běží plně v digitální podobě. Je možné podat žádost jen digitálně a digitálně ten celý proces kontroly a výplaty je udělán touto formou.
Humanitární dávka, kterou jsme postavili také pro digitál, nám dneska běží, že víc jak 90 procent těchto žadatelů podává žádost digitálně a digitální běží administrace. Od začátku července jsme dali do digitálu příspěvek na bydlení, v srpnu jsme dali do digitálu jednorázovou pomoc 5 000 korun rodinám, dále jsme dali do digitálu rodičák a dali jsme do digitálu přídavek na dítě. Za pět měsíců. Za pět měsíců jsme dali dohromady šest konkrétních podpor v sociálním systému, které nám dneska běží v digitálu a některé ve sta procentech příjmu žádostí.
Můžete mě kritizovat za spoustu věcí a také by bylo fér přijít a říct - ano, je tady pozitivní posun. Je tady pozitivní posun. A já taky děkuji, že u některých věcí to bylo i díky tomu, že jsme změnili některé věci (v) legislativě. I díky hlasům opozičních poslanců. Férově to tady říkám.
A máme na příští rok nachystány další kroky, které nebudou znamenat jen převod dávek do digitálu, ale budou znamenat další zjednodušení pro klienta, kdy data, která má stát, si budeme schopni v daleko větší míře se souhlasem toho žadatele brát přímo z jiných registrů. Nechci, aby lidé museli chodit s papírovou podobou potvrzení z účtárny o výši jejich příjmů, když tuto informaci zaměstnavatel stejně tomu státu předává. Nechci do budoucna, aby tady chodili lidé a dávali nám informace o tom, jestli dítě studuje nebo nestuduje, když ty informace stát stejně má. A tyto věci měníme teď v těch příštích měsících. Ale já upřímně nerozumím tomu, co se dělo poslední čtyři, osm let, proč se tyto věci na úřadu práce neudělaly.
Dovolte mi, abych reagoval na některé další konkrétní věci, které tady zazněly i z úst pana předsedy Babiše předevčírem, a myslím si, že opravdu nebyly vůbec korektní a byly v některých momentech i ukázkou, že vlastně pan premiér nezná tu podstatu problémů, protože mluvil o některých věcech velmi zkresleně.
Tak jenom zmíním otázku pozdní výplaty dávek. Štve mě to. Je to jev, který na úřadu práce byl i v minulém roce, ale je potřeba také férově říct, že dneska úřad práce měsíčně odbavuje 1,7 milionu klientů. A tam, kde jsme ve zpoždění po zákonné lhůtě, jsou to necelá 2 %. Necelá dvě procenta žadatelů a je potřeba také férově říct, že u části těchto žadatelů ten problém není na straně úřadu práce. Je to problém, kdy klient nedoložil nebo nekomunikoval, aby doplnil některé informace. A kdyby úředník na úřadu práce chtěl lepší statistiku, tak měl klidně nárok na to přerušit to správní řízení, v ten okamžik by neběžela lhůta, v ten okamžik by se ta statistika výrazně zlepšila, a až by to ten dotyčný dodal, tak ho znovu obnovit. Toto neděláme. Byla by to zase zbytečná byrokracie. Ale uvědomme si, že je tento problém tady dlouhodobého charakteru a souvisí mimo jiné i s nějakou specifickou situací, především tady v hlavním městě Praze, kdy úřady práce jsou tady přetížené. Jsou ve stavu personálního podstavu. Ten personální podstav tady trvá dva roky. Děláme kroky proto, abychom to změnili. Posílili jsme lidi na dohody, posílili jsme lidi v jiných krajích, kde ty lidi na pracovním trhu jsme schopni vzít do stavu, a ti nám dneska pomáhají zpracovávat právě i žádosti žadatelů, kteří přicházejí na úřady práce v Praze. Děláme kroky k tomu, abychom toto dokázali změnit.
Dovolím si tady zmínit otázku toho, co tady zaznělo, že jsou ti lidé mizerně zaplacení. Cituji, slova přímo Andreje Babiše z úterka. Tak já jenom chci připomenout holá fakta. V roce 2021 byl průměrný plat zaměstnance úřadu práce ve výši 31 749 korun a průměrná výše odměny byla 27 523 korun...
V roce 2022, v letošním roce dosud bez započítaných odměn za prosinec je prozatím průměrný plat ve výši 35 970 korun a průměrná výše odměny je 54 000 korun za rok. 54 000 Kč za rok, kdy tato výše odměny je opravdu mimořádná, protože ti lidé také podávají mimořádný výkon. A za to patří smeknout a poděkovat.
A musíme se také podívat na to, že v září byly zvýšeny tarify, a my jsme udělali dohodu s odbory, že v průběhu pro rok 2023 uděláme ještě úpravu v jedné složce, která oceňuje řekněme ztížené a náročné pracovní prostředí tak, aby měli další jistotu, že ten růst platů je jistý a že si na něj ti pracovníci na přepážkách dosáhnou. Ale vyčítat mně tady otázku odměňování na úřadu práce je prostě poukazování na to, že opět v předchozích letech nikdo nepřišel, aby toto systémově řešil. Zase se můžu zeptat, jestli pan poslanec Juchelka vystoupil v posledních čtyřech letech, když byl tehdy ještě koaličním poslancem, aby požádal svého premiéra, svoji ministryni financí, koaliční kolegyni ministryni práce a sociálních věcí, aby se změnil přístup k odměňování lidí na úřadech práce. Budu velmi rád, když Aleš Juchelka tady uvede veřejně, zdali krok, který by se zabýval a chtěl změnu odměňování na úřadech práce, jestli ho udělal. Jestli to neudělal, tak pak je to zase jenom laciná kritika, že tady někdo přijde, teď si tady stoupne, vypadá to na kameru úplně skvěle, ale pokud jako politik myslím svoji práci vážně a dělám ji systémově, tak musím taky přijít a říct: buď jsem to v minulosti, kdy jsem to mohl ovlivnit, dělal, snažil jsem se o to ovlivnění pozitivním směrem, anebo jsem to neudělal, seděl jsem čtyři roky, moudře jsem přikyvoval a teď přicházím a chrlím tady opoziční kritiku.
Pan premiér tady kritizoval před dvěma dny, že Jurečka je úplně mimo a že se rozhodl ještě omezit úřední hodiny na úřadech práce a že tím zhoršuje tedy vyřizování té agendy. Chci tady jasně říci, že žádost, prosba na omezení úředních hodin na dočasnou dobu nepřišla ode mě, přišla od zaměstnanců úřadu práce, od krajských ředitelek a ředitelů, kteří požádali o to, aby lidé na úřadech práce měli aspoň nějakou část pracovní doby možnost se plně věnovat žádostem klientů a odbavovat je, aby tady byl jasně ohraničený prostor, kdy na toto budou mít plnohodnotný čas. A já se problémům na úřadu práce věnuji. Já se potkávám s lidmi, potkávám se s krajskými řediteli na poradách krajských ředitelů, které děláme přímo se mnou a mými kolegy náměstkyněmi a náměstky, navštěvuji úřady práce a vím, že ta situace je extrémně složitá, komplikovaná, vypjatá a není jednoduchá, ale snažíme se v rámci možností dělat kroky pro to, aby se to zvládlo, abychom ty lidi zafinancovali za tu práci, kterou odvedli, a abychom do budoucna hledali systémová řešení. A to děláme.
A chtěl bych poprosit speciálně pana poslance Okamuru, aby tady nezatahoval neštěstí cizích lidí, které je tady z jeho úst podáváno v duchu, že tady přišla paní, která vyskočila a spáchala sebevraždu v budově, kde máme část pronajatých kanceláří jako úřad práce, když mám informaci od policie, že tento její krok nebyl spojen s rozhodnutím úřadu práce, nebyla na pracovišti úřadu práce, nebyla tam jako klientka, která by byla v něčem odmítnuta. Je to strašně laciné říkat tyto věci takhle veřejně do prostoru a já vás chci poprosit, abychom se tohoto oprostili. Můžeme si tady říkat spoustu kritiky, můžeme do toho dávat emoce, ale vkládat do toho příběh člověka, který nesouvisí s touto agendou, si myslím, že je těžce nefér.
Když se potom podíváme dál, tak jsou tady věci, které systémově se snažíme realizovat. Když tady padlo to, že tu situaci neřešíme dostatečně adekvátně, že pan premiér by tam zajel, bývalý pan premiér Andrej Babiš, a on by se tam postavil do tohoto čela, tak já ještě kromě toho, co jsem tady řekl k digitalizaci, k posílení personálních kapacit, tak chci jasně říci, že v průběhu roku 2022 jsme udělali i kroky, kdy úředníci jak z Ministerstva práce a sociálních věcí, tak lidé z našich resortních organizací, jako Česká správa sociálního zabezpečení a další složky MPSV, tak chodí aktivně vypomáhat lidem na úřady práce. Děláme tu flexibilitu toho, abychom lidské zdroje, které můžeme dát a posílit je na agendu, která je spojena s odbavováním žádostí klientů, abychom to udělali. Spustili jsme speciální pracoviště operation office v Liberci, kde tito lidé právě pomáhají dneska i s tou agendou právě přetíženého úřadu práce tady v Praze.
Takže zase přijít tady a říkat z úst pana bývalého premiéra Andreje Babiše tyto věci a tuto kritiku, tak je to v rozporu s tím, co on sám popisoval před třemi lety, že nefunguje, ale za dobu, kdy byl premiérem té vlády, systémově se neudělalo nic pro to, aby se tyto věci změnily.
Padají tady i poznámky na úhradovou vyhlášku. Ten, kdo opravdu je člověkem, který je v sociálních službách, tak ví, že úhradová vyhláška je také spojena i s možností, aby poskytovatelé mohli poskytnout kvalitní péči a kvalitní služby. A musíme si uvědomit, že u naprosté většiny klientů došlo v roce 2022 celkem třikrát ke zvýšení důchodů starobních a invalidních. Naprostá většina lidí, kteří jsou potom klienty sociálních služeb, jsou příjemci těchto důchodů.
Pak je samozřejmě skupina lidí, která nemá tento příjem, to je zhruba 5 000 osob, a tady připravujeme tu úpravu tak, aby byla sociálně citlivá. Navyšujeme tu částku do vyčerpání limitu osmdesáti hodin, tak zůstává stejná, jednáme s poskytovateli tak, abychom v příštím roce jim mohli zafinancovat péči o klienty, kteří ani dnes, ani před dvěma lety nebyli schopni mít plnohodnotnou péči, kterou potřebovali, protože prostě jim ty peníze nestačily, abychom tyto potřeby lidí pokryli. Ale je potřeba říct také jednu důležitou věc. Ta úhradová vyhláška neznamená, že ten poskytovatel automaticky udělá to, že to tomu klientovi zvýší ve všech případech. Ta vyhláška stanovuje maximální výše úhrad za tyto služby. A spoustu poskytovatelů umí a zná tu situaci toho klienta a nepřistupuje k tomu paušálně, aby řekli paušálně to u všech zvýšíme na horní sazby té úhradové vyhlášky.
A já jsem udělal maximum proto, aby sociální služby byly pro tento i příští rok v situaci, kdy mají zabezpečené finanční zdroje, mají jistotu pro jejich fungování. V letošním roce jsme i dofinancovali a když mluvím s lidmi z terénu, ať už jsou to představitelé sociálních služeb, které zřizují kraje, nebo jsou to ostatní poskytovatelé sociálních služeb, tak oceňují ten krok, že v letošním roce mají pokryté dostatečně své potřeby. Na příští rok jsme zvýšili financování sociálních služeb o 12 %. A řekl jsem to poprvé v historii těmto lidem první týden v září. Nikdy to od vlády neslyšely takhle brzy s předstihem. A projednal jsem to s nimi, a řekl jsem: toto je návrh. Projednal jsem to s kraji, aby kraje mohly případně upravit své rozpočty. A ne, že se to dozvídaly v minulosti až poté, co Sněmovna schválila třetí čtení a o tom, jestli rozhodla o některých pozměňovácích, kteří tady načítali v minulosti třeba speciální kolegové z komunistické strany. Ne, nenechal jsem ty lidi v nejistotě. Šel jsem a na začátku září jsem jim řekl taková a taková je alokace na příští rok, je to dostatečná alokace, bylo to projednáno. A řekli: ano, je to dostatečná alokace.
Takže je potřeba vnímat tyto věci, když se bavíme o sociálních službách opravdu v kontextu všech těch opatření. A ne přijít tady na kameru a populisticky si vytáhnout jednu věc, kterou nasvítím ve světle, které potřebuji a mluvím o těch věcech jenom v té perspektivě, která se zrovna hodí, protože jsem opoziční poslanec a protože je dobré pracovat s atmosférou strachu. Tak tohle fakt dělat nechci. Já vždycky jsem říkal, že jsem otevřený komukoliv z poslanců a senátorů, ať jsou opoziční nebo koaliční, mluvit s nimi o problematice mého rezortu. Na sociální výbor když přijdu, tak se snažím opravdu férově, poctivě reagovat na věci, které tam padají. A také jsem tam i řekl, jsou věci, u kterých vidím, že to není dobře nastaveno, kde je chyba, že to ten rezort dělá tak a tak, a chci to změnit.
A když se podíváte na legislativní plán a kroky, které jsme udělali a budeme dělat v příštím roce, tak je měníme. A vstupujeme do věcí, které roky nikdo neměl ambici řešit. Takže prosím, ať jsme opravdu více objektivní, než to tady v té dnešní debatě zaznívalo. Já myslím, že jsem asi reagoval na ty podstatné věci, které tady v debatě zazněly k tomuto návrhu této mimořádné schůze. Pokud jde ještě o otázku podpory rodin, to zde také opakovaně zaznělo. Tak tady platí to, že jsme už v letošním roce udělali větší podporu rodičů v oblasti flexibility, v oblasti rychlostí čerpání rodičovského příspěvku. A nastavili jsme také podporu pro zkrácené úvazky, o kterých se tady dlouhé roky mluvilo. A zase. Za poslední čtyři roky nepřišla vláda s tím, že by řekla chceme podpořit rodiče, chceme podpořit pečující, kteří pečují doma o své blízké rodinné příslušníky, chceme podpořit lidi 55 let + věku. My jsme zavedli podporu částečných úvazků, aby tito lidé na trhu práce měli určitý benefit, aby zaměstnavatelé byli připraveni a poskytovali jim částečné úvazky proto, aby skloubili svoje rodinné povinnosti, starosti, s tou prací.
Zaměstnavatel - a bude to platit od 1. února 2023, kde zaměstnavatel může poskytnout částečný úvazek, na který má slevu na tom sociálním pojištění. A myslím, že to je věc, která opravdu má ten podstatný smysl. Připravujeme ještě větší flexibilitu pro rodiče. A pro ně - a to jsem řekl jasně, nemůže být politika vlády v situaci, kdy naše země i Evropa vymírá, o tom, že budeme škrtat na rodičích, to v žádném případě my jako lidovci nedopustíme. Já chci naopak, abychom jasně řekli, že ta odvaha, ta statečnost, ta starostlivost, ta náročnost rodičovské péče bude opravdu naším centrem pozornosti, že ji oceníme, a ty kroky děláme. Že prostě tato společnost nepostaví třeba důchodový systém jenom na zásluhovosti finančního výdělku, ale na zásluhovosti také toho, že někdo se stará, vychovává, v noci vstává, kojí, přebaluje, že toto je hodnota výchovy dětí, to také chceme ocenit. A ty kroky děláme jak právě v té oblasti lepší podpory a péče o rodiče, tak stejně i v oblasti návrhu důchodové reformy, kdy chci, aby tyto věci tam byly jasně akcentovány.
Připravujeme takzvané dětské sousedské skupiny. To znamená kromě systému mateřských školek, standardních dětských skupin chceme přidat ještě jednu formu méně formální péče o děti. Já chci, aby se rodiče, aby se mámy mohly svobodně rozhodnout a nastoupit třeba do práce už ve dvou, ve dvou a půl letech věku dítěte podle jejich potřeb. Ale to, co dneska je problém není délka rodičovské. Dneska je problém to, co nám jasně ty průzkumy říkají, že 75 % těch žen, které jsou ten třetí a čtvrtý rok na rodičovské, tak by už rády pracovaly aspoň na částečný úvazek, ale nemají zajištěnou péči o své děti v předškolním vzdělávacím zařízení. A to je jedna z věcí, na kterou cílíme, kterou chceme změnit. Proto připravujeme ještě tu formu dětských sousedských skupin, tak aby opravdu byla maximální flexibilita v této oblasti.
A tady zaznělo, že tady jako my dobíháme a nestíháme řešit ty problémy. Já bych řekl spíše bohužel nás doběhlo to, co se v minulosti zanedbalo a neřešilo. Kdyby to bylo tak skvělé za mých předchůdců, no tak já vlastně přijdu a řeknu, já tady nemám co dělat, já tady vlastně udělám nějakou údržbu a ten systém skvěle běží dál. Proč tady padá tolik kritiky na ten systém, na jeho administraci? Protože se to prostě v minulosti zanedbalo. Tak se to teď snažíme společně vyřešit a odstraňovat ty příčiny, proč k tomu tak došlo.
Pak tady padl ještě ten příběh manželů, který tady byl zmíněn. Tak já musím říct, že ano, pro někoho není komfortní přijít a požádat o pomoc. Ale pokud je mimořádná situace v životě člověka, tak přijít a požádat o pomoc, mi přijde, že to je něco běžného, lidského. Když jsou situace jako jsou povodně, tornáda, požáry, tak je prostě normální, že tady je stát, který v okamžiku, kdy nestačí pomoc nejbližší rodiny, nestačí pomoc třeba té obce, přijde a pomáhá s tím systémem. A říci, že jsem v složité situaci, ale o příspěvek na bydlení si nepožádám, mně prostě také nepřijde úplně ideální stav. Tak pokud jsem v situaci, kdy se mi zvýšily náklady na bydlení a stát jasně říká, tady je forma pomoci, tak mi přijde logické, buď teda se rozhodnu toho využít, anebo pak tedy nechodím a nestěžuji si na ten stát.
A když tady padají ty návrhy na to, jak se tady mají řešit ty příčiny, tak já jsem tady a slyšel a mnoho našich kolegů, jak už koaličních poslanců, tak i vládních, slyšeli, udělejte to jako Orbán, udělejte to jako v Polsku. Podívejte se na Slovensko, jak je to skvělé. No ale co je výsledek politiky těchto vlád? Obrovské zadlužení a další navýšení dluhu v Maďarsku i v Polsku, roztočení kol inflace, a problémy, které přesypali na budoucí generace, které to budou muset celé zaplatit. Ale lidem v jejich zemi pro příští měsíce, možná klidně rok, dva fakticky tyto kroky těchto vlád nepomohly. Vy jste tady měsíce o tom vždycky plamenně hovořili, teď chápu, je měsíc, už i o tom moc nehovoříte nebo skoro vůbec, ale zase jako buďme objektivní. Já chápu, že je namístě, když přichází opozice a říká: dělejte to lépe a dělejte to rychleji a dělejte ta opatření třeba v nějakém větším rozsahu, to je role opozice. To je v pořádku. Ale dávat tady za příklady řešení, která nefungují a která jsou v neprospěch těch občanů, není zodpovědná práce opozice. Nebo ta opozice potom musí přijít a říct: tak my chceme tady rozpočet zadlužení, sekneme tady další 2 biliony korun schodku a roztočíme kola inflace. No, jestli máme inflaci zkrotit, tak to znamená, že ta pomoc té vlády musí být extrémně dobře cílená, maximálně cílená.
Jestli budeme plošně rozdávat, tak tu inflaci nikdy nezkrotíme. A poslední poznámka, vrátím se ještě k té mediální přestřelce, jak tady bylo pojmenováno, mezi mnou a vedením úřadu práce. Ne, to není mediální přestřelka. Já jsem měsíce trpělivě odpovídal na dotazy novinářů k mnoha věcem, které se týkaly bezprostředně úřadů práce a kompetencí, které má vedení úřadů práce. A minulý týden jsem jenom na otázku novinářů řekl, že prostě jsou věci, které já vidím jinak, které se manažersky měly řešit jinak, ale ministr je manažersky řešit nemůže, protože na to nemá kompetence podle zákona o státní službě. Já jsem jenom objektivně popsal stav a vracím se k tomu znovu. Vlastně jsou to věci, které popisoval bývalý premiér Andrej Babiš, když psal těch jedenáct dopisů Janě Maláčové v průběhu dvou let. Je to zajímavé čtení, já to klidně panu poslanci Juchelkovi předám, ať se podívá, na co bylo upozorňováno, ale co se bohužel nikdy za té minulé vlády nevyřešilo. K mé lítosti, kdyby se to vyřešilo, tak bych měl o spoustu starostí dneska méně, bylo by to daleko lepší pro občany a daleko lepší i pro pracovnice na úřadech práce, kterým samozřejmě patří velké poděkování. Mají svatou trpělivost a díky všem, kteří tu práci dělají opravdu dnes s velkým nasazením, nad rámec běžné pracovní doby. To je potřeba tady říci a k tomu poděkování, které tady zaznělo, já se plně připojuji. Ale já jsem nejenom děkoval, ale také jsem těm lidem dal maximálně možné finanční ocenění. Jenom ten objem, který byl vyplacen na prémie těchto lidí, byl 580 milionů korun za rok 2022. Takže není fér říkat, že jsme nic neudělali s výší odměňování těchto lidí. To fakt není fér.
Byl jsem delší, není to mým zvykem, ale myslím si, že bylo nutné, abych já reagoval na věci, které tady zaznívaly a které nebyly objektivní a nebyly podány v nějaké férové, aspoň přiměřeně férové argumentační rovině.
Děkuji vám za pozornost.
