Maďarská petice totiž napadla deklaraci slovenského parlamentu z roku 2007, jež prohlásila poválečný čs. dokument za neměnný.

            Europoslanec Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz dokonce žádá, aby petiční výbor EP vyslal do Bratislavy zvláštní misi, která by situaci v SR prozkoumala. Slovenská diplomacie včera v reakci uvedla, že k opětovnému otevírání tématu není důvod.

Zástupce Evropské komise na zasedání výboru podle ČTK připomněl, že Unie vznikla později než dekrety. Ty tak podle něj nemohou být posuzovány na základě stávajícího evropského práva.

            Proti jeho vyjádření ale vystoupilo několik europoslanců, většinou Maďarů. Stejně jako autor petice, profesor práva Imre Juhász, argumentovali tím, že se týká opatření přijatého až v roce 2007.

Zahradil: Ukazuje to na nutnost „české výjimky“

Maďarská iniciativa, kdyby byla schválena, by se ovšem logicky týkala i Česka, dekrety čs. prezidenta Beneše po válce mj. omezovaly majetková práva německé i maďarské menšiny na obou stranách řeky Moravy.

            Také čeští europoslanci maďarský návrh považují za absurdní a neočekávají, že by z petičního výboru postoupil na plénum EP. „Protože ČR nemá žádného zástupce v petičním výboru, byli jsme poměrně překvapeni, že nás ani nikdo nezpravil, že se tam taková věc bude projednávat,“ reagoval včera pro Právo na jednání Jan Zahradil (ODS).

            „Mohu k tomu říci jedinou věc: v pondělí se na jiném výboru EP projednávala tzv. česká výjimka z Evropské listiny základních práv a svobod. A myslím, že podobné excesy jsou jen důkazem, že je opodstatněné uvažovat o zvýšené právní ochraně ČR, kterou by nám ta výjimka poskytla,“ prohlásil s tím, že návrh nemá reálné vyhlídky na úspěch.

„Maďarští fašisté to občas zvednou“

„Věřím, že to skončí u deklaratorních usnesení, která nemají žádnou váhu. EP v tomto ohledu nemá neštěstí žádnou pravomoc a Komise se těmito věcmi nezabývá, protože jí to z povahy evropského primárního práva nepřísluší,“ dodal.

            Místopředseda EP za ČSSD Libor Rouček považuje čs. dekrety za uzavřenou záležitost. „Záležitost Benešových dekretů byla na půdě europarlamentu vyřešena ještě dávno před rozšířením, tedy před rokem 2004. Maďarští fašisté a nacionalisté se však čas od času z vnitropolitických důvodů snaží tuto kartu zvednout. Nevidím v tom žádný problém, zůstane to na půdě petičního výboru,“ sdělil Právu. „Benešovy dekrety, válka, odsun – to se stalo dávno před tím, než vznikla dnešní EU,“ doplnil.

            Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) pokládá maďarskou akci za bezpředmětnou. „Pokud vím, petiční výbor se obrací na EK, která potvrdí, že jsou Benešovy dekrety vyhaslé. To potvrdila už i dříve,“ uvedla. Českoněmecká deklarace, ale i dřívější vyjádření EP a Komise potvrzují, že prolomení dekretů nehrozí. „Ani po našem přijetí do Unie, ani po Lisabonské smlouvě se nenaplnily strašáky, které před lidmi otevírají politici po obou stranách hranice,“ uzavřela.

            Vladimír Remek, který v europarlamentu zasedá za KSČM, otevírání této otázky odmítá z principu.

            „V Česku i na Slovensku máme neměnný postoj – je to pro nás ukončená záležitost. Jde jen o vyvolávání duchů,“ řekl Právu.

***

„Dekrety, válka, odsun – to se stalo dávno před tím, než vznikla dnešní Unie“, Libor Rouček, europoslanec za ČSSD

Zdroj: Právo - Ze zahraničí, 21.9.2012, autor: Michael Švec_

_