Místopředseda unijní Skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu emigroval roce 1977 do Rakouska, kde se záhy seznámil s Karlem Schwarzenbergem a angažoval se v tamní sociální demokracii (SPÖ). Je též autorem několika odborných knih o československo-německých vztazích. I proto nás zajímal jeho pohled na zahraničněpolitické důsledky Zemanova vítězství v prezidentských volbách.
Trocha vstřícnosti by neuškodila
"Naši německy mluvící sousedé jsou na podobnou, léta se opakující rétoriku zvyklí. Bylo by pro ně asi nesmírným překvapením, kdyby najednou tato rétorika ustala. Přál bych si, abych se toho jednou dožil. Poválečné generace Němců by si to víc než zasloužily," zhodnotil Rouček negativní důsledky Zemanova předvolebního brnkání na protiněmeckou strunu.
"Pro přesnost je však nutno dodat, že toto téma vnesl do předvolební diskuze odcházející prezident Klaus, jeho syn a manželka. Je smutné a pro českou společnost nesmírně škodlivé, že to byl právě prezident republiky, který dlouhá léta rozdmýchával nacionalistické, xenofobní, protievropské a protiněmecké nálady," dodává na Zemanovu obranu.
Rouček: "Prezident Zeman by měl postupně řešit náš vztah k arabskému světu."
Je podle něj reálné, že budoucí hlava státu projeví i nějaké vstřícné gesto vůči Berlínu a Vídni? "Dnes se mnohdy zapomíná, že otázku vyhaslosti poválečných dekretů prezidenta Beneše diplomaticky vyřešil premiér Zeman s kancléřem Schröderem již před více než 13 lety. Upustí-li prezident Zeman od svého mnohdy velmi kontraproduktivního a sebezničujícího populismu a zachová-li se jako odvážný a zodpovědný státník, nelze podobná gesta vyloučit. Blížící se 70. výročí konce druhé světové války a odsunu je k tomu ideální příležitostí," míní europoslanec Rouček.
V rámci europarlamentní Skupiny socialistů a demokratů je Rouček místopředsedou zodpovědným za zahraniční politiku. A vnímá i další oblasti, kde si Zeman před volbami naběhl: "Druhou zahraničněpolitickou věc, kterou by měl prezident Zeman postupně řešit, je jeho a náš celkový vztah k arabskému světu. I zde by pomohlo určité vstřícné gesto, tentokráte vůči Palestincům. Vedení palestinské samosprávy, se kterým jsem měl možnost minulý týden v Káhiře mluvit, by to velmi uvítalo."
Vyrovnat se s emigrací
Co se týče obsazení funkce zahraničněpolitického poradce nastupujícího prezidenta republiky, doporučil prostřednictvím ČESKÉ POZICE Zemanově týmu, aby vybral člověka, "jenž má vysoké diplomatické a zahraničně politické zkušenosti a který nemá žádný škraloup z minulosti".
"Za Čecha povazuji každého, kdo se cítí duchovně spjat s naší zemí, a to třeba i ve druhé či třetí generaci emigrantů."
Tomuto popisu by samotný Libor Rouček typově zřejmě odpovídal, navíc by byl i osobně mimořádně vybaven, aby odstranil případné povolební napětí ve vztazích Hradu s Černínským palácem. "Karla Schwarzenberga jsem poprvé potkal někdy v roce 1978, a to ve vídeňské tramvaji. Povídal jsem si - asi ne moc spisovně a příliš nahlas - se svým českým kamarádem, když se najednou česky ozvalo: ,To mě těší, že slyším tak jadrnou češtinu." Pak se ten pán představil, že je Karel Schwarzenberg," popisuje své seznámení se současným ministrem zahraničí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by Zemanům tým vůbec hodlal výběrem zahraničního poradce vyslat smířlivé gesto poraženému protikandidátovi. "Za Čecha povazuji každého, kdo se cítí duchovně spjat s naší zemí, a to třeba i ve druhé či třetí generaci emigrantů. Česká společnost se na rozdíl od vyspělé společnosti západoevropské dodnes se svojí emigrací nevyrovnala a její zkušenosti plně nevyužila. Jaký to rozdíl i v porovnání třeba s pobaltskými státy, kde ve všech třech státech byli nebo stále ještě jsou prezidenti z řad emigrantů," distancoval se Rouček od vyznění Zemanovy kampaně.
S doporučením ČSSD hlasovat ve druhém kole prezidentských voleb pro Miloše Zemana se Libor Rouček přesto ztotožnil: "Představte si, jak by dopadla ČSSD v příštích volbách, kdyby toto doporučení voličům nedala!"
Zdroj: ceskapozice.cz, 29.1.2013, Dan Macek
_
