--------------------
Jednání evropského summitu určitě probíhá kultivovaně. Žádná rvačka alespoň zaznamenána nebyla, což ale nic nemění na tom, že se hlavy států Evropské unie už podruhé zatím nedokázaly dohodnout na tom, jak a na co rozdělit peníze pro roky 2014 až 2020. Po celonočním jednání podle některých zdrojů už panuje shoda alespoň na tom, že rozpočet se sníží na 960 miliard eur z původně plánovaného zhruba bilionu eur. Do jakých programů a v jakém poměru mezi zeměmi se tyhle prostředky rozdělí, to už ale jasné není. Jednání summitu bylo dnes přes poledne přerušeno, pak měl unijní prezident Hermann van Rompuy předložit novou variantu. Podle některých zdrojů to má být poslední pokus, jak na summitu dosáhnout shody. Já teď po telefonu zdravím Adama Černého ze zahraniční redakce Hospodářských novin. Dobrý den.
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Dobré poledne.
moderátor
--------------------
Když to shrnu. Francie trvá na společné zemědělské politice. Česká republika a některé další státy na kohezních fondech, Británie a jiné chtějí hlavně šetřit. A Evropský parlament, který bude rozpočet schvalovat, naopak před přílišným šetřením varoval. A teď si poslechněme Libora Roučka, europoslance za ČSSD, který nám toto potvrdil.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
My v Evropském parlamentu, a to je většinový názor, jsme k tomuto rozpočtu trošku skeptičtí, protože my bychom chtěli více peněz na celoevropské projekty, například na další výstavbu dálnic, rychloželeznic, vysokorychlostního Internetu, na vědu, na výzkum. A to samozřejmě se v tom rozpočtu neděje. Je jasné, že když se šetří, všichni musí šetřit. Ale my nemůžeme jít například do deficitu, protože ve smlouvě je, a tak tomu bylo doposud, že Evropská unie hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. A nyní máme situaci, kdy členské státy něco chtějí od evropských institucí, ale nedodají na to peníze.
moderátor
--------------------
Řekl nám Libor Rouček. Takže, pane Černý, jak se vlastně tyhle názory dají sloučit a kdo se bude muset s kým dohodnout, aby bylo dosaženo kompromisu? Německo a Francie?
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Tak ti nepochybně mají mezi sebou v tuto chvíli největší problém, protože to jsou tradiční spojenci a při tomhle jednání se Německo, které většinou zprostředkovává mezi všemi, protože má největší váhu a navíc mívá pochopení jak pro zájmy, třeba dnes těch, co chtějí šetřit, tak třeba pro zájmy těch, kteří chtějí dostávat z fondů, jako jsme třeba my nebo Polsko, tak Německo s Francií prostě nejednalo ve shodě. A vždy, kdy se stane taková věc, že osa Paříž - Berlín nefunguje těsně před summitem nebo před nějakým důležitým rozhodováním, tak to je vždycky předzvěstí toho, že to dohadování bude hrozně složité. Protože pokud se dokázaly dohodnout Francie s Německem, tak to byl základ kompromisu, o kterém se mohli bavit ostatní. A navíc jednáme o penězích a o penězích na sedm let dopředu. On je tam takový zvláštní paradox, že ten evropský rozpočet má zhruba objem jednoho procenta hrubého národního produktu celé unie, což jsou velmi ..., což není moc, ale na druhou stranu myslím, že to byl Ondřej Houska, který dopoledne už ve vysílání Českého rozhlasu upozorňoval, že tyto relativně malé peníze mohou, zvláště v případě těch ne tak bohatých zemích, jako je Česko, představovat i významnou posilu veřejných výdajů. Když v Česku odečteme ty takzvané mandatorní výdaje, tak co se týče investic a skutečných výdajů, které jdou z veřejné kasy, tak ty evropské fondy představují 40%. To je opravdu zásadní položka.
moderátor
--------------------
Čili v tomhle případě, dá se říct, že nejvíc "křičí" ti, kteří by o peníze přišli. To znamená ty chudší země, jako je Česká republika a další?
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
To je jenom část té věci. Na druhé straně skupina takzvaných šetřilů, v čele s Británií, do které, jak už jsem zmínil, patří i Německo, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, ale na druhou stranu třeba Británie je také v trochu takové zvláštní pozici, protože premiér Cameron přijel s tím, že se musí to číslo, které bylo na podzim, 970 miliard eur, na těch sedm let určitě snížit. Ale zároveň má svoji takříkajíc posvátnou krávu, to je takzvaný britský rabat, sleva z britského příspěvku, která je prostě nedotknutelná od doby Margaret Thatcherové, která ho v roce 84 vybojovala. Čili každý má nějaké své zájmy. A protože se má šetřit, tak ten boj, ta diskuse se opravdu soustřeďuje spíše na to, že každý hájí to své a nemyslí příliš na to společné.
moderátor
--------------------
Tak třeba český premiér Petr Nečas přes summitem pohrozil vetem, protože návrh rozpočtu do roku 2020 je podle něj neférový. A podle některých informací Česko má už přislíbeno přesto původně plánovaných dvacet miliard eur z kohezních fondů. Zaznamenal jste od jiných zástupců jiných zemí podobně ostrá vyjádření? Tedy jinými slovy, je Česko osamocené nebo je součástí nějaké širší vyjednávací skupiny?
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Ono Česko je v takové zvláštní situaci, že na jednu stranu patřilo mezi ty, kteří tvrdili, že by se mělo šetřit. A na druhou stranu chce vybojovat pro svoje veřejné výdaje, jak už jsem řekl, z těch důvodů,o kterých jsem se zmínil, chce vybojovat co nejvíce. A ten, toto, jinak se to dá nazvat než to koňsko-handlířské dohadování, má to kouzlo, že zároveň se pozoruje, kolik si kdo vybojoval jiný. To znamená, že ta věta, kterou včera premiér Nečas řekl, že chce férové, to znamená, že měl asi na mysli to, že se mu zdálo, že někdo z jiných podobně postavených zemí, nejspíše některý z našich sousedů nebo více sousedů, že dostal takové nějaké přilepšení, které my jsme nedostali. A dožadoval ..., takříkajíc přisypáno a podobně.
moderátor
--------------------
A pokud tedy ta dnešní jednání opět zkrachují, co se bude díl dál? Je třeba představitelné, že by se další sedmileté období obešlo aspoň v začátku bez schváleného rozpočtu?
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Technicky to možné je. Ale myslím si, že o to zvlášť ti, co chtějí šetřit, nestojí. Protože ve chvíli, kdy by nastoupilo rozpočtové provizorium, tak je to podobné jako v národním státě. Ten příští rozpočet na další rok by se počítal podle rozpočtu, který platil v tomto roce. A ten je v zásadě vyšší než by bylo už podle té sumy, ke které se v Bruselu dosud dospělo, těch nějakých 960 anebo podle jiných počtů 915 miliard, protože tam jsou dvojí optika počítání. Něco jsou takzvané přísliby, to je objem těch programů, a druhé, co jde z těch jednotlivých národních kas, což bývá většinou méně.
moderátor
--------------------
Takže ti střádalové v podstatě budou tlačit na nějakou dohodu víc než ti ostatní?
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Určitě, protože kdyby nebyla dohoda, tak oni budou škodní, vědí, že by to provizorium nebylo pro ně výhodné. Tenhle ten meč, který vzadu visí, to je nepochybně silná páka k tomu, aby se nějaká dohoda udělala. Ale známe pravidlo, dokud není dojednáno vše, není dojednáno nic.
moderátor
--------------------
Já vám děkuji za rozhovor, tolik Adam Černý ze zahraniční redakce Hospodářských novin, na slyšenou.
Adam ČERNÝ, zahraniční redakce Hospodářských novin
--------------------
Díky za pozvání a na slyšenou.
_
