--------------------
Chorvatsko se 1. července stalo dalším členským státem Evropské unie. Země, kam každý rok míří stovky tisíc českých turistů vstoupila do unie 10 let poté, co podala přihlášku. Je rozšiřování Evropské unie správnou a úspěšnou politikou? A které další státy by do unie měly vstoupit? O tom bude pořad Zaostřeno, dnes vysílaný v rámci pravidelného cyklu debat z Evropského parlamentu. Příjemný poslech vám přeje Ondřej Houska.
Chorvaté teď vypočítávají výhody a nevýhody, které může jejich země z členství v Evropské unii mít. Jak v Záhřebu zjistil náš zpravodaj Martin Ježek, úplně pozitivní bilancí si je jistý málokdo.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Chorvatsko po vstupu do Evropské unie chce hledat svou novou úlohu na evropském kontinentě. Často se v uplynulých dnech mluvilo o Záhřebu jako mostu mezi Evropou a Balkánem. Politická reprezentace zdůrazňovala, že země na Jadranu chce dalším postjugoslávským státům pomoci v eurointegračních snahách. Opakoval to tady v centru Záhřebu na náměstí bána Josipa Jelačiče i předseda vlády Zoran Milanović.
Zoran MILANOVIĆ, předseda vlády, Chorvatsko
--------------------
Je teď na nás, abychom dali pomocnou ruku ostatním zemím regionu, aby i ony splnily evropská kritéria. S těmi zeměmi a národy nás spojují pevné vazby.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Českou republiku reprezentoval prezident Miloš Zeman. Nejvyšší státní představitelé přijeli jenom ze zemí střední Evropy a z Balkánu. Prezident Českému rozhlasu řekl, že další rozšíření podporuje, ale s jistou výhradou.
Miloš ZEMAN, prezident ČR
--------------------
Víte, ono rozšiřování Evropské unie je hezká věc, ale podle mého názoru by Evropská unie měla v první řadě prohloubit své integrační mechanismy. O tom jsem ostatně před několika málo dny mluvil i na Humboldtově univerzitě v Německu.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Jediné bilaterální setkání, které na oslavách Miloš Zeman měl, bylo jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem. Právě Srbsko dostalo před pár dny datum začátku vstupních rozhovorů s EU. Proklamace o balkánské spolupráci však nijak nenadchly většinu řadových občanů. Ti hledí hlavně na západ. Jeden obchodník tady v centru Záhřebu na náměstí Zrinjevac na potkání řekl.
obchodník v Záhřebu
--------------------
V každém případě budeme mít z členství výhody. Snad nám to pomůže získat větší smysl pro zodpovědnost, práci a disciplínu. To jsou věci nutné k tomu, abychom byli schopní dobře fungovat. Bez nich jsme úplné nic.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Vyhraněným pesimistou není ani tento důchodce.
chorvatský důchodce
--------------------
Všechno je možné, třeba to nakonec všechno dobře dopadne a my si jen polepšíme. Já sám bych si to přál. Kvůli sobě, kvůli našim lidem i kvůli těm, kdo nás přijali a víte, jak těžký proces to byl.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Starší muž prodává ve stánku na prvním nástupišti meruňky, maliny a hroznové víno.
prodejce
--------------------
Musíte mít prvotřídní zboží a pak se můžete těšit na otevřený evropský trh. Uvidíte, bude dobře. Já osobně jsem rád, že do unie vstupujeme.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Pár metrů od stánkaře čeká na vlak mládenec se 2 kufry. Z evropského projektu není pranic nadšen.
osoba
--------------------
Nic neslavím.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
A proč?
osoba
--------------------
Mě to nezajímá. Já nejsem ani skeptik, ani nadšenec. Podívejte se, teď jedu z Vinkovců do Splitu na nějakou akci a o politiku se nezajímám a je mi to úplně jedno.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Pro takový názor je na Balkáně pojem politický abstinent. Mezi skutečné odpůrce Evropské unie se pak řadí slečna, která zrovna přijela od Osieku. S cigaretou v ruce odpovídá úsečně.
osoba
--------------------
Mně se to nelíbí. Neptejte se mě proč. Prostě se mi vstup do Evropské unie nelíbí.
Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Hlavní starostí, kterou mají obyvatelé metropole, ale i ostatních regionů, je, jestli si Chorvatsko dovede zajistit čerpání z evropských fondů. Mnozí hovoří o tom, že Chorvatsko třeba nakonec bude čistým plátcem do unijního rozpočtu. Některé výhody ale lidé vidí. V pohraničí se Slovinskem jsou rádi, že hranice je teď propustnější, hlavně mladí lidé budou chtít víc cestovat a studovat v evropských městech. Komentátoři pak poukazují hlavně na malou připravenost chorvatské ekonomiky. Neví se, jestli potravinářské firmy budou na společném trhu konkurenceschopné. Mnohde se zřejmě bude propouštět. A tak analytici, když hovoří o budoucí orientaci země, upozorňují, jen aby na nás všichni nekoukali jako na problematický evropský jih. Z náměstí Zrinjevac v Záhřebu Martin Ježek, Český rozhlas.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
A teď už jsme ve studiu Evropského parlamentu ve Štrasburku. Dnešními hosty jsou 3 europoslanci Jan Zahradil z ODS, dobrý den.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Libor Rouček z ČSSD, dobrý den.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Hezký den.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
A Jaromír Kohlíček z KSČM, i vám přeji dobrý den.
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Dobré ráno.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Pánové, samozřejmě u příležitosti vstupu Chorvatska do Evropské unie se často mluví o tom, že je to i v zájmu České republiky, už kvůli zajištění stability na Balkáně a podobně. Souhlasíte s těmito argumenty? Je pro Česko dobře, že Chorvatsko se stalo členskou zemí Evropské unie? Jan Zahradil?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Pro Česko je určitě dobře, když se Evropská unie obecně rozšiřuje o ty země, které samozřejmě splní požadavky na ně kladené. A z tohoto pohledu je dobré i rozšíření o Chorvatsko. Určitě k tomu můžeme přidat ještě další důvody. Má to logiku geopolitickou, pro nás to má určitou symbolickou hodnotu, protože je to jedna další, řekněme, postkomunistická země, která vstupuje do Evropské unie. A ta blízkost obou národů, kterou jste zmínil také na začátku a ten turistický ruch, který tam velmi čile probíhá, to myslím, že je ještě taková další přidaná hodnota, kterou můžeme zmínit.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Co si myslí pan Libor Rouček?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Jednoznačně to význam má. Je to krok pozitivní. Politika rozšiřování obecně je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie. Pokud jde o Chorvatsko, vzpomeňme si jenom na, na občanskou válku, nestabilitu, statisíce uprchlíků, kteří nejenom z Chorvatska, ale z celého Balkánu přišli před 20 lety, čili jednoznačně je to krok pozitivní, přispěje to ke stabilitě na celém Balkánu a tím pádem také samozřejmě i pokud jde o střední Evropu, její součástí je Česká republika.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Jaromír Kohlíček, jak jsem na webu zjistil, před 2 lety hlasoval pro vstup Chorvatska do Evropské unie, ale zároveň vaše frakce, tedy frakce evropská, kam patří i KSČM, svým poslancům doporučila zdržet se hlasování, vaši kolegové Maštálka a Remek se také hlasování zdrželi. Proč vy jste podpořil vstup Chorvatska a proč někteří vaši kolegové ho naopak nepodpořili?
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Tak já mám osobní vazby k Chorvatsku, vzpomínám si, jak ve 12 letech jsme leželi na písku u Puli.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
To ale není úplně důvod, proč by některá země měla vstoupit do Evropské unie.
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Mám tam spoustu kamarádů, čili samozřejmě to není základní důvod. Základní důvod je, že už od 50. let 19. století Češi vždycky na Balkáně byli takoví ti lidé, kteří přinášeli pokrok a kteří měli široké vztahy nejen k Chorvatsku, ale i dalším balkánským zemím. Čili já jsem si vědom těchto tradic, a proto jsem také hlasoval pro.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Ale proč vaše frakce nebyla pro?
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Tam jsou určité reminiscence na Tučmana a na druhou světovou válku, protože přes katolickou církev řada funkcionářů, kteří se zúčastnili velmi krvavých událostí za druhé světové války, se dostávají do Latinské Ameriky také z Chorvatska a jak známo, Ustašovci byla jedna z nejhorších organizací, které byly spojeny s nacistickým Německem. Čili to byly ty výhrady.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
A podle vás se dnešní Chorvatsko dostatečně nedistancovalo od těch, od této minulosti? Nebo proč?
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Ano, jsou tam politické síly, které se nedistancovaly od této minulosti. Ale převládají v současné době právě ty pozitivní trendy. Tudíž většina frakce byla pro.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Jan Zahradil tady zmínil to, že by vstoupit měly ty země, které splní požadovaná kritéria, ale nenabízí se tady otázka, zda některé země nevstoupily předčasně do Evropské unie, aniž by na to byly skutečně připravené? Víme o hlubokých problémech třeba s korupcí nebo s právním státem v Bulharsku a v Rumunsku, ozývá se také hlasitá kritika na adresu Maďarska, takže nebylo rozšíření v některých případech předčasné?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Takové hlasy samozřejmě zaznívají a je poctivé si přiznat, že úroveň státní správy, státní administrativy, úroveň justice v některých zemích prostě nedosahuje standardů, které bychom očekávali. Na druhou stranu když ten argument obrátím, jestliže jsme přijali před několika lety za členy Evropské unie Bulharsko a Rumunsko, tak by bylo vrcholně nespravedlivé teď vstup Chorvatska, zrovna vstup Chorvatska odmítnout.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Já navážu u Libora Roučka. Ono se často mluví o tom, že země, která usiluje o vstup do Evropské unie, se samozřejmě snaží plnit veškerá kritéria, ale když do unie vstoupí, tak leckdy ta snaha opadne a Evropská unie nemá dostatečné vynucovací mechanismy, řekněme, jak zajistit, aby bylo vše v pořádku, takže nevidíte i vy určitý rozpor mezi tím, že jsou tu daná vstupní kritéria, ale jakmile stát vstoupí, mohou nastat problémy?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Teoreticky ty problémy mohou nastat, ale při vstupu Chorvatska se kladl velký důraz právě na věci, jako je fungování právního státu, boj proti korupci a podobně. Já konec konců jsem byl zpravodajem Evropského parlamentu právě pro Chorvatsko, takže vím, že ta vyjednávání v tomto ohledu pro Chorvatsko byla tvrdší, složitější než například to martyrium, kterým jsme museli projít my nebo v roce 2007 při vstupu Rumuni a Bulhaři.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Takže podle vás důraz na, řekněme, fungující právní stát, boj s korupcí byl u Chorvatů vyšší než třeba u Bulharů nebo Rumunů.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Byl vyšší než u Bulharů a Rumunů, Chorvaté si jsou vědomi této, této situace a je i v jejich zájmu, aby využili své členství právě pro zlepšení fungování státní správy, aby využili efektivně nekorupčně finance, které se jim budou po vstupu do Evropské unie nabízet. Jinými slovy, aby se Chorvatsko modernizovalo a aby se pohnulo dopředu.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Říká Libor Rouček. Jak to vidí Jaromír Kohlíček? Nevstoupily některé státy do unie příliš brzy? Neměla unie počkat s jejim příjetím, s jejich přijetím?
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Nesporně začíná to u Velké Británie, která má dodneška britský rabat, což je věc, která samozřejmě každého musí iritovat.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Který ale při vstupu neexistoval, této země.
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
No, ten byl vyjednán právě v roce 73. Takže my na něj také ...
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Ne v dnešní podobě, ale ano, pokračujte.
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Ano. A pak to byly politická rozhodnutí o baltských zemích, které rozhodně některá kritéria nesplňovala a Rumunsko, Bulharsko, to je to samé. Čili to Chorvatsko, když vezmu právní systém, když vezmu řadu dalších kritérií, tak je na tom lépe než Rumunsko a Bulharsko. A to již při vstupu. Takže si myslím, že tady je určitá šance, že ty problémy, o kterých jste se zmiňoval, tady nebudou.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Když jste mluvil o údajné nepřipravenosti baltských zemí, tak jste jistě narážel na problém jejich občanů ruské národnosti nebo ruského původu. Ten jistě existuje, byť názory na to, co je jeho příčinou a jak ho řešit, se různí, ale kde by měla existovat hranice pro rozšiřování Evropské unie, když se tady bavíme o rozšíření, bývalý český prezident Václav Klaus říkal, že Evropská unie by měla přijmout třeba i země, jako je Kazachstán, což je, řekněme, radikální názor, naopak jiný radikální názor říká, nerozšiřujme se, věnujme se prohloubení integrace. Kde by měla být hranice Evropské unie? Jan Zahradil.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Geograficky a symbolicky samozřejmě musíme tu hranici udržet tak, aby se stále ještě dalo hovořit o unii evropské a nikoliv o unii euroasijské. Já myslím, že když se podíváme na Balkán, tak tam by asi bylo logické, kdyby se ten prostor geopoliticky uzavřel, a teď samozřejmě já vůbec se nesnažím odhadovat, v jakém časovém horizontu to může být, to může být opravdu velmi dlouhý proces, to může trvat třeba desítky let, ale logiku by to mělo. Myslím, že logiku by to také mělo u některých dalších zemí východní Evropy, pokud samozřejmě budou o to členství stát. Jako je například, abych uvedl jeden příklad, Ukrajina. Myslím, že logiku by to mělo také v případě některých zakavkazských zemí, které jsou kulturně, civilizačně s Evropou propojeny, zase dám jeden příklad, Gruzie. No, a potom je tady samozřejmě velmi komplikovaná záležitost s Tureckem, se kterým se vyjednává o členství desítky let. Má to tedy velmi silné podporovatele, ale stejně tak velmi silné odpůrce uvnitř Evropské unie. A navíc, jak se zdá, ten vývoj v Turecku se poslední dobou poněkud komplikuje z hlediska těch demokratických standardů, takže tam já očekávám, že se pravděpodobně ta jednání budou ještě velmi protahovat a komplikovat.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Vy sám jste pro vstup Turecka?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Já jsem vždycky byl pro vstup Turecka do Evropské unie, ale musím se přiznat, že ve světle těch událostí posledních týdnů, tedy přístupu státní administrativy a státních autorit k těm demonstracím, které v podstatě jsou demonstracemi za demokracii, za svobodu slova, za větší otevřenost společnosti, tak začínám být poněkud rozpačitý.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Takže rozšíření Evropské unie o ostatní země bývalé Jugoslávie nebo státy, jako je Ukrajina, Gruzie, případně Turecko, to si myslí Jan Zahradil. Souhlasí s tím Libor Rouček?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
My se musíme dívat na rozšíření také z pohledu Evropské unie, z pohledu členů Evropské unie, národů, občanů. A zde vidíme, že v mnoha zemích, hlavně té takzvané staré Evropy, se projevuje, jak tomu říkáme, únava z rozšiřování. Protože když se bavíte s průměrným Francouzem, Belgičanem, Holanďanem, tak oni mají pocit, že Evropská unie se rozšířila příliš daleko, příliš rychle a že je to stojí velké peníze.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Vy jste mi právě sebral otázku, kterou jsem měl připravenou na závěr tohoto pořadu, co s touto únavou z rozšíření dělat, ale dobře, že jste to zmínil, a zeptám se vás tedy opět na to, které státy podle vás by měly vstoupit bez ohledu na únavu z rozšíření, co ČSSD, případně Libor Rouček vidí jako konec rozšiřování EU?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, nejenom co vidí Libor Rouček, ale měla by to být taková úloha nás všech, kteří jsme vyrůstali za železnou oponou, abychom pomohli Balkánu. Abychom mluvili i s Němci, s Holanďany, s Belgičany, vysvětlovali, že je důležité prostě, aby na Balkáně nebyla nějaká černá díra, prostě konfliktů, netolerance, chudoby. Čili soustředit se, soustředit se na země, jako je Černá Hora, Srbsko, které učinilo velký pokrok, já byl minulý týden na volbách v Albánii, i Albánie jde dopředu, my si to často neuvědomujeme, jo, takže já myslím, že my bychom v těch nejbližších letech se měli soustředit na těch 5, 6 zemí, které ještě nejsou členy Evropské unie na Balkáně. S Tureckem samozřejmě nadále budeme vyjednávat, ale jak již zmínil kolega Zahradil, prostě Turecko si musí splnit některé své domácí úlohy. Má k tomu ideální příležitost, nyní tvoří novou ústavu, pokud se to Turkům podaří, pokud napíše, sepíše, schválí evropskou liberální ústavu s dělbou moci a podobnými principy, bude zase trošku blíže k tomu, tomu svému cíli.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Měla by se podle Jaromíra Kohlíčka Evropská unie rozšířit o další státy?
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Evropská unie vůbec jako koncept by měla být otevřená, to by neměl být nějaký uzavřený spolek států a měla by stále velice pečlivě zvažovat, koho přijmout, koho nepřijmout na základě ale i kulturní blízkosti. Konec konců největší počet lidí z jiných států než Evropské unie je ve Španělsku, to jsou právě Ukrajinci. Pokud se týče států Balkánu, tam všechny mají šanci, ale některé jsou poněkud neuspořádané. Když budu velmi jaksi opatrný ve svém vyjadřování. Například u Makedonie do dneška se diskutuje název státu. Bosna a Hercegovina je stát nestát. V Albánii ta situace je velmi složitá. Podle mě klíčovou záležitostí pro rozšíření Evropské unie na Balkán je otázka Srbska, a tam jsou některé otevřené otázky, kde jednoznačně tvrdíme, že územní integrita by měla být zachována. Samozřejmě to neznamená, že se má omezit rozšiřování Evropské unie na Balkánské státy. Otázka Turecka je velmi delikátní, od roku 63 je kandidátskou zemí. A Kazachstán má 20 procent území v Evropě, zatímco Turecko 10 procent. Takže proč by Kazachstán nemohl být také kandidátskou zemí, když je tam převaha slovanského obyvatelstva ještě k tomu navíc? Čili kulturně je nám blíž než to Turecko. Je to velmi široký pojem a já si myslím, že by to nemělo být něco, co bychom měli uzavírat.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Ano. Takže KSČM se v tomto shoduje s Václavem Klausem. Tímto potěšujícím a překvapujícím konstatováním končí dnešní pořad Zaostřeno věnován rozšiřování Evropské unie, další díl tohoto pořadu z Evropského parlamentu uslyšíte zase za měsíc. Dnes byli hosty europoslanci Jan Zahradil, Libor Rouček a Jaromír Kohlíček, pánové, děkuji a na slyšenou.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Na slyšenou.
Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec /KSČM/
--------------------
Na shledanou.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí Ondřej Houska.
Záznam pořadu - zde.
