A na věci nic nemění skutečnost, že první místopředseda vlády je pouze akcionářem Agrofertu, protože jako významný člen vlády spolurozhoduje o podmínkách podnikání a jako ministr financí dokonce řadu těchto podmínek navrhuje. Opozice má takto stále nabito a je jen otázkou času, kdy opět spustí kanonádu. To, že se tento problém dostal až na půdu Evropského parlamentu, se dalo taktéž očekávat. Vždyť i jednotlivé firmy koncernu Agrofert buď již pobírají dotace nebo o ně budou žádat. Střet zájmu je i v tom, že jako ministr financí je zodpovědný za kontrolu správného čerpání evropských dotací, a to opravdu není málo.
Mohu pochopit, když na kritiku premiéra reaguje pan ministr podrážděně. Protože i on si je dobře vědom tohoto nikdy nekončícího problému. Problému, který bude zatěžovat vládní koalici. Vlažný postoj novinářské obce vůči každodennímu střetu zájmu A.Babiše je pochopitelný. Vždyť jeho impérium vlastní řadu médií a jeho vliv bude pouze narůstat. Ovšem nemohu pochopit nejednoznačný postoj Transparency International, který to vlastně za skutečný střet zájmu ani nepovažuje. Ne nadarmo zřejmě existuje úzká spolupráce této organizace s vrcholnými představiteli ANO 2011. Protože kdyby se totéž stalo jinému členu vlády, pak by nastal takový mediální tanec, který by vyústil až k demisi či odvolání politika.
Předseda hnutí ANO 2011 zřejmě spoléhá na skutečnost, že bez něj nemůže být žádná většinová vládní koalice a že předčasné volby v době vysokých preferencí tohoto hnutí nikdo nevyvolá. Ale první místopředseda vlády by si měl zejména uvědomit svoji spoluodpovědnost za činnost vlády a plnění jejího programového prohlášení. A také za dobré renomé vlády v očích široké veřejnosti i zahraničních partnerů. Ale souhlasím s názorem, že tento problém je hlavně problémem samotného A.Babiše a hnutí ANO. Protože pouze čas ukáže, zda tento trvalý střet zájmu mu bude veřejnost neustále tolerovat anebo se později projeví v poklesu popularity. A to nejen pana ministra, ale i samotného hnutí.
