Podobně bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Andor Šándor kritizoval politickou reprezentaci za nedostatečnou odpovědnost v zajištění obranyschopnosti České republiky. Přitom poněkud pozapomněl, že ani Bezpečnostní strategie ČR nebyla projednána na půdě Parlamentu ČR. Taktéž není pravdou, že pouze výše rozpočtu kapitoly 307 rozhoduje o kvalitě jednotek. Řada špatných, neefektivních i zbytečných akvizic ukazuje na nízkou efektivitu vynaložených prostředků resortu obrany.A pokud ministerstvo obrany není z to utratit 1,5 miliardy korun v uplynulém roce, pak to ukazuje na špatné dlouhodobé plánování. Otázkou také je, jak efektivně se vynaložilo cca 600 miliard korun od začátku reformy AČR do dnešních dnů, právě s ohledem na bojeschopnost a stav naší armády.
Do třetice bývalý NGŠ Jiří Šedivý varuje před neakceschopností Severoatlantické aliance z důvodu podcenění obrany ze strany evropských zemí NATO. Ano, je nutno konstatovat, že podíl výdajů USA na celkových výdajích Aliance tvoří 73%, když ještě před pěti lety to bylo 68%. Nicméně zároveň opomněl dodat, že členské země Evropské unie vynakládají ročně na obranu více než oficiálně vydává Čína a Ruská federace dohromady. Ale souhlasím s tím, že zájem většiny českých politiků jde mimo obranu a zajištění bezpečnosti České republiky. Stačí si připomenout, že i současný ministr obrany neuspěl u svého stranického kolegy a ministra financí s požadavkem na navýšení rozpočtu. Naopak, ministr A.Babiš navrhuje zmrazení 700 milionů korun z kapitoly 307 v rámci rezervy státního rozpočtu na rok 2015.
Kardinální otázkou je, zda politici vůbec vědí v jakém stavu se AČR nachází a jakouže to armádu vlastně chceme a potřebujeme. Neustálé snižování jejího početního stavu totiž neumožňuje naplnit všechny jednotky, což znamená postupnou degradaci schopností i vlastní udržitelnosti v operacích. Nehledě na nutné investice, které budou v letech 2015 až 2020 potřebné pro zajištění obranyschopnosti země. Tento investiční hrb, který je odhadován na 90 až 100 miliard korun totiž nebude možno odstranit, a to ani při dlouhodobé stabilizaci rozpočtu obrany. A tady leží odpovědnost politiků, aby si tuto skutečnost konečně uvědomili. Protože návrhy na vystoupení z Aliance či neutralita, by nejen stály Českou republiku větší finanční prostředky, ale zejména by znamenaly nezajištění obranyschopnosti naší země.