Je zřejmé, že nezvyšování této mzdy v letech 2007 až 2012, kdy vládly pravicové vlády, nevyvolalo sociální napětí ve společnosti, ale tito zaměstnanci a jejich rodiny se vlivem výrazného zvýšení DPH a cen za bydlení dostali do sociální pasti, řada z nich se propadla do chudoby a skončili na sociálních dávkách. Pravice jakoby zapomněla, že pracovat se musí vyplatit. Ale to, co je nejdůležitější je skutečnost, že růst minimální mzdy přispívá ke zvýšení motivace pracovat. Dokonce existuje studie ministerstva práce a sociálních věcí, která naproti tvrzení pravicové opozice dokazuje, že postupné zvyšování minimální mzdy přispívá ke snížení nezaměstnanosti.
Od 1.srpna 2013 došlo po letech k navýšení minimální mzdy na částku 8500 Kč měsíčně, což je 50,60 Kč za hodinu. Pro porovnání Německo zavádí od 1.1.2015 minimální mzdu ve výši 233 Kč za hodinu. V tomto roce hodlá vláda navýšit minimální mzdu o 500 Kč. Nicméně, aby její úroveň byla dostatečně motivační, měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40% průměrné mzdy, což je v současné době cca 10 500 Kč. Nejde pouze o zvýšení ochrany společnosti před chudobou, ale jde i o zvýšení příjmů státu na sociálním a zdravotním pojistném a na daních. Kladný vliv je i ve snížení výdajů na sociální politiku.
V rámci EU sice nejsou stanovena jednotná pravidla pro určení minimální mzdy a ne každá země má institut minimální mzdy zaveden. V řadě zemí není statutárně minimální mzda stanovena, ale je výsledkem vyjednávání mezi sociálními partnery. A většinou bývá stanovena na úrovni jednotlivých odvětví a oborů. Takto stanovené minimální mzdy jsou poměrně vysoké, zejména ve Skandinávských zemích, Rakousku a dnes ještě i v Německu. Proto je jen dobře, že současná vláda pod vedením ČSSD zvyšuje minimální mzdu a to i proti vůli pravicových opozičních stran.A že každý růst minimální mzdy bude politickým tématem je téměř jisté.
