Poté následovala návštěva parlamentu a setkání s jejím předsedou B.Ibliki a se členy DMCCSI (Výbor pro bezpečnost). Tématy jednání byly vnitrostátní vztahy východní Asie a změny v bezpečnostní politice, změny v japonské obranné politice, vztahy mezi EU, NATO a USA s Japonskem a jejich možný budoucí vývoj. Pondělní zasedání bylo ukončeno návštěvou sídla premiéra S.Abe, kde jsme jednali se zástupcem ředitele jeho kabinetu panem Kato, zejména o japonské zahraniční politice a o nové přírůstové strategii.
V úterý 17.6. jsme navštívili Agenturu pro rekonstrukci, kde jsme jednali s generálním ředitelem M.Okamoto a s náměstkem ministra pro rekonstrukci M.Hamadou. Tato agentura byla vytvořena pro rekonstrukci území po zemětřesení a havárii jaderného reaktoru Fukushima. Byli jsme podrobně seznámeni s harmonogram prací na obnově území i se současnou situací v zajištění bezpečnosti. Poté následoval mítink v Evropském domě za účasti velvyslance D.Schweisguta a představitelů Evropské hospodářské rady a Rady americké hospodářské a obchodní komory. Hovořilo se o současné i možné budoucí ekonomické spolupráci s Japonskem a o současných trendech v japonské hospodářské politice. Pracovní den byl ukončen jednáním s předsedou a se členy Japonské obchodní federace na téma současné situace v japonském obranném průmyslu, charakteristice obranného průmyslu a jeho inovací a byli jsme seznámeni s agendou nové politiky pro vývoz zbraní.
Poslední den v Tokiu jsme zahájili setkáním na Ministerstvu obrany, kde jsme jednali s ředitelem Rady pro mezinárodní otázky ministerstva obrany panem J.Yamamoto. Tématem rozhovoru byli vztahy NATO-Japonsko, vojenská spolupráce s USA, změny v obranné doktríně, ve struktuře a vztazích, včetně vývoje protiraketové obrany a ochrany proti kybernetickým útokům. Dále následoval mítink na Národním institutu politických studií (GRIPS), kde jsme se setkali s prezidentem T.Shiraihi a pány profesory N.Michishita a A.Sunami. Přednášky a následná diskuse se týkaly otázek čínské domácí politiky a vojenské politiky Číny, japonské zahraniční a obranné politiky a vztahy Japonska se sousedy a vývoj energetiky po odstavení jaderných elektráren a po havárii jaderného reaktoru Fukushima.
Závěrem jsme navštívili Ministerstvo zahraničních věcí, kde jsem hovořili s prvním náměstkem N.Kishi a ředitelem divize evropské politiky K.Hare. Tématy diskuse byly vztahy ve Východní Asii a bezpečnostní změny, vztahy Čína-Japonsko a Severní Korea-Japonsko, vztahy mezi Evropou a Japonskem a otázky týkající se ekonomické spolupráce v rámci APEC a TPP. Byli zmíněny i vztahy Japonska a USA v rámci obranné a hospodářské spolupráce.
Ve čtvrtek 19.6. jsme přejeli vlakem Shinkansen do Gifu, kde jsme navštívili firmu Kawasaki Heavy Industrie, konkrétně její leteckou společnost Gifu Works.Byli jsme seznámeni nejen s výrobky této mohutné japonské firmy, ale byly nám představeny nové výrobky v rámci letecké techniky. Konkrétně patrolovaní letoun P-1, dopravní letouny C-1 a C-2, dále výroba vrtulníků BK 117 C-2 a CH-47JA/J. Firma zároveň spolupracuje na výrobě letounů Boeing 787 a 777 či na opravách letounů C-130H a E-767 AWACS. Navštívili jsme i transsonický zkušební tunel firmy Kawasaki typu Blow Down a s parametry rychlosti Mach od 0,2 do 1,4. Po prohlídce továrny jsme navštívili Univerzitní nemocnici v Gifu, kde jsme byli seznámeni se zdravotní leteckou záchrannou službou a systémem GEMITS (Global Emergency Medical supporting inteligence Transport System ambulance services). Systém je nastaven na počítačovém systému, který je provázán se všemi relevantními pracovišti, včetně vrtulníkové zdravotní přepravy.
V pátek 20.6. jsme se opět přesunuli vlakem do Osaky a odtud do Kobe, kde jsme navštívili průmyslovou továrnu ShinMaywa, která se zabývá výrobou speciálních nákladních aut, dopravníků, vodních zařízení, systémů k ochraně životního prostředí a její divize i výrobou letounů. Právě tuto divizi v Kobe jsme si prohlédli a získali informace o současné výrobní náplni. Tou je STOL letoun US-2, určený k záchraně na moři a který umí přistávat jak na zemi, tak zejména na moři. Zároveň využívá ke vzletu a k přistání systém BLCS (Boundary Layer Kontrol System). Tento letoun má dosah 4 700Km s cestovní rychlostí 480Km/hod. a může operovat při výšce mořských vln 3 m. Kromě výroby tohoto speciálního letounu firma spolupracuje na výrobě letounů U-36A, U-4, P-1 a C-2. Zároveň dodává části letounů Boeing 777 a 747 či letounů Airbus A380 a A330, Embraer 170/190 či proudových letounů G550 či Bombardier Global 7000 a Global 8000.
Po návštěvě firmy jsem si prohlédli muzeum Hanshin-Awaji Great Earth Quake, které připomíná tragické zemětřesení ve městě Kobe a v okolí ze 17.1.1995. Celé zasedání podvýborů bylo ukončeno návštěvou Kobe University, která je zaměřena na mezinárodní spolupráci. Mimo jiné od roku 2006 spolupracuje s Karlovou univerzitou. Tématy presentací byly strategické hospodářské vztahy a současná politika Japonska.
