To, co je však zajímavé, je politika win win, kterou pan předseda Faltýnek představil a připomněl, že to bylo právě Babišovo hnutí, které zvítězilo ve volbách do Evropského parlamentu. Připomenu, že první tři politické strany získaly každá po čtyřech svých zástupcích v Evropském parlamentu. A také to, že vítězné hnutí ANO 2011 získalo sice podporu 16,13% zúčastněných voličů, ale při malé volební účasti představuje tento výsledek toliko necelé 3% oprávněných občanů. To je tedy ten výsledek, o kterém hovoří pan předseda poslaneckého klubu ANO 2011 a který má opravňovat toto hnutí mít svého eurokomisaře?
Nový návrh ANO 2011 se zdá logický ve dvou směrech. Za prvé, návrh představuje ženu, a těch má mít předseda Evropské komise dokonce devět. A kvóty opačného pohlaví přece podporuje sama sociální demokracie. Za druhé, přece paní Jourová je odbornicí na evropské fondy a vláda chce zajistit co nejlepší portfolio pro naši zemi. Světe div se, jedním z těchto hledaných portfolií jsou právě evropské fondy, což mimo jiné potvrdil i sám premiér. Takže je otázkou, co vlastně brání nominaci paní ministryně? No paradoxně právě poslední výroky vrcholných představitelů ANO 2011.
Opět připomenu slova zakladatele hnutí A.Babiše, který navrhl, aby si šéf Evropské komise vybral sám z několika nominovaných. Tento výrok ukázal na politickou naivitu předsedy ANO 2011 a zároveň to byl výrok slušně řečeno hloupý. Protože pokud chce mít Česká republika lepší portfolio než v minulých letetch, jak stále tvrdí představitelé ANO 2011, pak přece nemůžeme nominaci nechat na panu Junckerovi. To by totiž vypadalo, že vlastně je nám jedno, kdo a jaké portfolio za naši zemi obsadí. A také by to byla přímá nahrávka na smeč naší pravicové a možná i komunistické opozici.
Ale největší chyby se dopouštějí při své argumentaci téměř všichni zúčastnění. Naposledy to byl předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, který nejenže kritizoval posty bývalých evropských komisařů Vl.Špidly a Št.Fůleho, ale který tvrdil, že si musíme vyjednat takové portfolio, které bude pro Českou republiku výhodné. Jakoby zapomněl, že evropský komisař musí hájit zájmy Evropské unie jako celku a nikoliv zájmy jednotlivého státu. Z tohoto základního pohledu je opravdu docela jedno, jaké portfolio ten který eurokomisař spravuje. To, co by mělo být podstatné je, aby jej spravovat odborně, kvalitně a v zájmu politického programu, za nějž byl národní vládou nominován.
A tady je základní jádro pudla. Nominant nemůže být pouze odborníkem, ale měl by být zároveň čitelný z pohledu prosazování politiky té které politické frakce zastoupené v Evropském parlamentu. A naše vládní koalice je sestavena tak, že každá v ní zastoupená politická strana je v jiné evropské frakci. Takže ČSSD trvá oprávněně na své nominaci ekonoma a bývalého ministra Pavla Mertlíka, který je zárukou plnění si programu Strany evropských socialistů (PES). Podobně je na tom nejmenší koaliční strana KDU-ČSL, jenž je částí nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Hnutí ANO 2011 je nováčkem nejen na naší politické scéně, ale zejména v EP. Je členem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), ale popravdě řečeno, stále toto hnutí nemá ujasněno jakouže to politiku vlastně reprezentuje či reprezentovat chce. Prozatím je to spíše politika bezbřehá a populistická.
Vlastní nominace leží na bedrech vládní koalice a ta musí příští týden rozhodnout. Politika win win hnutí ANO 2011 je neakceptovatelná. A nejenom z toho důvodu, že předseda Faltýnek veřejně zdůraznil, že ANO 2011 také po volbách do českého parlamentu neusilovala o premiéra. ČSSD by neměla ustoupit a měla by nominovat takového zástupce ČR, aby jako evropský komisař prosazoval ve svém portfoliu sociálně demokratické vidění světa. Osobně jsem přesvědčen, že liberalismus a neo liberalismus se neosvědčil při řešení základních problémů dneška, a to nejen v Evropské unii, ale ani nikde na světě.
