Ani lidská práva by neměla být tím, co nás rozděluje. Při pražské snídani s československými disidenty se v roce 1988 francouzský prezident Mitterrand zeptal, zda jim nevadí, že se schází i s Husákem. Ne, naopak, zněla odpověď těch, kteří věděli, že lidská práva je nutné prosazovat dialogem, nikoli kázáním.
Ve čtvrtek 18.12. proběhne v Černínském paláci již od jara připravovaná konference o politice lidských práv pro 21. století. Je to další výraz zájmu naší vlády o stav lidských práv v současném světě. Rádi bychom z této konference udělali trvalou iniciativu. Myslím, že právě Praha je svojí tradicí předurčena k tomu být místem, kde se mohou pravidelně setkávat politici, aktivisté i akademici z nejrůznějších koutů světa a diskutovat o výzvách, kterým dnes prosazování lidských práv čelí.
Naše sebevědomí je podepřeno aktivitou, kterou Česká republika i letos při prosazování lidských práv vyvíjela na půdě mezinárodních institucí. V Radě OSN pro lidská práva jsme předložili rezoluci o politické participaci, která byla konsenzuálně přijata. Účastnili jsme se všech řádných i mimořádných zasedání a vstupovali do přípravy jednotlivých rezolucí. Oznámili jsme již třetí kandidaturu do tohoto orgánu. Naše diplomatka vyjednávala jménem EU v OSN o kubánské rezoluci k právu na rozvoj. Pokračujeme v programu transformační spolupráce. Podpořili jsme 26 lidskoprávních projektů a dalších 15 pak podpořily naše ambasády v různých částech světa od Jižní Afriky po Mongolsko. Zvláštní pozornost věnujeme Ukrajině, kam jsme na prezidentské volby vyslali jeden z největších kontingentů pozorovatelů. Vláda navíc v březnu schválila 50 milionů korun pro pomoc demokratické transformaci Ukrajiny v následujících třech letech.
Jen málokterá země srovnatelné velikosti se může pochlubit tak aktivním angažmá v lidskoprávní oblasti. Viceprezident USA Biden to popsal slovy, že "boxujeme nad svoji váhu". Lidská práva budou jako jeden ze základních principů popsána i v nové koncepci zahraniční politiky, na které v současnosti pracujeme. Domnívám se přitom, že důraz na ně nemusí být v rozporu s ekonomickou diplomacií. Když usilujeme například o zlepšení vztahů s Čínou, otázky lidských práv budou součástí politického dialogu, který povedeme. Zkušenosti zemí jako Švédsko či Nizozemsko dokládají, že lze rozvíjet ekonomické vztahy a zároveň se kriticky vymezovat v lidskoprávních otázkách.
Tematické priority našeho lidskoprávního programu plánujeme rozšířit. Hlavní civilizační hrozby se rodí z bídy a zoufalství. Vláda ve svém programovém prohlášení proto naznačila, které dosud upozaďované aspekty lidskoprávní politiky chce rozvíjet – práva zaměstnanců, práva v oblasti životního prostředí nebo práva v oblasti rovnosti mužů a žen. V rámci diplomatických styků o lidských právech povedeme otevřený rozhovor s nedemokratickými režimy, ale i s našimi spojenci. Jsme k sobě upřímní, uznáváme, že rezervy v lidskoprávní situaci najdeme i v režimech, jako je ten náš. Cílem dialogu s partnery je dosáhnout zlepšení poměrů, v nichž žijí konkrétní lidé – ať již se jedná o práva politická, hospodářská, či sociální. Je ovšem zřejmé, že v některých případech to možné nebude. Tam, kde narazíme na odpor nedemokratických režimů k dialogu, budeme pokračovat v podpoře obhájců lidských práv a osob pronásledovaných totalitními a autoritářskými režimy.
Docela symbolicky se naše konference uskuteční v den úmrtí Václava Havla, muže, který se o českou lidskoprávní značku ve světě zasloužil snad nejvíce. Navíc si připomínáme čtvrtstoletí od nastolení demokratických poměrů, ke kterému rozhodující měrou přispěly iniciativy jako Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu či Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Dobře proto víme, kde vedle masarykovského humanismu inspiraci pro naši politiku hledat.
