Dvoupatrová renezanční stavba v Přerově nad Labem je dlouhou dobu terčem pozornosti nejen médií, ale i Středočeského kraje. V sousedství zámku se nachází totiž skanzen lidových staveb, který je se zámkem spojen nejen místně, ale i historicky, a který patří Polabskému muzeu, příspěvkové organizaci kraje. Spojením obou částí by vznikl ve Střední Evropě unikátní komplex pro expozici „V zámku a podzámčí“.

Od roku 1982 vlastnil zámek Československý rozhlas, který ho zrekonstruoval a využíval jako archiv pro své nahrávky. Po roce 2006 se archiv přestěhoval do Prahy a Český rozhlas se pokusil zámku v následujících letech zbavit.

Přes snahu kraje a obce zachovat objekt ke kulturnímu využití se snažil stavbu prodat bývalému redaktoru Československé televize Martinu Švehlovi. K tomu pro odpor veřejnosti i řady autorit v letech 2009 -2012 nedošlo, Středočeský kraj projevil zájem o zámek nejprve formou bezplatného převodu, poté i za úplatu – s prvotní vyjednávací cenou do 10 milionů.

Pak osud zámku zkomplikovaly soudní spory – o zámek se přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla. Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 Středočeský kraj. Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku, a to v rámci církevních restitucí. Její snaha však nebyla úspěšná a tak v roce 2014 Český rozhlas zahájil kroky k prodeji zámku.

Rada kraje v reakci na tyto snahy 20. října 2014 schválila záměr odkoupení zámku v Přerově nad Labem a prvotní informaci o jeho využití.

Rada zároveň pověřila hejtmana Středočeského Miloše Peteru jednat s Českým rozhlasem o podmínkách koupě a mě, radního pro kulturu a památkovou péči Zdeňka Štefka jednat s městem Přerov nad Labem ohledně spolupráce a využití zámku.

Prvotní snaha několika jednání s Českým rozhlasem směřovala k bezúplatnému převodu na kraj, v druhé fázi na podmínky soutěže, které by zohledňovaly v parametrech nejen cenu, ale i záměr.

To spolupráce s městem se rozjela velmi slibně. Ve čtvrtek 13. listopadu jsem se sešel se starostou obce Přerov nad Labem Petrem Baumrukem. Obec potvrdila nabídku ke spolupráci v oblasti péče o zeleň, která zámek obklopuje. Pro provoz celého komplexu bude důležitá nejen revitalizace parku, ale i výstavba parkoviště, kterou by obec zrealizovala. Přerov nad Labem zároveň nabízí i spolupráci při vytváření historicko-umělecké expozice, má kontakty na další instituce spojené s osobou Ludvíka Salvátora Toskánského, který zámek i skanzen založil. Zároveň by chtěla obec využívat i prostory zámku pro samostatné akce nebo se podílet na aktivitách Polabského muzea – muzejní noci, dožínky, svatby, zasedání zastupitelstva, semináře.

Zastupitelstvo Středočeského kraje pak 8. prosince schválilo rozpočet kraje, kde je v Plánu investic na nákup zámku v Přerově nad Labem částka 20 milionu Kč.

16. prosince se pak Rada Středočeského kraje zabývala koncepcí využití zámku, která by měla sloužit jako příloha přihlášky do připravovaného výběrového řízení. Rozpracovaný záměr ukazoval, že kraj má pro zámek a celý areál i se skanzenem velice pestré a bohaté využití. Samotný skanzen navštěvuje ročně přes 40.000 návštěvníků a jeho současné rozšiřování spolu se spojením se zámkem může Přerov nad Labem ještě více turisticky zatraktivnit. Koncepce se zabývá nejen významnými expozicemi, které by v zámku měly být umístěny, nejen kulturními akcemi, které budou v zámku a skanzenu realizovány, ale též předpokládanými náklady na provoz, opravy, i investice. Hlavním záměrem a cílem koncepce je zprovoznění zámku veřejnosti, a to formou různě pojatých expozic připomínající někdejší slávu nejen přerovského renesančního zámečku. Největším tematickým okruhem bude osobnost prince Ludvíka Salvátora Toskánského, které je s rekonstrukcí zámku i založením skanzenu spjatý. Expozice o této osobnosti včetně expozice jeho sbírek z množství cest, je návštěvnicky velmi populární.

Dalším regionálním tématem je role zámku ve správě panství a velkostatku, jeho vlastní historie, kde své uplatnění najdou rozsáhlé sbírkové fondy Polabského muzea.

Mezi zajímavými expozicemi nebudou chybět ani sbírky prací bratří Kramolínů, Ludvíka Kuby, Aléna Diviše, J. P. Dantana a dalších, tedy umělecko-řemeslné sbírky, nelze zapomínat ani na expozici polabské přírody, která je v dnešní době z velké části nepřístupná veřejnosti a je uložena v depozitářích.

Počítá se i s krátkodobými výstavami a s edukativními a interaktivními aktivitami. Zámek i skanzen poslouží pro provázané akce během muzejních nocí, dnů Středočeského kraje, Dnů evropského dědictví, aktivitám o vánocích a velikonocích i dnům tradičních řemesel.

Své využití najde i bývalá kaple a rytířský sál, který by měl sloužit jako víceúčelový sál i pro reprezentativní akce. Část zámku je možné též využít pro zřízení prostoru pro gastronomické služby.

Záměr uvádí i stručně, že investice do nákupu zámku nebudou jedinými výdaji kraje, že zámek bude potřebovat minimálně dalších 30 milionů na opravy a pak samozřejmě i určitou částku na vybavení, expozice i vlastní provoz.

24. února 2015 vyhlásil Český rozhlas veřejné výběrové řízení na prodej zámku. Kritériem pro účastníky řízení je nejvyšší nabídnutá kupní cena, její minimum je stanoveno na 21 800 000,- Kč. Nabídky musí uchazeči podat nejpozději do 3. 4. 2015 do 12:00 hod v souladu s podmínkami prodeje.

To znamená, že by byl za současných podmínek kraj při přihlášení do soutěže vyloučen kvůli nižší nabídce, než je minimální. Obrovské zklamání.

Otázkou zůstává, zda je postup veřejnoprávní instituce v tomto případě správný. Zda ona opakovaná „péče řádného hospodáře“ – jediné měřítko maximálního zisku při prodeji zámku – není v rozporu s veřejným zájmem, který prezentují občané, řada občanských aktivit, obec i kraj. Zda se nejedná v rámci jednoho „měšce“ pouze o přesun prostředků z jedné kapsy do druhé. Zda není nějaký soukromník, který chce využít zámek pro své potřeby, nikoliv ho zpřístupnit veřejnosti. Myslím si o tom své.

Jak bude Středočeský kraj reagovat, to si nechám také pro sebe, výběrové řízení je v plném proudu. Vyjádřím jen přání, aby nám vidina zlatého telete nesvítila přímo do očí… Alespoň někdy…

Zdeněk Štefek