„Ať platí jednoduché, ale přísné pravidlo: Buď služba ve vládě, nebo vlastní byznys,“ vysvětluje Jan Chvojka. „Neméně důležité je chránit nezávislost médií, aby se z nich nemohl stát účelový nástroj politické kampaně. Mezi působením ve vládě a vlastnictvím médií musí stát čínská zeď.“

Návrh poslance Chvojky, s nímž chce dnes (17. března) seznámit ústavně-právní výbor, zakazuje členům vlády, aby ovládali obchodní korporaci a přímo či nepřímo v ní uplatňovali rozhodující vliv. Po nástupu do vládní funkce budou mít 60 dnů, aby uvedli své majetkoprávní vztahy do souladu s příslušnými pasážemi zákona o střetu zájmů. Pokud člen vlády požadavky zákona nesplní, budou vůči němu i společnosti uplatněny tvrdé sankce. Automaticky ztratí nejen právo hlasovat v orgánech společnosti, ale i právo na podíl ze zisku v daném kalendářním roce.

Citelné mají být i sankce vůči korporaci, ve které člen vlády nepřestal v rozporu se zákonem svůj vliv vykonávat. Taková společnost ztratí nárok na veškeré dotace, subvence a jinou podporu ze strany státu. Člen vlády nadto nemá mít ani právo na podíl ze zisku z takové korporace za kalendářní rok, ve kterém čerpala dotace či jinou veřejnou podporu, nebo se podílela na nadlimitních veřejných zakázkách.

Obdobně tvrdá pravidla navrhuje poslanec pro případ, že člen vlády provozuje rozhlasové nebo televizní vysílání či vydává periodický tisk nebo drží podíl v mediálním domě. Pozměňovací návrh zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání, vydávat periodický tisk a držet podíly v mediálních domech. Aktivity v oblasti médií mají členové vlády ukončit do 60 dnů od nástupu do funkce. Pokud tak neučiní, ztrácejí své hlasovací práva v daných společnostech a také právo na podíl na zisku za kalendářní rok, kdy byl porušen zákon. Televizní či rozhlasové společnosti pak může být odňata licence.

„Zákon o střetu zájmů je účinný deset let. Dosavadní zkušenosti ukazují, že nastal čas zpřísnit nároky na špičky exekutivy,“ dodává poslanec Jan Chvojka.

S přísnějšími pravidly pro střet zájmů se lze setkat například v sousedním Rakousku, kde společnosti, ve které má člen vlády více než čtvrtinový podíl, nesmí být přidělena státní zakázka. Na podobných principech je založena regulace v Lotyšsku či Litvě, limity pro veřejné funkcionáře zavedlo v protikorupčním zákoně i Polsko.