27.05.2016 16:32:46
Senátor Valenta: Cesta do otroctví dlážděna omezením svobody nakupovat
Projev senátora Ivo Valenty na plénu Senátu dne 25.6.2016
patřím mezi dlouhodobé veřejné kritiky regulace prodejní doby, a proto asi nikoho nepřekvapí, když také zde připojím několik kritických poznámek na adresu předloženého návrhu zákona, který právě projednáváme.
Předně mě zaráží, že z projednávání této normy se v průběhu legislativního procesu stala fraška. Je to pro mě jen další důkaz toho, o jak absurdní návrh se jedná. Sledoval jsem projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a dohady o tom, který svátek by ve výčtu „dnů uzavřených dveří“ měl být a který zase naopak ne, jen dokládají, že zde vlastně nejde ani tak o nějakou úctu ke svátečním dnům, nýbrž o projev sociálního inženýrství toho nejhrubšího zrna. O snahu vnutit lidem nějakou subjektivní představu toho, co by měli a neměli ve své volné době dělat.
Z původního návrhu po tomto jednání zbylo již jen jakési směšné torzo, které, kdyby bylo schváleno Senátem, v praxi by fakticky nic nezměnilo. Ve dnech, které v zákoně zůstaly, totiž většina obchodů již dnes má zavřeno dobrovolně, neboť se jim otevření například i kvůli příplatkům, které musí dávat svým zaměstnancům, nevyplácí. Zákon by tak byl vlastně nadbytečný, ale já jsem přesvědčen že i tak by byl nebezpečný, protože touha socialistů po tom nakonec prosadit uzavření obchodů i o nedělích a co nejvíce zregulovat naše životy je bezbřehá. A tím že by tento zákon existoval, byl by zde i nosič, který by se dal kdykoliv novelizovat.
Je zde snaha o to vrátit návrh do původní podoby, tedy vrátit tam onen výčet sedmi státních svátků. Přiznávám, že mi ale stále není jasné, jakým způsobem autoři tohoto návrhu došli k závěru, že to má být právě těchto sedm svátků? Proběhlo snad nějaké losování či na základě jakých kritérií dospěli k tomu, které státní svátky mají větší váhu a zaslouží si být „dny uzavřených dveří“? Není snad otázkou subjektivního pohledu, který svátek je významnější a který méně? Opravdu tomu lze jen těžko porozumět a budu rád za vysvětlení.
Stejně tak je pro mě nesrozumitelné ono kategorizování obchodů a vůbec kategorizování občanů jako takových. Pokud se autoři zákona zaštiťují nějakou ochranou zaměstnanců velkých obchodních řetězců, pak nezbývá než se ptát, zda zaměstnanci menších obchodů jsou nějak méněcenní? Zda jsou méněcenní například řidiči hromadné dopravy, zaměstnanci médií nebo třeba elektráren? Proč také tito všichni by neměli mít o svátcích zasloužené volno? A proč právě hranice 200 metrů čtverečných?
Právě tuto hranici považuji v souvislosti s tímto zákonem za jednu z nejkontroverznějších otázek, neboť jde o diskriminaci jedné z podnikatelských skupin, která, ať si o ní myslíme ledacos, má právo na stejné podmínky, jako všichni ostatní obchodníci. Navíc se domnívám, že tato hranice je dalším z adeptů na všemožná obcházení zákona a podvody. Není přeci nic jednoduššího, než např. část prodejní plochy na státní svátek znepřístupnit pro veřejnost nebo obchod rozdělit třeba pod dvě IČA a zavírat není nutné.
Závěrem snad jen uvedu, že tento zákon považuji jednoznačně za krok zpět do dob, o kterých jsem se domníval, že se již nevrátí. Velmi živě si pamatuji na léta totality, kdy jsme závistivě ilegálně sledovali západní televizní stanice a v nich záběry z přeplněných obchodů, kde si lidé mohli téměř 24 hodin denně koupit cokoliv. Zavřené obchody jsou a navždy pro mě zůstanou symbolem hlubokého socialismu. Tehdy navíc byly tyto obchody prázdné a chudé. Ale nevyjde snad zavřený obchod nastejno, jako by v něm žádné zboží nebylo? Přestože některé země v uplynulých letech přistoupily k regulaci prodejní doby, velmi záhy zjistily, že se jedná o opatření, které je nerozumné a které nic pozitivního nepřináší. Mohu vzpomenout například Maďarsko, které po roce od schválení této regulace opět obchody o nedělích otevřelo. A pokud třeba v Německu jsou obchody v některých dnech zavřeny, neznamená to naopak pro náš trh minimálně v příhraničních oblastech určitou konkurenční výhodu?
Na předloženém návrhu zákona zkrátka neshledávám žádné pozitivum a domnívám se, že jeho schválením v jakékoliv podobě bychom otevřeli dveře dalším, ještě absurdnějším zákazům, které nejsou ničím jiným než onou Hayekovskou „Cestou do otroctví“. Především proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona a prosím o podporu tohoto mého návrhu.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
