Začalo to srdceryvnými kampaněmi papalášů ODS v době masového výprodeje a rozkrádání národních podniků. Stát prý bylo nutné zbavit podnikatelského majetku a svěřit jej těm jedině správným podnikatelům, tedy soukromým. Dokonce i národní přírodní zdroje a často i kulturní památky se pod kouřovou clonou podobných frází rozkradly nebo přihrály klientům, sponzorům, šlechtě, církvi…

Po Viktoru Koženém se dnes učebnicovým příkladem hospodaření toho nejlepšího, tedy soukromého vlastníka, který se dostal k přírodním zdrojům a podnikatelskému majetku českého státu, stává zejména sponzor Václava Havla, ODS a TOP 09 Zdeněk Bakala. Do republiky přišel z emigrace, jak se traduje, »s holým zadkem«. Papouškoval ale fráze V. Klause, J. Luxe a J. Kalvody a získával známosti.

Uhelné doly, rozsáhlé pozemky a majetek Ostravsko-karvinských dolů na severní Moravě a ve Slezsku původně vlastnila Československá a následně Česká republika. Výnosy národního podniku OKD z těžby kvalitního koksovatelného uhlí byly ohromné. Živily zaměstnance, přispívaly k vzestupu republiky a umožnily rozvoj mnoha obcí a měst. Ze zisku dolů byly postaveny i desetitisíce podnikových bytů pro havíře. Česká pravice a po ní sociální demokraté se to však rozhodli změnit.

Čím si »předskokani« tunelování OKD a pak Bakala získali papaláše typu někdejšího hejtmana E. Tošenovského (ODS), eurokomisaře P. Teličky (nyní ANO), ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale i odborářské bosse OKD?

Občan odkázaný na informace prokapitalistických médií by se mohl spokojit s vysvětlením, kterým pamětnice komentovala schopnosti podvodníka Harryho Jelínka prodávajícího Američanům Karlštejn: »On měl vychování, měl vystupování. Byl zkrátka takový, že mu lidé věřili.«

Střízlivé odhady mluví o desítkách miliard korun, které z výnosů OKD odtekly jen v posledních deseti patnácti letech do daňových rájů, na konta těch, kdo si z havířů udělali dojné krávy a z jejich rodin ovce stříhané cynickým zvyšováním nájemného.

Ne, nebyly to Bakalovy cukrové úsměvy, co připravilo český stát a Severomoraváky o desítky miliard korun a vehnalo firmu do dluhů. Přesto se Bakala zřejmě zcela vyhne důsledkům svého »podnikání«.

V době, kdy měli privatizátoři zaplatit za privatizaci a kdy je bylo možné volat k odpovědnosti za nakládání se ziskem a byty OKD, rozdávali správným stranám a lidem svou přízeň, dávali milionové sponzorské dary, královsky placené funkce v dozorčích radách. A dnes jim právě ty strany a lidé zaručují nepostižitelnost.

Někdejší ministr financí, dnešní premiér Bohuslav Sobotka s drzým čelem podporuje Bakalu prohlášeními o tom, že finální privatizace OKD, smlouva a privatizační cena byly zcela v pořádku.

Ti Klausovi a Havlovi »nejlepší« kapitalističtí podnikatelé, Viktor Kožený, Zdeněk Bakala a mnozí další, ti, co tunelují zdroje republiky a utíkají do daňových rájů se zisky, dobře pochopili, o co jde. Státní majetek a zdroje privatizovat, shrábnout zisky, a škody a náklady svého »podnikání« znárodnit, přesunout na zaměstnance a na stát.

Pokud skutečně bylo záměrem někdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky nadělat z lidí typu Z. Bakaly miliardáře, stát připravit o majetek i daně a nájemníkům bytů OKD upřít předkupní právo a horentně zdražit bydlení, pak skutečně při přípravě a podpisu privatizační smlouvy chybu neudělal. Pro nápravu a postih viníků také, jak to předvádí, nehne prstem. Snad mu to voliči při první vhodné příležitosti konečně spočítají.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec (KSČM)