Bylo by zajímavé vědět, kdo pana starostu vlastně do jeho funkce zvolil, zda syrský lid nebo alespoň jeho část, nebo je to jakýsi „válečný starosta“ jmenovaný islamisty a jinými výtečníky. Starosta se rozhořčoval na schůzi ER velmi mocně. To mělo zřejmě pár slabým mozkům mezi šéfy vlád a hlavami států EU dát záminku, aby přímo na schůzi Evropské rady navrhly ještě další zesílení sankcí proti Rusku.

Evropští lídři, jak se již po několikáté ukázalo,  se pohybují úplně mimo politickou realitu světového dění.

Místo, aby byli rádi, že Rusové za ně řeší problém islamistů v Aleppu, který, pokud by vedl - v případě celkové vojenské porážky Asada - k pádu jeho vlády, by znamenal exodus dalších milionů imigrantů, obávajících se teroru islamistů všeho druhu, do Evropy, chtějí Rusy trestat. (Je třeba si uvědomit, že vnitřních uprchlíků žije v Sýrii pod ochranou Asadovy armády zhruba 8 milionů…)

Evropští lídři si ale nevšímají ani změny americké politiky, která vyplývá ze zcela jiného přístupu D. Tumpa k Rusku. Trump chce nejspíše zabránit dlouhodobé spolupráci Ruska, Číny, zemí BRICS a Šanghajské organizace a chce Rusko z těchto vazeb jaksi vymanit a dostat ho na stranu Západu. Je to možná již poněkud opožděná iniciativa, ale je to alespoň nějaká iniciativa.

Spojení Číny a Ruska, opírající se o další země BRICS (jakkoli tyto země mají v mnohém rozdílné politické zájmy), se může během jedné dekády stát hospodářský i politicky nejsilnějším uskupením světa. A to na úkor Západu, tedy USA spojených s EU.

Alespoň někdo na Západě to chápe. A ten někdo se jmenuje D. Trump. Není jasné, jak se v této situaci zachová Rusko, které začalo své ropovody a plynovody obracet směrem na východ, a stejně tak začalo hledět východním směrem, a to nejen k Číně, ale také k Japonsku. Chce vůbec takovou změnu spočívající v obratu směrem na Zapad ještě uskutečnit?

Přihlouplé sankce, vyhlášené EU a USA pod záminkou zasahování Ruska do ukrajinských záležitostí (přitom to byl Západ, kdo se do této sféry vlivu Ruska rozhodl bez ohledu na následky vlomit), ostatně znamenaly, že se ruské zemědělství postavilo na vlastní nohy.

Například letošní sklizeň obilovin v Rusku, a zejména pšenice, je naprosto rekordní. A zdá se, že v příštím roce již poroste i ruský průmysl, který se začal více nebo méně restrukturalizovat.

Rusko spolu s Iránem a Saúdskou Arábií dokázalo dohodnout s dalšími ropnými státy  kvóty na těžbu ropy, a díky tomu došlo poměrně k významnému nárůstu cen černého zlata, a to je přesně to, co Rusko pro stabilitu svého státního rozpočtu potřebuje… Obírat se v této situaci ještě sankcemi proti němu, je úplná hloupost.

Evropští lídři by si měli začít uvědomovat vlastní zájmy, zájmy  EU, které jsou jiné nežli zájmy USA i zájmy Ruska. EU Rusko potřebuje především jako odběratele svých hotových výrobků a také jako dodavatele cenných surovin.

Spojené státy, jejichž tvorva HDP je jen ze 14 % závislá na zahraničním obchodě a jehož obchod s Ruskem je vlastně nepatrný, nemají vůbec co ztratit, pokud budou sankce pokračovat. Tedy, nemají co ztratit ekonomicky. Ale politicky potřebují Rusko dostat z objetí Číny. A EU by měla jít za této situace vlastní cestou. Vytvořit vlastní armádu a zformulovat vlastní zahraničněpolitickou a obranou doktrínu, která by umožnila partnerům, jako jsou USA, Čína, či Rusko, ale i regionální mocnosti,  aby se v Bruselu obraceli na jedinou adresu a volali na jeden jediný telefon.

Je dobře, že hlupáci typu Hollanda a Camerona, kteří Evropu i svět zapletli do libyjského i syrského dobrodružství ve světové politice skončili či končí. Snad na jejich místa přišli či přijdou politici, kteří projeví větší  smysl pro realitu.

České republice se skýtá velká možnost hrát za této konstelace významně větší roli než doposud. Měla by přicházet s vlastními iniciativami. Koneckonců vytvoření evropské armády a vytvoření evropské obranné doktríny v rámci NATO by nemělo významněji zasáhnout do státního rozpočtu ČR. Těch dnešních cca 50 miliard korun je na obranu země naprosto dostatečných.

Zvyšovat vojenský rozpočet na dvojnásobek, na nějaké 2 procenta HDP, je naprostý nesmysl. 200 miliard eur, které na obranu souhrnně a každý  rok vynakládají evropské  státy NATO, 4x-5x převyšuje roční vojenský rozpočet Ruska.

Evropské země NATO se můžou opřít o odstrašující jaderný potenciál Francie a možná i Velké Británie, pokud se tedy Británie neuzavře ve své „splendid isolation“.

V každém případě se svět během příštích let velice změní. Ale evropští politici, jak se zdá, nic nepochopili a mnohé zapomněli. Je potřeba jim to stále připomínat…