myslím, že všechny body, které tu dnes projednáváme, jsou velmi důležité. Ale tento je podle mě důležitý extrémně. Na základě pověření panem předsedou vlády mi dovolte, abych návrh zákona, který se dá také označit jako návrh zákona o posílené kontrole zpravodajských služeb, uvedl, s tím, že si dovolím být stručný a uvést pouze to skutečně nejzásadnější.
Účelem předloženého návrhu zákona není zásadním způsobem měnit fungování zpravodajských služeb a nesměřuje k posílení jejich pravomocí, vláda jím naplňuje své programové prohlášení, v němž se zavázala, že na jedné straně posílí zpravodajské služby jak co do pravomocí, tak do rozpočtů, aby mohly v dnešní, zvláště nebezpečné době plnit úkoly, které jim jsou svěřeny, a chránit obyvatele ČR. Ale na straně druhé také je potřeba tento krok vyvážit v tom směru, že přiměřeným způsobem posílíme kontrolu nad činností zpravodajských služeb. Cílem návrhu zákona je tedy posílit kontrolu všech tří zpravodajských služeb ČR, tedy Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství a také Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Konkrétně se posílení kontroly navrhuje tím, že parlamentní kontrole bude nově do budoucna podléhat také právě Úřad pro zahraniční styky a informace, který takto doposud bohužel kontrolován nebyl a není. Kontrola zpravodajských služeb má být tímto způsobem v podstatě sjednocena, neboť BIS i Vojenské zpravodajství již také kontrole podléhají podle stávající právní úpravy. Další důležitou zásadní změnou, kterou tento návrh zákona přináší, je dvojúrovňový systém kontroly výše zmíněných zpravodajských služeb, vedle zvláštních kontrolních orgánů prvního stupně, to znamená kontroly, která je vykonávána prostřednictvím příslušných komisí Poslanecké sněmovny, má být zřízen i nový, od vlády a sněmovny odvozený expertní kontrolní orgán druhého stupně, s názvem Orgán nezávislé komory zpravodajských služeb, pardon, Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR, který by měl být složen z důvěryhodných bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob, jehož kontrole budou podléhat všechny tři výše uvedené existující zpravodajské služby ČR.
Tento orgán nezávislé kontroly by měl být pětičlenný, členové by měli být voleni Poslaneckou sněmovnou na návrh vlády, Poslanecká sněmovna je tu proto, že právě jí je vláda ze své činnosti odpovědná za chod exekutivy, do které spadají právě i zpravodajské služby. Funkční období členů tohoto orgánu je pětileté a je možné tuto funkci vykonávat maximálně dvakrát za sebou. Návrh zákona v přechodných ustanoveních počítá také s mechanismem, pomocí kterého budou určeni členové, kteří budou v prvním období vykonávat funkci tři, čtyři a pět let, aby se zajistila kontinuita činnosti do dalších let, resp. postupná obměna členů tohoto orgánu.
Člen tohoto výboru by měl pobírat paušální měsíční odměnu určenou koeficientem z platové základny představitelů státní moci, tato odměna by měla přibližně představovat částku 20 tisíc korun, s tím, že v průběhu času se bude samozřejmě měnit, v návaznosti na vývoj platové základny.
Členem orgánu nezávislé kontroly by mohl být pouze státní občan ČR starší 40 let, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné. Vzdělání v oboru práva je tu proto, že cílem činnosti orgánů nezávislé kontroly bude posuzovat zákonnost v postupu zpravodajských služeb. Osvědčení na stupeň přísně tajné má pak samozřejmě eliminovat bezpečnostní rizika, tím spíše za situace, kdy se členové orgánu nezávislé kontroly budou moci seznamovat s utajovanými informacemi na všech stupních utajeních, tedy právě i včetně stupně přísně tajné.
Orgán nezávislé kontroly by svou kontrolní činnost mohl realizovat pouze na návrh některé poslanecké komise pro kontrolu jednotlivých zpravodajských služeb, nikoli z vlastní iniciativy, ani z podnětu kohokoli jiného. To už samo o sobě vcelku limituje počet kauz, jimiž se v praxi bude muset zabývat, specifikem je, že by orgán nezávislé kontroly mohl vstupovat i do živých kauz.
Účinnost novely má nastat od 1. ledna příštího roku, to znamená od 1. ledna roku 2018. Pro úplnost je třeba dodat, že návrh zákona je výsledkem kompromisu, který byl dosažen na společných jednáních pana předsedy vlády se zástupci všech sněmovních stran, která proběhla ještě před předložením návrhu zákona, na nichž byly nastaveny základní parametry tohoto návrhu.
Já děkuji VZVOB a ÚPV za přínosné projednání návrhu tohoto zákona. Oba výbory shodně navrhují z návrhu zákona vypustit v části I bod 1, věcně jde o to, že podle stávajícího platného znění § 3 odst. 3 písm. a) zákona o zpravodajských službách, cituji, Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost ČR. Návrh novely postoupený Senátu Poslaneckou sněmovnou, slova „a bezpečnost“ vypouští, tudíž by mělo nově platit, že Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu ČR, tudíž vypouští se slova „a bezpečnost“, což podle autorů této změny lépe odpovídá postavení Vojenského zpravodajství jako víceméně obranné zpravodajské služby.
Já bych chtěl jenom na závěr připomenout, že původní vládní návrh zákona tento bod neobsahoval a že byl do návrhu zákona včleněn na základě přijatého poslaneckého pozměňovacího návrhu. Předseda vlády k němu ve třetím čtení vyslovil neutrální stanovisko, ke kterému se připojuji, byť podle mého názoru ten původní poslanecký návrh přijatý ve sněmovně má svoji logiku.
Mám za to, že tato úprava na činnosti Vojenského zpravodajství prakticky nic nezmění, neboť obrana a bezpečnost se vzájemně prolínají, je složité určit, co je výlučně obrana a co je výlučně bezpečnost. Zvažte, prosím, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, zda je skutečně důvod kvůli této změně vracet tento významný a zásadní návrh zákona do Poslanecké sněmovny a případně riskovat, že už jej Poslanecká sněmovna nestihne znovu projednat, vzhledem k tomu, že se blíží konec jejího funkčního období.
Děkuji vám za pozornost a za podporu tohoto návrhu zákona.
