Mohou vlastně plácat, co je napadne, nemusí se vůbec zabývat fakty. Leitmotiv Hartmanova komentáře je jasný. Paroubek škodil v minulosti sociální demokracii už jako její premiér, předseda a škodí jí vlastně do dneška. Nyní se dokonce uchází znovu o to, být členem této strany. No, považte. Jak si to vůbec může dovolit. Jako nějaký Bouška ze Švejka, který se do jakési hospody prý snažil vlézt osmnáctkrát za večer a když jej vyhodili dveřmi, lezl tam prý komínem. Opravdu vtipné přirovnání.
Já bych měl spíše jiné. Na jiném místě Švejka se píše o tom, kterak na základě jakéhosi výkřiku kappe, výkřiku to zřejmě německého původu (když poručík Dub by mohl přísahat, že viděl jako prvního venku s esšálkem Švejka), se po matoucích výkřicích kafe, kafe, vyhrnulo z vlaku cestujícího na frontu celé osazenstvo regimentu. Samozřejmě, že žádné kafe nebylo, někdo si jenom zašprýmoval. Asi Švejk. Pan Hartman se také nezabývá příliš fakty, ale dojmy.
A tak mé působení v čele ČSSD a vlády 13 měsíců před volbami v roce 2006 popisuje jednou větou, něco asi v tom smyslu jako že jsem dosáhl výsledku přes 30 %. Kdyby chtěl být objektivní, tak by dychtivému publiku sdělil, že ještě v dubnu 2005, 13 měsíců před volbami do sněmovny, měla ČSSD v průzkumech jenom 10 % voličské podpory. A ve volbách v červnu 2006 získala téměř 33 %. "Objektivní" zpravodaj p. Hartman úplně přešel fakt, že na podzim v roce 2008 v krajských volbách dosáhla ČSSD úplně historicky nejlepšího výsledku ve svých dějinách, a sice téměř 36 % hlasů. V tomto termínu voleb získala v doplňovacích senátních volbách z 27 možných mandátů 23 mandátů. Byl to tehdy senzační úspěch.
Také vítězný výsledek sněmovních voleb v roce 2010 se sedmiletým odstupem při 22,2 % hlasů musím hodnotit jako úspěch a pro dnešní garnituru vůdců ČSSD jako nedosažitelnou metu. Hartman ovšem píše, že jsem prý „musel odstoupit z postu předsedy sociální demokracie“. To je další lež. Drobná sice, ale lež. Já jsem odstoupil tehdy sám, z vlastního rozhodnutí. Chtěl jsem mj. umožnit svým kolegům z ČSSD, aby ukázali, co v nich je. Strana je podle posledních průzkumů na 10 %, tak jako byla před dvěma měsíci, kdy Hartman sumíroval svůj komentář. Tehdy si odvážil dokonce říci jednu premisu. Pokud se prý má ČSSD dostat v říjnových volbách k 20 % volebního výsledku, neměl by J. Paroubek usilovat o členství v ní. To je opravdu výplod retardovaného ducha, který nemá obdoby.
Zcela nepodložený racionální argumentací. A pokud pan redaktor hovoří o tom, že bych měl vyslyšet hlasy kmotrů z Prahy a neusilovat o členství v ČSSD, neboť o tom přeci rozhodují oni, je to úplně pro legraci. Před pár dny se ukázalo, že kmotři z Prahy, konkrétně Dolínek, Poche a zejména Březina, mají krásně zorganizovaný systém spřátelených firem, které jsou přisáty na pražský městský rozpočet a tyto firmy z něj vycucaly velmi pravděpodobně za poslední léta až stamiliony korun.
S touto informací do veřejného prostoru přišli Piráti a už i velmi pasivní primátorka Prahy přišla s tím, že všechny zakázky, které tyto firmy spřátelené s kmotry sociální demokracie v pražských firmách mají, budou přesoutěženy. Předpokládám, že ještě před volbami do sněmovny bude toto téma silně rezonovat. A jsem zvědav, zda se pan Hartman v rámci objektivity bude tímto korupčním skandálem také zabývat. A kolik pak asi v říjnových sněmovních volbách kandidátka soc. dem. vedená v Praze Dolínkem, jehož bratr v jedné z těchto firem donedávna čile působil, může dostat hlasů? Bude to opravdu 20 %, o kterých fantazíruje Hartman?
Prostě redaktoři typu Hartmana projevují nejen naprostou nekompetentnost ve svých komentářích, ale oni jsou ještě zcela neobjektivní a jejich výkony nelze charakterizovat vůbec slovem nezávislé. Veřejnoprávní médium by ale z principu mělo být nezávislé. Řekněme si otevřeně, že pan Hartman by měl jít někam zpátky makat a nemělo by to být veřejnoprávní médium.
