Projev byl zajímavý v tom, že poprvé v celé šíří ukázal Trumpovo vidění světa. Významnou část projevu věnoval Trump otázce Severní Koreje. Nepokrytě Severní Koreji vyhrožoval, pokud tato země bude pokračovat v rozvoji svého jaderného a raketového programu. Respektive pokud zaútočí na Spojené státy či jejich spojence. Následkem by prý bylo úplné zničení Kimovy Koreje. Toto mávání tlustým klackem vůči diktátorovi, se dá pochopit. Kim provokuje a je nevypočitatelný, případnou velkorysost bude považovat za slabost a zneužije ji.

Významnou část projevu Trump věnoval také Iránu a smlouvy šesti mocností uzavřené pod vedením Obamovy administrativy s Iránem. Pokud Trump říká, že má s touto platnou mezinárodní smlouvou problém, je na tenkém ledě. Prezident naznačuje, že při tomto postoji respektuje izraelský národní zájem. Ale smlouvy se mají plnit. I když jsou to smlouvy, které momentálně třeba moc nevyhovují. Kromě toho, u smlouvy s Iránem se nejedná o bilaterální jednání, ale o smlouvu šesti velmocí vč. evropských, ale také Ruska a Číny.

Srovnávat Irán se Severní Koreou z úst amerického prezidenta je poněkud zlovolné. Nemůže světovou veřejnost považovat za hlupáky. Kromě toho již francouzský prezident Macron v OSN ten samý den vybízel k pokračování této smlouvy, byť někomu může připadat nepohodlná.

V každém případě je podle Macrona lepší nějaká smlouva s Iránem, nežli žádná. Trnem v oku amerického prezidenta je také „socialistická Venezuela“. Jinými slovy v OSN de facto vybízel ke změně režimu v této zemi. Lze jen doufat, že v tomto případě zůstane, pokud jde o podporu odpůrců Madurovy vlády, jen u slov a Spojené státy nepřejdou k činům. Tedy k organizaci státního převratu a k otevřené vojenské intervenci do vnitřních záležitostí Venezuely.

Prostě americký prezident to vzal zhurta a to i v některých dalších tématech. Vyhnul se např. problémům klimatických změn a nezájmu USA dodržovat klimatickou dohodu z Paříže, což vyvolalo v naprosté většině států světového společenství znepokojení, kritiku i odpor vůči Spojeným státům. I v této otázce např. francouzský prezident opět vybízel USA ke změně postoje.

D. Trump hovořil v závěru také o potřebě reformovat OSN, aniž by přesně uvedl, co si pod onou modernizací představuje a nezapomněl připomenout, že Spojené státy jsou největším přispěvatelem do rozpočtu OSN.

Byl to v každém případě zajímavý projev, ale upřímně, vidění světa, jak jej ukázal francouzský prezident Macron, je mi podstatně bližší.